Turecká armáda používala algoritmy při čistkách od vládních odpůrců

Turecká armáda používala algoritmy, aby odhalila a ze svých řad vyloučila odpůrce vlády a stoupence hnutí klerika Fethullaha Gülena. Podle serveru Balkan Insight to uvádí zpráva britské nevládní organizace StateWatch, podle níž byly na základě této metody pronásledovány tisíce lidí.

Zpráva s názvem „Popřevratové perzekuce v Turecku založené na algoritmech: Měřič FETÖ“ uvádí, že od neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016 bylo na bázi algoritmů propuštěno více než dvacet tisíc vojáků.

Jako FETÖ, tedy Fethullahovu teroristickou organizaci, označují turecké úřady Gülenovo hnutí, které viní z organizace státního převratu. V USA žijící muslimský duchovní jakékoli spojení s terorismem popírá.

„Zpráva se zaměřila na (zne)užívání algoritmů a dalších systémů založených na informacích ze strany turecké vlády při nemilosrdném potlačování terorismu od událostí v červenci 2016. Tisíce lidí byly propuštěny z práce, zadrženy a pronásledovány s poukazem na 'skóre', které jim přidělil nástroj perzekuce, takzvaný měřič FETÖ,“ řekl jeden z autorů zprávy a právní expert Ali Yildiz serveru Balkan Insight, který se v posledních letech zabývá také děním v Turecku.

Pronásledování pomocí algoritmů

Podle Yildize tato situace není v Turecku zdaleka ojedinělá. „Ve stále propojenějším světě, kde státy stále častěji využívají nástroje sledování z důvodu boje proti terorismu, je možnost stát se obětí algoritmického pronásledování vysoká,“ řekl a dodal, že zpráva má zvýšit povědomí o ničivých účincích algoritmického pronásledování a útlaku nejen v Turecku, ale i na celém světě.

Takzvaný měřič FETÖ je založen na 97 hlavních a 290 dílčích kritériích, z nichž mnohá porušují soukromí jednotlivců. Otázky pro vytváření profilu osob a jejich bodování zahrnují informace o jejich manželství, vzdělání, bankovních účtech, školních záznamech dětí, povýšeních a referencích v armádě. Dotazník požaduje rovněž informace o příbuzných a také sousedech.

Nasazen byl po pokusu o převrat v červenci 2016 s cílem odstranit údajné stoupence Gülena z armády. „Stovky tisíc lidí byly vyprofilovány a bylo jim přiděleno 'skóre' algoritmem, který provozuje zvláštní útvar v rámci tureckého námořnictva s názvem Úřad pro soudní řízení a správní opatření (ATIIIŞ),“ řekl Emre Turkut, spoluautor studie a odborník na mezinárodní právo z berlínské Hertie School.

Podle něj zpráva obsahuje svědectví několika bývalých vysoce postavených vojenských důstojníků, kteří mezitím požádali o azyl v Evropské unii. Zdůrazňuje, že uplatňování algoritmu bylo svévolné a bylo podkladem pro trestní proces nejen vůči primárně podezřelým, ale i vůči komukoli z jejich okolí, včetně rodinných příslušníků, kolegů a sousedů.

Cihat Yayci, bývalý admirál námořnictva a tvůrce algoritmu, jej však hájí. „Bojovníci FETÖ velmi úspěšně skrývají svou skutečnou identitu. Měřič FETÖ nám poskytl velmi úspěšné výsledky při identifikaci gülenistů,“ řekl Yayci v televizním rozhovoru v roce 2020.

Od roku 2016 bylo v Turecku zadrženo 292 tisíc lidí a téměř 598 tisíc osob bylo vyšetřováno kvůli svému údajnému spojení s Gülenem. Podle tureckých ministerstev obrany a vnitra přišlo kvůli těmto domnělým vazbám o práci také téměř 21 tisíc příslušníků ozbrojených sil, 31 tisíc policistů, více než 5500 příslušníků četnictva a 509 příslušníků pobřežní stráže. Více než 30 tisíc lidí je kvůli údajným vazbám na Gülena stále ve vězení a více než 125 tisíc státních zaměstnanců přišlo o pracovní místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled