Ukrajinská armáda zavedla kvůli ruské hrozbě povinnost pro ženy. Službou prošly už tisíce dobrovolnic

3 minuty
Události: Ženy v ukrajinské armádě
Zdroj: ČT24

Na východní Ukrajině zůstává situace napjatá. Už 420 tisíc Ukrajinců prošlo od roku 2014 službou na frontové linii s Moskvou podporovanými separatisty. Kvůli navyšování ruské hrozby rozšířily úřady povinnost se zaregistrovat pro případ mobilizace i na všechny zdravé ženy ve věku 18 až 60 let. Za posledních osm let sloužily ve zbrani tisíce dobrovolnic.

Od ruské okupace Krymu a začátku konfliktu na východě země, který si od roku 2014 vyžádal čtrnáct tisíc životů, prošlo vojenskou službou v oblasti konfliktu už 27 tisíc Ukrajinek. Stovky dalších výcvikem právě procházejí.

„Nikdo neví, jak bude reagovat. Jestli se bude bát, nebo ne. Prostě jak to zvládne. Jakmile jsem se v boji ocitla já, vlastně se mi ulevilo,“ popsala svou zkušenost ukrajinská veteránka Julija Filipovičová, která, coby jednadvacetiletá, byla byla mezi prvními dobrovolnicemi.

Koncem roku 2014 ukončila vojenský dril. Se smíšenou jednotkou domobrany ji vyslali na frontovou linii u města Mariupol. V zóně bojů sloužila až do roku 2016. „V nejbližších dnech zase budeme mít výcvik, trénink střelby. Pojedu na základnu se svým praporem,“ dodala.

„V různých pozicích od běžného vojáka po důstojníka u nás sloužilo přes deset procent žen,“ sdělil mluvčí teritoriální obrany Sergej Ogorodnik.

„Nesmíš být slabší než ostatní“

Mezi devět tisíc Ukrajinek, které se se zbraní v ruce zapojily přímo do bojů na přední linii, patří i Ljudmila Kravčuková. Počítačová odbornice vyslyšela volání vlasti v létě 2014. Ke své novorozené dceři a manželovi se nadobro vrátila až v únoru 2016.

„Je nesmírně důležité, s kým sloužíte. Díváš se na ně a chápeš, že nesmíš být slabší než oni. Nejen kvůli sobě, ale také tak proto, abys neoslabila ostatní,“ uvedla ukrajinská veteránka Ljudmila Kravčuková.

Celkem dvacet dva Ljudmiliných spolubojovnic při ozbrojených střetech s Moskvou podporovanými separatisty zahynulo. Několik z nich v roli velitelek bojových jednotek. Kredit veteránek také značně mění společenské archetypy. Ukrajina má třeba ministryni pro veterány nebo náměstkyni ministra obrany.

V souvislosti s ruskou hrozbou, která trvá už od roku 2014, rozhodl prezident Volodymyr Zelenskyj o dalším zvětšení ukrajinské armády. Ze současných 250 tisíc žen a mužů v uniformě na 350 tisíc do tří let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...