Ukrajina udeřila na vojenské letiště a sklad s drony v Rusku

Ukrajinské drony zaútočily na vojenské letiště Chanskaja u Majkopu v autonomní Adygejské republice na jihu Ruska, oznámilo ukrajinské armádní velení. Na letišti, na kterém podle záběrů ze sociálních sítí hoří, byly podle Kyjeva ruské letouny Su-27 a Su-34. Úřady podle šéfa republiky Murata Kumpilova kvůli požáru evakuovaly obyvatele vsi Rodnikovyj. Kyjev také potvrdil, že zasáhl sklad se stovkami dronů v ruském Krasnodarském kraji. Ukrajina hlásí po úderech nepřítele zraněné v Záporoží i Kryvém Rihu.

„Zasažen byl muniční sklad,“ uvedl ukrajinský generální štáb na Facebooku. Poznamenal, že na letišti byly umístěny ruské stíhačky Su-27 a bombardéry Su-34, ale podrobnější informace o způsobených škodách se upřesňují.

Útok na letiště byl podle štábu dílem tajné služby SBU, vojenské rozvědky HUR a speciálních sil. Dříve se v médiích objevily nepotvrzené zprávy, že drony na letišti zasáhly sklad paliv a maziv. Podle Kumpilova se nálet obešel bez obětí a raněných, s ohněm bojují hasiči.

9 minut
Redaktorka Deníku N Procházková k aktuální situaci na Ukrajině (10. října 2024)
Zdroj: ČT24

Každý zásah muničního skladu nebo skladu se zbraněmi je pro Rusko citelný, protože narušuje plynulost jeho logistiky, která je nyní potřeba, jelikož Rusům se daří v Donbasu velmi rychle postupovat, uvedla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

„Ukrajinci na frontě nedokáží vzdorovat, tam ustupují, tak dělají to, co umí dobře – narušují jim cesty a logistická centra. Například v zasaženém muničním skladu v Brjanské oblasti mělo být až 22 tisíc tun munice, která měla být částečně zničena,“ podotkla novinářka.

Obavy z vývoje v Doněcké oblasti

Situace na frontě pro Ukrajince není jednoduchá a vyvolává velké obavy, sdělila zpravodajka ČT Barbora Maxová. „Ruská armáda momentálně na Donbase postupuje velice rychle a tlak se zřejmě bude neustále zvyšovat s tím, jak se blíží zima. Nyní se ruská armáda snaží podle analytiků ve větším množství nasazovat těžkou techniku, od září zaznamenala největší zisky od března 2022. Obavy jsou namístě, ukrajinské velení potvrdilo složitou situaci v Torecku,“ připomněla Maxová.

„Armáda údajně staví obranné linie na okraji Doněcké oblasti pro případ, že by Pokrovsk v budoucnu padl a ruská armáda se chtěla posouvat dál,“ dodala zpravodajka.

11 minut
Zpravodajka ČT Barbora Maxová o ruských útocích na ukrajinská města (10. října 2024)
Zdroj: ČT24

Zásah ruského skladu s drony

Ukrajinská armáda ráno potvrdila, že se jí podařilo zasáhnout také základnu se skladem dronů v ruské Krasnodarské oblasti. Na místě mělo být až čtyři sta bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby, které okupanti každodenně vysílají na ukrajinská města. Záběry z místa ukazovaly řadu mohutných výbuchů.

Rusko během noci zničilo 92 ukrajinských dronů nad sedmi regiony a Azovským mořem, sdělilo ruské ministerstvo obrany, o náletu na Adygejsko se ale nezmínilo, upozornil list Kommersant. Tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

Moskva vyslala v noci do útoku proti Ukrajině 62 dronů, tamní obrana uvedla, že sestřelila 41. Dalších čtrnáct bezpilotních strojů se zřítilo nejspíše v důsledku nasazení prostředků radioelektronického boje, oznámilo letectvo.

Rusové kromě dronů vypustili proti Ukrajině osm raket: dvě typu Iskander-M, tři letecké rakety Ch-31P a Ch-59/69 a také tři rakety S-300, které byly původně určeny k protiletecké obraně, ale po úpravě mohou být nasazeny proti pozemním cílům. Poškozeny byly civilní objekty a objekty kritické infrastruktury v Oděské, Poltavské a Doněcké oblasti.

Načítání...

Civilní oběti na Ukrajině

Záporoží, což je důležitý dopravní uzel a průmyslové centrum na jihu Ukrajiny, hlásí čtyři raněné, včetně jednoho dítěte, a téměř tři desítky poškozených obytných domů, informovala Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a záchranáře. Rusové bombardovali Záporoží klouzavými řízenými bombami, upřesnila ukrajinská policie.

Dva zraněné si vyžádal také nálet ruského dronu na město Kryvyj Rih, který poškodil pětipodlažní dům, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. V Oděse, zasažené ve středu večer ruskými raketami, počet obětí stoupl na sedm.

Ruské jednotky útočily na přístavní infrastrukturu a zasáhly i civilní loď. „Situace v Oděse není jednoduchá, za posledních dvanáct hodin se tu sirény rozezněly celkem třikrát. V noci byly slyšet výbuchy, jak se protivzdušná obrana snažila zlikvidovat drony a rakety,“ uvedla Maxová s tím, že situace ve městě klíčovém pro vývoz ukrajinského obilí se zhoršila loni po vypovězení obilné dohody Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters do sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
před 6 mminutami

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 40 mminutami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 42 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...