Ukrajinský prezident Zelenskyj pozval Putina k jednání na Donbas

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s ním setkal na ukrajinském Donbasu a projednal s ním snížení napětí v oblasti. Ruské letectvo a námořnictvo předtím uskutečnilo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před „nepřátelským útokem“. Rusko v posledních týdnech posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou. Tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko bude mít brzy u hranic s Ukrajinou více než 120 tisíc vojáků.

Zelenskyj v prohlášení zveřejněném ukrajinskou agenturou Unian uvedl, že Rusko odmítlo podpořit oznámení o úplném klidu zbraní, na němž se přitom na zasedání shodli poradci zemí takzvané normandské čtyřky, kam patří spolu s Ukrajinou, Francií a Německem také Rusko.

„Padl při tom návrh sejít se na hraniční linii, abychom se mohli podívat (zblízka) na situaci a maximálně přesně ji pochopit. Ale já ji chápu velice dobře. Jsem tam každý měsíc,“ podtrhl Zelenskyj.

„Já jsem připraven jít ještě dál a setkat se s vámi na jakémkoli místě ukrajinského Donbasu, kde je válka,“ vzkázal Putinovi ukrajinský prezident. Svoji pozvánku zakončil vlasteneckým provoláním „sláva Ukrajině“.

Zelenskyj podle AFP zdůraznil, že Ukrajina si válku nepřeje, ale je na ni připravená. „Nemáme strach, protože máme neuvěřitelné obránce,“ vysvětlil.

Kyjev: Množství jednotek u hranic s Ukrajinou dál roste

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a Ruskem koordinované síly se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků. Na jihu a východě země soustřeďuje jednotky i Ukrajina.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety, kdy nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podle něj bude mít Rusko u hranic s Ukrajinou brzy přes 120 tisíc vojáků.

Podle šéfa ukrajinské diplomacie jsou v současné vypjaté situaci zapotřebí nové sankce proti konkrétním sektorům ruského hospodářství. V pondělí na jednání se svými protějšky z Evropské unie prý nicméně Kuleba necítil, že by evropské země měly v tuto chvíli „chuť“ uvalit na Rusko další ekonomické postihy.

Prohlásil rovněž, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měsíce neodpověděl na jeho výzvy k jednání ohledně situace na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin prý nereagoval na podobnou výzvu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského.

Moskva o přesunech jednotek, které znepokojují i západní země, tvrdí, že jde o vojenské cvičení, jež za několik týdnů skončí. Ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev, že se snaží záměrně destabilizovat situaci v Donbasu.

V Černém moři cvičilo Rusko i Ukrajina

Manévry v Černém moři, jichž se účastnily letouny Su-25SM3, měly simulovat obranu před leteckým útokem za pomoci rušiček elektronických systémů i konvenční protiletecké obrany. Na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym bylo přesunuto více než padesát ruských bojových letounů.

Kvůli manévrům Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nově také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax uvedl, že přechodné omezení letecké dopravy je obvyklou praxí na celém světě. Civilní nákladní lodě mají právo uzavřeným prostorem proplouvat i nadále.

Minulý týden cvičily v Černém moři také ukrajinské válečné lodi s plavidly rumunského námořnictva. V únoru uspořádal Kyjev námořní manévry také s USA.

Válka trvá sedm let

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.

Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola kolumbijských prezidentských voleb postoupili de la Espriella a Cepeda

O funkci kolumbijského prezidenta se ve druhém kole utkají krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. Podle kolumbijského webu El Nuevo Siglo to po sečtení 99,74 procenta hlasů ukazují výsledky nedělního prvního kola. De la Espriella dostal 43,73 procenta hlasů, pro Cepedu hlasovalo 40,91 procenta voličů.
01:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kolumbijci vybírali prezidenta, hlasování provázely obavy z násilí

Lidé v Kolumbii vybírali prezidenta na další čtyři roky. Šanci na úspěch mají podle průzkumů tři kandidáti: levicový senátor Iván Cepeda, kterého podpořil končící prezident Gustavo Petro, krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a pravicová senátorka Paloma Valenciaová. Žádný z uchazečů zřejmě nezíská přes 50 procent hlasů a o nástupci prvního levicového prezidenta v historii země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vítězství PSG ve Francii vypukly násilnosti, zraněných je přes 200

Střety fotbalových fanoušků a policie ve Francii si vyžádaly nejméně 219 zraněných z toho osm vážně, píše v neděli BBC. Francouzská policie zadržela 780 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 480 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se zápas konal, informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Analýza potvrdila, že dron, který narazil do domu v Rumunsku, je ruský

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.
před 11 hhodinami

WHO: Pět lidí se zotavilo z nového druhu eboly, proti němuž neexistuje léčba

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.
před 14 hhodinami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 20 hhodinami
Načítání...