Spojené státy se rozhodly podpořit ukrajinské vojenské námořnictvo mimořádnou finanční pomocí ve výši deseti milionů dolarů (227 milionů korun). Oznámil to americký tisk s odvoláním na rozhodnutí Pentagonu. Krok souvisí s incidentem v Kerčském průlivu, při němž minulý měsíc ruské lodě zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zatkly 24 členů jejich posádek.
USA, Británie a Litva zvýší po kerčském incidentu pomoc Ukrajině
Pentagon ve zprávě o pomoci znovu vyzval Rusko, aby lodě Ukrajině vrátilo a námořníky propustilo. Moskva by podle prohlášení měla respektovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Azovské moře musí zůstat otevřené pro mezinárodní tranzit a Rusko nesmí ukrajinské přístavy blokovat, konstatovalo ministerstvo.
Azovské moře
Podle informací ukrajinského tisku hodlá zvýšit pomoc ukrajinským bezpečnostním složkám i Litva a Velká Británie. V Oděse je v těchto dnech na návštěvě britská výzvědná loď HMS Echo. Podle britského tisku se zúčastní manévrů v Černém moři, po nichž ji má vystřídat další výzvědná loď HMS Enterprise.
Patnáct let stará smlouva zaručuje lodím obou zemí volný pohyb
Azovské moře leží východně od Krymu a jižně od ukrajinských regionů, částečně ovládaných proruskými separatisty. Ukrajina a Rusko podepsaly v roce 2003 smlouvu o Azovském moři, která ho definovala jako „vnitřní vody obou zemí“. Smlouva zaručuje volnou plavbu všem ukrajinským a ruským lodím, upozorňuje BBC.
Rusko ale nedávno zvýšilo svou vojenskou přítomnost v oblasti Azovského moře a začalo kontrolovat všechna plavidla mířící z nebo do ukrajinských přístavů, což někteří nazývají „ekonomickou blokádou“ ze strany Moskvy.
„Pro majitele lodí už není výhodné kotvit v ukrajinských přístavech v Azovském moři. Rusko chce Ukrajinu ekonomicky destabilizovat,“ je přesvědčen ředitel přístavu Mariupol Alexander Olejnyk.
Podle místních hrozí zdejším vodám podobný osud jako na sousedním Krymu. Ukrajinská strana ovšem přiznává, že dohody tyto kontroly technicky umožňují.
Ruské inspekce začaly brzy poté, co Ukrajina v březnu zadržela rybářskou loď plující z krymského přístavu. „Je to taková vzájemná, dejme tomu ekonomická válka,“ konstatoval nedávno rusista a komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. Moskva tvrdí, že prohlídky lodí jsou z bezpečnostních důvodů. Obává se totiž útoků ze strany ukrajinských radikálů.
Evropská unie začátkem listopadu varovala, že přijme „cílená opatření“ k vyřešení této věci. „Situace v Azovském moři poškozuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale také plavidla, která plují pod vlajkami členských států Evropské unie,“ prohlásila nedávno šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.