Ukrajinští poslanci vyhlásili Zelenskému válku. Rozpuštění parlamentu ženou k ústavnímu soudu

3 minuty
Horizont ČT24: Ukrajinský parlament se postavil Zelenskému na odpor
Zdroj: ČT24

Dekret o rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb na Ukrajině vešel v platnost. Někteří poslanci vyhlásili novému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému válku a hodlají exekutivní nařízení napadnout u ústavního soudu. Zákonodárci také nepustili prezidentovy návrhy změn volebního systému na program schůze. Mimořádné volby se mají konat 21. července. Podle průzkumů by Zelenského strana Sluha národa získala téměř 30 procent.

První průzkum po prezidentských volbách potvrdil naděje Zelenského, že v případě předčasných voleb by svou pozici výrazně posílil. Na Ukrajině platí smíšený parlamentně-prezidentský systém, v němž může konflikt mezi prezidentem a poslanci vyvolávat patové situace.

Poslanecké frakce nejdřív Zelenského představy o mimořádných volbách podpořily, ve středu ale nastal radikální obrat, když o nich poslanci na parlamentní schůzi odmítli diskutovat. Šéf parlamentu Andrij Parubij dokonce počínání nového prezidenta označil za protiústavní.

Parlament je názorově roztříštěný, Zelenského nová strana v něm zatím nemá žádného zástupce. Blok Petra Porošenka, který má v parlamentu nejvíc poslanců, jeho bývalý koaliční spojenec Lidová fronta a populistická Radikální strana s rozpuštěním nesouhlasí. Strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, nacionalistická Svépomoc a proruský Opoziční blok naopak rozhodnutí Zelenského podporují.

Konec starých systémů

Zelenskyj chce změnit nynější smíšený volební systém. Ukrajinci v současné době volí polovinu poslanců poměrným systémem a polovinu systémem většinovým. Nový prezident tvrdí, že většinový systém v ukrajinských podmínkách nahrává korupci, a chce prosadit výhradní systém poměrného zastoupení.

„Staří politici si zvolili starý systém, protože jedině ten jim dává šanci pokračovat v politice. Spoléhají na to, že za peníze a za volební guláš znovu prolezou do parlamentu. Ale jsem přesvědčen, že se pletou,“ zareagoval Zelenskyj na odpor v parlamentu a vybídl voliče, aby 21. července zvolili nové politiky, schopné nejen řečnit o změnách, ale také takové změny učinit.

Oficiální představitel prezidenta v Nejvyšší radě Ruslan Stefančuk mezitím prohlásil, že počet mandátů ve sněmovně, která má 450 členů, by se měl snížit. Pro stát, jehož počet obyvatel se v důsledku migrace, nízké porodnosti a války na Donbasu snižuje, je nynější počet křesel podle Stefančuka nadbytečný.

Premiér Volodymyr Hrojsman podle očekávání ve středu podal demisi, poslanci ji ale zatím neprojednali. „Podařilo se nám přejít od destrukce k růstu národní ekonomiky,“ hodnotil své tříleté působení v čele ukrajinské vlády.

„Směšné“ návrhy, hodnotí prezidentovy plány někteří poslanci

Budoucí vývoj je podle názoru ukrajinských komentátorů těžko předvídatelný. Analytička Anna Stešenková na serveru LB.ua napsala, že poslanci de facto Zelenskému vyhlásili válku.  Prezidentovy návrhy na změnu volebního systému jsou podle zastupitelů „směšné“ a sepsané s hrubými chybami horkou jehlou.

Zrušit Zelenského dekret o rozpuštění sněmovny však zastupitelé nemohou, domnívají se ukrajinští právní experti. Předseda Nejvyšší rady Parubij ve středu zdůraznil, že musí rozhodnout ústavní soud. „Chápu, že soudní rozhodnutí může padnout až po samotných volbách. Autor (tedy Zelenskyj) ponese odpovědnost právní i politickou,“ řekl Parubij ze sněmovní tribuny za potlesku poslanců.

Jednačtyřicetiletý komik bez politických zkušeností vyhrál minulý měsíc prezidentské volby díky slibům, že skoncuje s korupcí a se starým politickým systémem. Zelenského strana nemá žádné zastoupení v dosavadním parlamentu, který prezident potřebuje ke schválení slibovaných reforem i zákonů nezbytných pro pokračování zahraniční pomoci.

Ministr obrany stáhl rezignační dopis

Nový prezident se také ocitl pod palbou kritiky za svá první personální rozhodnutí, zejména za to, že do čela prezidentské kanceláře postavil právníka Andrije Bohdana, spojeného s oligarchou Olehem Kolomojským. „Co dělá prezident Zelenskyj? Jmenuje všechny své obchodní partnery do státních funkcí,“ prohlásil opoziční poslanec Oleh Ljaško.

Několik dalších vysokých pozic pak dostali Zelenského bývalí kolegové z televize. Ministr obrany Stepan Poltorak naopak stáhl původní nabídku rezignace, kterou Zelenskyj požaduje. S tím, že ozbrojené síly nemůže nechat bez koordinovaného vedení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 42 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...