Ukrajinský prezident Zelenskyj pozval Putina k jednání na Donbas

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s ním setkal na ukrajinském Donbasu a projednal s ním snížení napětí v oblasti. Ruské letectvo a námořnictvo předtím uskutečnilo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před „nepřátelským útokem“. Rusko v posledních týdnech posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou. Tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko bude mít brzy u hranic s Ukrajinou více než 120 tisíc vojáků.

Zelenskyj v prohlášení zveřejněném ukrajinskou agenturou Unian uvedl, že Rusko odmítlo podpořit oznámení o úplném klidu zbraní, na němž se přitom na zasedání shodli poradci zemí takzvané normandské čtyřky, kam patří spolu s Ukrajinou, Francií a Německem také Rusko.

„Padl při tom návrh sejít se na hraniční linii, abychom se mohli podívat (zblízka) na situaci a maximálně přesně ji pochopit. Ale já ji chápu velice dobře. Jsem tam každý měsíc,“ podtrhl Zelenskyj.

„Já jsem připraven jít ještě dál a setkat se s vámi na jakémkoli místě ukrajinského Donbasu, kde je válka,“ vzkázal Putinovi ukrajinský prezident. Svoji pozvánku zakončil vlasteneckým provoláním „sláva Ukrajině“.

Zelenskyj podle AFP zdůraznil, že Ukrajina si válku nepřeje, ale je na ni připravená. „Nemáme strach, protože máme neuvěřitelné obránce,“ vysvětlil.

Kyjev: Množství jednotek u hranic s Ukrajinou dál roste

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a Ruskem koordinované síly se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků. Na jihu a východě země soustřeďuje jednotky i Ukrajina.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety, kdy nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podle něj bude mít Rusko u hranic s Ukrajinou brzy přes 120 tisíc vojáků.

Podle šéfa ukrajinské diplomacie jsou v současné vypjaté situaci zapotřebí nové sankce proti konkrétním sektorům ruského hospodářství. V pondělí na jednání se svými protějšky z Evropské unie prý nicméně Kuleba necítil, že by evropské země měly v tuto chvíli „chuť“ uvalit na Rusko další ekonomické postihy.

Prohlásil rovněž, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měsíce neodpověděl na jeho výzvy k jednání ohledně situace na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin prý nereagoval na podobnou výzvu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského.

Moskva o přesunech jednotek, které znepokojují i západní země, tvrdí, že jde o vojenské cvičení, jež za několik týdnů skončí. Ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev, že se snaží záměrně destabilizovat situaci v Donbasu.

V Černém moři cvičilo Rusko i Ukrajina

Manévry v Černém moři, jichž se účastnily letouny Su-25SM3, měly simulovat obranu před leteckým útokem za pomoci rušiček elektronických systémů i konvenční protiletecké obrany. Na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym bylo přesunuto více než padesát ruských bojových letounů.

Kvůli manévrům Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nově také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax uvedl, že přechodné omezení letecké dopravy je obvyklou praxí na celém světě. Civilní nákladní lodě mají právo uzavřeným prostorem proplouvat i nadále.

Minulý týden cvičily v Černém moři také ukrajinské válečné lodi s plavidly rumunského námořnictva. V únoru uspořádal Kyjev námořní manévry také s USA.

Válka trvá sedm let

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.

Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 25 mminutami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 1 hhodinou

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 4 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 4 hhodinami

Trump naznačil, že USA nejspíš zablokují Hormuz a opět zasáhnou Írán

Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.
10:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled