Ukrajinští poslanci vyhlásili Zelenskému válku. Rozpuštění parlamentu ženou k ústavnímu soudu

3 minuty
Horizont ČT24: Ukrajinský parlament se postavil Zelenskému na odpor
Zdroj: ČT24

Dekret o rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb na Ukrajině vešel v platnost. Někteří poslanci vyhlásili novému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému válku a hodlají exekutivní nařízení napadnout u ústavního soudu. Zákonodárci také nepustili prezidentovy návrhy změn volebního systému na program schůze. Mimořádné volby se mají konat 21. července. Podle průzkumů by Zelenského strana Sluha národa získala téměř 30 procent.

První průzkum po prezidentských volbách potvrdil naděje Zelenského, že v případě předčasných voleb by svou pozici výrazně posílil. Na Ukrajině platí smíšený parlamentně-prezidentský systém, v němž může konflikt mezi prezidentem a poslanci vyvolávat patové situace.

Poslanecké frakce nejdřív Zelenského představy o mimořádných volbách podpořily, ve středu ale nastal radikální obrat, když o nich poslanci na parlamentní schůzi odmítli diskutovat. Šéf parlamentu Andrij Parubij dokonce počínání nového prezidenta označil za protiústavní.

Parlament je názorově roztříštěný, Zelenského nová strana v něm zatím nemá žádného zástupce. Blok Petra Porošenka, který má v parlamentu nejvíc poslanců, jeho bývalý koaliční spojenec Lidová fronta a populistická Radikální strana s rozpuštěním nesouhlasí. Strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, nacionalistická Svépomoc a proruský Opoziční blok naopak rozhodnutí Zelenského podporují.

Konec starých systémů

Zelenskyj chce změnit nynější smíšený volební systém. Ukrajinci v současné době volí polovinu poslanců poměrným systémem a polovinu systémem většinovým. Nový prezident tvrdí, že většinový systém v ukrajinských podmínkách nahrává korupci, a chce prosadit výhradní systém poměrného zastoupení.

„Staří politici si zvolili starý systém, protože jedině ten jim dává šanci pokračovat v politice. Spoléhají na to, že za peníze a za volební guláš znovu prolezou do parlamentu. Ale jsem přesvědčen, že se pletou,“ zareagoval Zelenskyj na odpor v parlamentu a vybídl voliče, aby 21. července zvolili nové politiky, schopné nejen řečnit o změnách, ale také takové změny učinit.

Oficiální představitel prezidenta v Nejvyšší radě Ruslan Stefančuk mezitím prohlásil, že počet mandátů ve sněmovně, která má 450 členů, by se měl snížit. Pro stát, jehož počet obyvatel se v důsledku migrace, nízké porodnosti a války na Donbasu snižuje, je nynější počet křesel podle Stefančuka nadbytečný.

Premiér Volodymyr Hrojsman podle očekávání ve středu podal demisi, poslanci ji ale zatím neprojednali. „Podařilo se nám přejít od destrukce k růstu národní ekonomiky,“ hodnotil své tříleté působení v čele ukrajinské vlády.

„Směšné“ návrhy, hodnotí prezidentovy plány někteří poslanci

Budoucí vývoj je podle názoru ukrajinských komentátorů těžko předvídatelný. Analytička Anna Stešenková na serveru LB.ua napsala, že poslanci de facto Zelenskému vyhlásili válku.  Prezidentovy návrhy na změnu volebního systému jsou podle zastupitelů „směšné“ a sepsané s hrubými chybami horkou jehlou.

Zrušit Zelenského dekret o rozpuštění sněmovny však zastupitelé nemohou, domnívají se ukrajinští právní experti. Předseda Nejvyšší rady Parubij ve středu zdůraznil, že musí rozhodnout ústavní soud. „Chápu, že soudní rozhodnutí může padnout až po samotných volbách. Autor (tedy Zelenskyj) ponese odpovědnost právní i politickou,“ řekl Parubij ze sněmovní tribuny za potlesku poslanců.

Jednačtyřicetiletý komik bez politických zkušeností vyhrál minulý měsíc prezidentské volby díky slibům, že skoncuje s korupcí a se starým politickým systémem. Zelenského strana nemá žádné zastoupení v dosavadním parlamentu, který prezident potřebuje ke schválení slibovaných reforem i zákonů nezbytných pro pokračování zahraniční pomoci.

Ministr obrany stáhl rezignační dopis

Nový prezident se také ocitl pod palbou kritiky za svá první personální rozhodnutí, zejména za to, že do čela prezidentské kanceláře postavil právníka Andrije Bohdana, spojeného s oligarchou Olehem Kolomojským. „Co dělá prezident Zelenskyj? Jmenuje všechny své obchodní partnery do státních funkcí,“ prohlásil opoziční poslanec Oleh Ljaško.

Několik dalších vysokých pozic pak dostali Zelenského bývalí kolegové z televize. Ministr obrany Stepan Poltorak naopak stáhl původní nabídku rezignace, kterou Zelenskyj požaduje. S tím, že ozbrojené síly nemůže nechat bez koordinovaného vedení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...