Turecká armáda používala algoritmy při čistkách od vládních odpůrců

Turecká armáda používala algoritmy, aby odhalila a ze svých řad vyloučila odpůrce vlády a stoupence hnutí klerika Fethullaha Gülena. Podle serveru Balkan Insight to uvádí zpráva britské nevládní organizace StateWatch, podle níž byly na základě této metody pronásledovány tisíce lidí.

Zpráva s názvem „Popřevratové perzekuce v Turecku založené na algoritmech: Měřič FETÖ“ uvádí, že od neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016 bylo na bázi algoritmů propuštěno více než dvacet tisíc vojáků.

Jako FETÖ, tedy Fethullahovu teroristickou organizaci, označují turecké úřady Gülenovo hnutí, které viní z organizace státního převratu. V USA žijící muslimský duchovní jakékoli spojení s terorismem popírá.

„Zpráva se zaměřila na (zne)užívání algoritmů a dalších systémů založených na informacích ze strany turecké vlády při nemilosrdném potlačování terorismu od událostí v červenci 2016. Tisíce lidí byly propuštěny z práce, zadrženy a pronásledovány s poukazem na 'skóre', které jim přidělil nástroj perzekuce, takzvaný měřič FETÖ,“ řekl jeden z autorů zprávy a právní expert Ali Yildiz serveru Balkan Insight, který se v posledních letech zabývá také děním v Turecku.

Pronásledování pomocí algoritmů

Podle Yildize tato situace není v Turecku zdaleka ojedinělá. „Ve stále propojenějším světě, kde státy stále častěji využívají nástroje sledování z důvodu boje proti terorismu, je možnost stát se obětí algoritmického pronásledování vysoká,“ řekl a dodal, že zpráva má zvýšit povědomí o ničivých účincích algoritmického pronásledování a útlaku nejen v Turecku, ale i na celém světě.

Takzvaný měřič FETÖ je založen na 97 hlavních a 290 dílčích kritériích, z nichž mnohá porušují soukromí jednotlivců. Otázky pro vytváření profilu osob a jejich bodování zahrnují informace o jejich manželství, vzdělání, bankovních účtech, školních záznamech dětí, povýšeních a referencích v armádě. Dotazník požaduje rovněž informace o příbuzných a také sousedech.

Nasazen byl po pokusu o převrat v červenci 2016 s cílem odstranit údajné stoupence Gülena z armády. „Stovky tisíc lidí byly vyprofilovány a bylo jim přiděleno 'skóre' algoritmem, který provozuje zvláštní útvar v rámci tureckého námořnictva s názvem Úřad pro soudní řízení a správní opatření (ATIIIŞ),“ řekl Emre Turkut, spoluautor studie a odborník na mezinárodní právo z berlínské Hertie School.

Podle něj zpráva obsahuje svědectví několika bývalých vysoce postavených vojenských důstojníků, kteří mezitím požádali o azyl v Evropské unii. Zdůrazňuje, že uplatňování algoritmu bylo svévolné a bylo podkladem pro trestní proces nejen vůči primárně podezřelým, ale i vůči komukoli z jejich okolí, včetně rodinných příslušníků, kolegů a sousedů.

Cihat Yayci, bývalý admirál námořnictva a tvůrce algoritmu, jej však hájí. „Bojovníci FETÖ velmi úspěšně skrývají svou skutečnou identitu. Měřič FETÖ nám poskytl velmi úspěšné výsledky při identifikaci gülenistů,“ řekl Yayci v televizním rozhovoru v roce 2020.

Od roku 2016 bylo v Turecku zadrženo 292 tisíc lidí a téměř 598 tisíc osob bylo vyšetřováno kvůli svému údajnému spojení s Gülenem. Podle tureckých ministerstev obrany a vnitra přišlo kvůli těmto domnělým vazbám o práci také téměř 21 tisíc příslušníků ozbrojených sil, 31 tisíc policistů, více než 5500 příslušníků četnictva a 509 příslušníků pobřežní stráže. Více než 30 tisíc lidí je kvůli údajným vazbám na Gülena stále ve vězení a více než 125 tisíc státních zaměstnanců přišlo o pracovní místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 5 mminutami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ruská raketa zabila dva lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších dvou obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 5 hhodinami

EK pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.
09:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Další balík protiruských sankcí se soustředí na stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
před 6 hhodinami
Načítání...