Ukrajinský parlament v obavách z chaosu odmítl demisi premiéra. Zelenskyj žádá výměnu ministrů

Napětí mezi ukrajinským parlamentem a novým prezidentem stoupá. Zákonodárci ve čtvrtek nepřijali rezignaci premiéra Volodymyra Hrojsmana. Podle poslanců by demise požadovaná hlavou státu vedla k chaosu. Prezident Volodymyr Zelenskyj poté navrhl parlamentu odvolat šéfa tajné služby SBU a ministry obrany a zahraničí. Zelenskyj hned po nástupu do funkce oznámil, že parlament rozpustí, aby se mohly konat předčasné volby, což řadu poslanců popudilo.

Pro schválení rezignace vlády zvedlo ruku při hlasování pouze 97 z potřebných 226 poslanců. Premiér tak zůstane v čele úřadujícího kabinetu do vytvoření nové vlády. Proti pádu Hrojsmanova kabinetu se vyslovila nejsilnější parlamentní strana bývalé hlavy státu Petra Porošenka, podle níž by pád kabinetu před červencovými předčasnými volbami přivedl zemi k „chaosu“. 

Zelenskyj poté předložil parlamentu návrh na odvolání ministra zahraničí Pavla Klimkina, ministra obrany Stepana Poltoraka a ředitele tajné služby SBU Vasyla Hrycaka. Poslanci se jím teprve budou zabývat. Dosud není jasné, kdy budou o návrhu hlasovat.

Podle agentury Unian administrativa prezidenta rovněž připravuje odvolání generálního prokurátora Jurije Lucenka. Ten přitom v úterý prohlásil, že odstoupí až po předčasných volbách a po nich se chce zapojit do politiky.

Hrojsman podal demisi minutý týden bezprostředně po inauguraci nového prezidenta Zelenského, který po uvedení do úřadu oznámil rozpuštění parlamentu a vyzval stávající vládu k odstoupení. Předčasné volby se uskuteční 21. července a očekává se, že v nich zvítězí Zelenského nově vytvořená strana Sluha národa, která dosud nemá parlamentní zastoupení.

Konec starého systému

Jednačtyřicetiletý komik bez politických zkušeností vyhrál minulý měsíc prezidentské volby díky slibům, že skoncuje s korupcí a se starým politickým systémem. Zákonodárci už dříve vyhlásili nové hlavě státu pomyslnou válku, když nepustili prezidentovy návrhy změn volebního systému na program schůze.

Ukrajinci v současné době volí polovinu poslanců poměrným systémem a polovinu systémem většinovým. Nový prezident tvrdí, že většinový systém v ukrajinských podmínkách nahrává korupci, a chce prosadit výhradní systém poměrného zastoupení.

„Staří politici si zvolili starý systém, protože jedině ten jim dává šanci pokračovat v politice. Spoléhají na to, že za peníze a za volební guláš znovu prolezou do parlamentu. Ale jsem přesvědčen, že se pletou,“ zareagoval Zelenskyj na odpor v parlamentu a vybídl voliče, aby 21. července zvolili nové politiky, schopné nejen řečnit o změnách, ale také takové změny učinit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 1 mminutou

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Slovensko a Maďarsko odvolaly blokaci balíku sankcí proti Rusku

Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moldavský oligarcha ukradl ekvivalent dvanácti procent HDP. Skončil ve vězení

Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce devatenácti let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
před 3 hhodinami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pod keporkakem Timmym vyhrabávají písek

U ostrova Poel na severu Německa dnes pokračuje pokus o vyproštění velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Bagr opět odstraňuje písek pod zvířetem, aby se snáze mohlo samo dostat do hlubších vod. Ochranáři ze soukromé iniciativy kytovce rovněž pokryli vlhkými bílými látkami. Odborníci dál trvají na tom, že další pokusy o záchranu mladého keporkaka by měly ustat, protože ho jen trápí.
před 5 hhodinami

Chceme příměří, ne mír, říká libanonský analytik

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.
před 5 hhodinami
Načítání...