Ukrajinští námořníci i Sencov zřejmě pojedou domů. Na dohodě s Ruskem se pracuje, uvedl Kyjev

4 minuty
Vězněný Sencov je podle svých kolegů zásadový režisér a humanista
Zdroj: ČT24

Úřad ukrajinského prezidenta sdělil, že probíhá jednání o výměně vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajinský prokurátor dříve uvedl, že výměna se týká námořníků zajatých loni v listopadu u Kerčského průlivu za nezákonné překročení ruských hranic a režiséra Oleha Sencova, odsouzeného za údajný terorismus na anektovaném Krymu. Podle ukrajinské tajné služby SBU se výměna v pátek neuskuteční a termín zatím není znám. Interfax napsal, že Sencov zůstává v ruské věznici.

„Proces vzájemného osvobození zadržovaných osob pokračuje. Informace o jeho dokončení neodpovídá pravdě. Není to poprvé, co jsme svědky informačního chaosu vyvolaného odvoláním se na nepotvrzenou informaci a četné ‚zdroje‘. Vyzýváme k pochopení důsledků dezinformací: je to hra s emocemi veřejnosti. Až bude vzájemné osvobození zadržovaných osob dokončeno, úřad ukrajinského prezidenta to oznámí oficiálními kanály,“ napsala mluvčí na Facebooku ukrajinského prezidentského úřadu.

Podle zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase se hovoří o tom, že se výměna dotkne 35 osob. Podle informací BBC se příbuzní vyměněných Ukrajinců shromáždili na letišti v ukrajinské metropoli.

„Podle posledních zpráv k výměně zatím nedošlo, ale intenzivně se na ní pracuje, což obě strany potvrzují. V Moskvě se údajně připravují potřebné dokumenty. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že je nutná trpělivost, ale že jde vše správným směrem. Je tedy velmi pravděpodobné, že k výměně dojde. Někteří advokáti tvrdí, že se může uskutečnit hned po víkendu,“ sdělil Karas.

Obhájce některých Rusů zbavených svobody na Ukrajině Valentin Rybin agentuře TASS řekl, že jeho klienti připravovaní k výměně jsou stále ve vazební věznici. „Zatím mi není vůbec nic známo o tom, že by dnes měli být vyměněni,“ uvedl. Podle něj by se výměna měla uskutečnit až v úterý. Už dříve také řekl, že při výměně by mohlo být propuštěno 12 občanů Ruska. Jmenoval Maxima Odincova a Alexandra Baranova, odsouzené za to, že po anexi Krymu v roce 2014, kdy byli ukrajinskými vojáky, přeběhli k Rusům.

Rusko před třemi roky výměnou za dva ruské vojáky propustilo ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou. Za údajné zabití dvou novinářů strávila za mřížemi dva roky. Ve vlasti však čelila stíhání kvůli přípravě ozbrojeného převratu a více než rok strávila ve vazbě. Proces dál pokračuje.

3 minuty
Zpravodaj ČT Karas: Výměna se dotkne desítek lidí
Zdroj: ČT24

O možné výměně Sencova se spekulovalo poté, co ruská média ve čtvrtek informovala, že byl z vězení ve městě Labytnangi za polárním kruhem převezen do Moskvy. Deník Vedomosti dal informaci o přemístění Sencova do moskevské věznice do souvislosti se středečním rozhodnutím kyjevského soudu podmínečně propustit z vazby novináře Kyryla Vyšynského.

Šéfredaktor agentury RIA Novosti Ukrajina je obviněn z vlastizrady spáchané v zájmu Ruska a hrozí mu za to až 15 let vězení. Ze soudní síně ale mohl odejít domů.

Sencov a námořníci podle sdělení agentury Reuters umístěného na sociální síti jsou na cestě do vlasti. Agentuře se zatím nepodařilo s mluvčím ukrajinského generálního prokurátora spojit.

O propuštění Sencova, který si v Rusku odpykával dvacetiletý trest, požádal Moskvu už v červenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Navrhoval výměnu filmaře právě za Vyšynského.

Zelenskyj zároveň tehdy v televizním projevu vyzval Rusko, aby bezpodmínečně osvobodilo 24 zadržených námořníků.

Ti byli zadrženi spolu se třemi ukrajinskými loděmi, když se pokoušeli proplout Kerčským průlivem, který spojuje ukrajinské přístavy s Azovským mořem. Mezinárodní soud OSN v květnu nařídil Moskvě propustit námořníky a předat plavidla zpět Ukrajině.

Ruský novinář Vyšynskyj, který používá i ruský přepis svého jména Vyšinskij, byl zatčen loni v květnu v Kyjevě. Obviněn byl z vlastizrady a nezákonného ozbrojování, hrozilo mu až 15 let vězení, nakonec byl však podmínečně propuštěn.

„Myslím si, že takové rozhodnutí by za prezidenta Porošenka bylo stěží možné. Jakmile není vyvíjen politický tlak, mohl soud přijmout takové rozhodnutí, jaké přijal,“ reagoval novinář.

Od filmových ocenění k obvinění z terorismu

Pozornost světa se však upírá zejména na osud filmaře Sencova. Ten nedávno držel ve vězení dlouhé měsíce hladovku za propuštění politických vězňů v Rusku, žádného výsledku ale nedosáhl a nakonec hladovku ukončil.

Nadějný režisér se narodil 13. července 1976 v hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V devadesátých letech studoval na Kyjevské národní ekonomické univerzitě. Poté pokračoval ve studiu v Moskvě, kde navštěvoval kurzy scenáristiky a filmové režie.

První krátkometrážní film s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil Sencov v roce 2008, o rok později vznikl další krátký snímek Roh býka. Jeho prvním celovečerním filmem se stal snímek Gamer (Hráč) z roku 2011, ke kterému Sencov napsal i scénář. Poprvé se film představil na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v sekci Bright Future zaměřené na objev a podporu nových talentů. Snímek, který se zabývá problematikou chorobné závislosti na počítačových hrách, pak na dalších přehlídkách sesbíral několik ocenění.

V létě 2013 začal otec dvou dětí, šestnáctileté dcery a čtrnáctiletého syna, natáčet film Nosorožec. Na rozpočet filmu, který dosáhl milionu dolarů, přispěla i ukrajinská vláda.

Když na Ukrajině v roce 2013 propukly masové protesty, začal se Sencov aktivně podílet na akcích hnutí Automajdan usilujícího o prozápadní orientaci Ukrajiny. Po ruské anexi Krymu, jež se odehrála na jaře 2014, pozastavily Sencovovu slibnou kariéru ruské úřady. Ty ho v květnu 2014 zadržely a obvinily ho z toho, že založil skupinu, která měla připravovat teroristická spiknutí. 

Podle obžaloby se měl režisér se svým společníkem pokusit podpálit dvě kanceláře v krymské metropoli Simferopolu – kancelář ruské vládní strany Jednotné Rusko a jednoho z ruských spolků.

Tvrdý verdikt z Rostova

Sencov vinu odmítl přiznat a obvinění označil za vykonstruované. Dále také tvrdil, že ho ruská tajná služba mučila ve snaze donutit jej k přiznání. Justici tím ale nepřesvědčil; v Rostově na Donu ho 25. srpna 2015 odsoudili k dvaceti letům vězení. Trest si režisér odpykává na Sibiři.

Proti rozsudku se následně postavily mezinárodní organizace, které Sencova považují za politického vězně. Patří mezi ně Amnesty International, jež Sencovovův proces označila za stalinistický, nebo ruská organizace Memorial. Za propuštění filmaře orodovali také západní státníci a mnoho známých osobností filmového a divadelního světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 14 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...