Unie chce pokračovat v čele s Tuskem. Varšava na protest nepřijala závěry summitu

Nahrávám video
Události: Varšava kvůli Tuskovi zablokovala závěry summitu
Zdroj: ČT24

Lídři zemí EU potvrdili Donalda Tuska v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Tusk získal podporu 27 zemí, jedinou výjimkou bylo jeho rodné Polsko, které do funkce navrhovalo jiného kandidáta. Podle předsedy polské vládní strany PiS Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů. Polský ministr zahraničí zase označil Tuskovu volbu za výsledek diktátu Berlína a premiérka Beata Szydlová odmítla závěry summitu přijmout.

On-line přenos

Summit EU

  • 23:21

    Pro dnešek ukončujeme on-line přenos z unijního summitu, kde byl opět zvolen šéfem Evropské rady Donald Tusk. Děkujeme za pozornost.

  • 22:51

    Radko Hokovský, ředitel Evropských hodnot: "Proti Tuskovi nebyly žádné větší výhrady. Rolí předsedou Evropské rady není být prezidentem – je spíš koordinátorem, moderátorem debat. Důležité je, aby všichni kolem stolu byli spokojeni s tím, že nehraje žádnou svoji hru, ale pomáhá najít kompromis. A to bylo evidentně to, co mu šlo."

  • 22:44

    Redaktor ČT Lukáš Dolanský: "Lídři EU se dostali do procesní krize, do situace, kterou ještě nikdy nezažili. Baví se o jednotlivých bodech a Poláci jsou prý i konstruktivní. Nicméně vždy, když se hlasuje, tak to vetují. Může to tedy skončit bez jakéhokoli usnesení."

Tusk bude řídit vrcholné unijní schůzky až do konce listopadu 2019. „Děkuji za to, že jste mi drželi palce, a za srdečnou podporu. To pomohlo,“ reagoval na své znovuzvolení na Twitteru.

Rozhodnutí není překvapením, pro pokračování Tuska ve stávající funkci se při příchodu na summit vyslovili v zásadě všichni prezidenti a premiéři s výjimkou polské premiérky Beaty Szydlové. Její vláda navrhla vlastního kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského, který je paradoxně členem Tuskovy Občanské platformy.

Premiérka Szydlová byla údajně jediná, která se k otázce prodloužení mandátu předsedy Evropské rady obšírněji vyjádřila. Zopakovala však jen dřívější argumenty z dopisu, který už dřív zaslala představitelům zemí EU.

Varšava si stěžuje na diktát Berlína, závěry summitu odmítá

Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski označil znovuzvolení Tuska za signál toho, že se EU podřizuje „diktátu Berlína“. Podle předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že Unie je ovládána Německem.

Szydlová navíc oznámila, že Polsko nepodpoří žádný bod závěrů schůzky. Ze summitu tak vzešlo pouze společné prohlášení 27 členských zemí. „Nemyslím si, že Poláci chtějí do budoucna vetovat všechna rozhodnutí Evropské rady. Předpokládám, že až odezní nálady vyvolané potvrzením Donalda Tuska, tak se Polsko vrátí k normální evropské spolupráci,“ poznamenal k tomu český premiér Bohuslav Sobotka.

Ostudné, hodnotí jednání polské vlády předseda opoziční strany

Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna se osobně omluvil za „ostudné“ chování polských představitelů. „To, co provedl náš ministr zahraničí, naše premiérka a šéf vládnoucí strany, je ostudné. Chtěl bych se za to všem v Evropě omluvit. To není polský hlas. Polský hlas nikdy nebude proti. Všem se omlouvám za chování politiků PiS,“ vzkázal do Bruselu Schetyna.

  • Donald Tusk, který byl sedm let polským premiérem, začal summity Evropské unie poprvé řídit v prosinci 2014, kdy ve funkci nahradil Hermana Van Rompuye. Podle unijních smluv může být předsedou Evropské rady jen dvě funkční období, celkem tedy pět let. „Unijní prezident“, jak bývá funkce někdy označována, řídí jednání summitů a určuje jejich agendu. Zastupuje také Unii navenek. Měl by pomáhat při hledání shody mezi členskými státy.

Česko celou dobu Tuska podporovalo. Premiér Sobotka ještě před summitem vzkázal, že rozdílný názor na Tuskovo pokračování nemá být vnímán jako zásadní rozkol Visegrádské skupiny.

„Před dvěma a půl roky to byla právě V4, která prosadila Donalda Tuska do funkce. Kdyby nebylo silné podpory Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska, tak se předsedou Evropské rady pravděpodobně Tusk nestal. Když jsme vyhodnocovali jeho působení, nenašli jsme argumenty, proč by měl skončit. Naopak jsme našli argumenty, proč by měl pokračovat. Rozumí postojům České republiky, situaci ve střední Evropě a koneckonců je to člověk, který se snažil České republice pomáhat,“ uvedl premiér.

Vládní strana Právo a spravedlnost Tuska několikrát obvinila z podjatosti, která prý člověku v jeho funkci nepřísluší.

To když například ministr zahraničí Witold Wasczykowski loni nazval Tuska „ikonou zla a hlouposti“ poté, co právě Tusk zveřejnil na Twitteru novoroční vzkaz – svým podporovatelům v Polsku popřál „vlast bez zla a hlouposti“ – s odkazem na tamní vedení.

Kaczyński už ve středu prohlásil, že Tusk jako pokračující vyslanec Polska v čele Unie je „absolutně nepřípustný“. Obviňuje ho z „porušování základních pravidel EU ohledně nestrannosti vůči vnitřním záležitostem členských států.“

Evropská komise se zajímá hlavně o změny ve fungování ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií. Poprvé tak spustila mechanismus na ochranu právního státu. Eurokomisařka Jourová v tomto duchu nedávno připustila, že princip dodržování evropských standardů může Komise v budoucnu spojit s příjmem evropských fondů.

Mluvilo se o i volném obchodu či migraci

Krom Tuskova znovuzvolení už summit diskutoval o ekonomické problematice, která je tradiční náplní jarního setkání vrcholných představitelů zemí bloku. „Věci se zlepšují, a to v každé členské zemi Evropské unie. Je to důkaz, že naše hospodářské strategie jsou správné,“ připomněl Tusk.

Prioritou podle něj zůstává snaha o tvorbu nových pracovních míst, což má pomoci snížit nerovnosti a vzít vítr z plachet sílícím populistickým hnutím v různých zemích Unie.

Summit už také opět zdůraznil trvalou pozici Unie ohledně významu volného obchodu. „Evropa zůstává příznivcem otevřeného, na pravidlech postaveného obchodu,“ prohlásil Tusk s tím, že obchod je pro hospodářský úspěch EU zásadní, a proto Unie chce dál rychle pokračovat ve sjednávání obchodních smluv, například s Japonskem.

V narážce na USA prezidenta Donalda Trumpa připomněl „protekcionismus, který je na vzestupu jinde“. Unie však podle Tuska také nebude váhat s tvrdou obranou proti neférovým obchodním praktikám. „Chceme nastavit globální standardy svobodného a spravedlivého obchodu,“ dodal.

V odpolední části summitu se lídři států a vlád věnovali i migrační problematice, kde především zhodnotili, jak EU pokračuje ve své snaze o spolupráci s africkými zeměmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 42 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...