USA hlásí velké počty migrantů. Arizona a Texas posílají běžence do Washingtonu a New Yorku

Nahrávám video

Americká pohraniční stráž hlásí rekordní počty zadržených migrantů. Od loňského září do konce srpna úřady nejspíš zaznamenají přes dva miliony případů, což má být nejvíc v historii. Podle průzkumů klesá mezi Američany podpora přistěhovalectví. Před podzimními volbami se odehrává politický střet kvůli rozhodnutí guvernérů Arizony a Texasu posílat tisíce běženců do Washingtonu a New Yorku.

Byli čtyřicet hodin na cestě z Texasu, jejich konečná destinace je snem turistů a symbolem svobody: New York. Skupina migrantů z Jižní Ameriky je z nuzných poměrů, bez peněz a potřebné zdravotní péče. „Byla jsem v ohrožení, že v Mexiku přijdu o dítě. Bylo to tam opravdu těžké, protože nám nikdo nepomohl,“ říká těhotná migrantka Veronica.

I když před kamerami každého vítal newyorský představitel pro přistěhovalectví, světová metropole nebyla připravená na vše. „Nemysleli jsme, že tu bude tolik dětí. Nakonec tak pro řadu z nich nezbyly boty,“ konstatoval Alexander Rapaport z humanitární organizace Masbia Soup Kitchens Network.

Tito migranti patří k tisícům běženců, které republikánští guvernéři Arizony a Texasu posílají do měst ovládaných demokraty. Chtějí tím doložit, jak velkou zátěž ilegální přistěhovalectví pro státy na jižní hranici představuje. „Vzhledem k pokračujícímu odmítání prezidenta Joea Bidena přiznat krizi, kterou způsobila jeho politika otevřených hranic, se stát Texas rozhodl k této bezprecedentní akci,“ oznámil guvernér Texasu Greg Abbott.

Podle mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrové je to ale ze strany guvernéra jen politický trik. „Je to ostudné,“ prohlásila na jeho adresu.

Americký sen

Migranti z Venezuely, Kolumbie, Hondurasu nebo Peru touží v USA po práci. Utíkají před chudobou, zločinem nebo diktátorským režimem. Řada z nich skončí v přeplněném ubytování pro bezdomovce.

Autobusy míří od jara i na nádraží v samém centru americké moci. Starostka Washingtonu Muriel Bowserová kvůli sedmi tisícovkám žadatelů o azyl požádala o nasazení vojáků Národní gardy. „Máme rostoucí humanitární krizi,“ odůvodnila.

Arizona kvůli tomu nově staví hraniční bariéru z kontejnerů. Doplní je ostnatý drát. Chce tím dokončit chybějící pasáže ve zdi, kterou začal budovat exprezident Donald Trump.

Před podzimními volbami podle nejnovějšího průzkumu dvaapadesát procent Američanů souhlasí s výrokem, že na jižní hranici USA čelí invazi. Téměř polovina Američanů pak vidí aspoň trochu pravdy na tom, že migranti s sebou přiváží drogu fentanyl, která je silnější než heroin. Žádné důkazy pro to podle expertů neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí podle Reuters hnutí

Šéf ozbrojeného křídla teroristické organizace Hamás Izzadín Haddád je mrtev, sdělil v sobotu agentuře Reuters představitel hnutí. Vzdušné údery proti poslednímu ze strůjců masakru ze 7. října 2023, jak Haddáda označil Jeruzalém, oznámila izraelská armáda v pátek. Jeho smrt potvrzuje i Jeruzalém. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
Právě teď

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael v sobotu nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu, kde izraelská armáda provedla útok na centrum civilní obrany, který zabil zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Armádní představitelé uvedli, že cílem úderu byla infrastruktura libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 14 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 14 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...