Po oznámení stažení vojáků ze Sýrie končí poslední z těch, které Trump při nástupu do úřadu nazýval „mí generálové“. Uznávaný veterán James Mattis, jeden z největších armádních intelektuálů, vedl americkou obranu od začátku loňského roku. V Trumpově vládě patřil mezi umírněné politiky, i když v minulosti mu nebyla drsná rétorika cizí – o Afgháncích, kteří bili své nezahalené manželky, řekl, že je „zatraceně zábavné je střílet“.
Trumpa opouští uznávaný veterán a intelektuál. Střílet lidi je zábava, šokoval Mattis v minulosti
Do armády se Mattis přihlásil hned po střední škole. Respekt si získal přímým jednáním a tím, že i s řadovými vojáky vždy jednal jako se sobě rovnými. Zároveň se za ně dokázal vždy postavit.
Osmašedesátiletý Mattis je svobodný a bezdětný, proto se mu přezdívá „vojenský mnich“. Dosud má pověst jednoho z největších intelektuálů amerického důstojnického sboru, jeho osobní knihovna totiž čítá na sedm tisíc svazků.
Další přezdívku „zuřivý pes“ získal Mattis za svůj bojový zápal, když velel jednotkám námořní pěchoty během operace Pouštní bouře v Iráku a speciálním silám během operace Trvalá svoboda v Afghánistánu.
Vedl například prudké boje o iráckou Fallúdžu v roce 2004 a proslul svým drsným a kritizovaným prohlášením z roku 2005: „Přijdete do Afghánistánu, narazíte na chlapy, kteří pět let mlátili ženy kolem sebe, protože nechodily zahalené. Víte, takoví chlapi stejně nemají odvahu. Takže je zatraceně zábavné je střílet.“
Z armády Mattis odešel v roce 2013, resort obrany v Trumpově vládě pak převzal v lednu 2017 jako vůbec první generál ve výslužbě od roku1950, kdy do čela Pentagonu jmenoval prezident Harry Truman generála George Marshalla.
Americká vojenská přítomnost na Blízkém východě jako priorita
Mattis zaujal tvrdé stanovisko vůči Moskvě. Prohlásil kupříkladu, že USA nikdy neuznají ruskou anexi ukrajinského Krymu. Nedávno pak zdůraznil, že Rusko se pokoušelo ovlivnit listopadové americké kongresové volby a nadále se snaží podkopat demokratické procesy.
Generál se dlouhodobě staví proti stahování amerických vojáků z Blízkého východu a odmítá sbližování s Íránem, který považuje společně s Islámským státem a teroristickou sítí al-Káida za největší hrozbu na Blízkém východě. Za řešení izraelsko-palestinského konfliktu považuje vznik dvou států.
V Trumpově vládě patřil mezi umírněné hlasy se značným vlivem na prezidenta – dostal prostor k realizaci útoků pomocí dronů v Somálsku a v Jemenu a rozhodoval o tom, kolik sil rozmístit v Sýrii a v Iráku. Dokázal také přesvědčit Trumpa, aby přehodnotil záměr stáhnout oddíly z Afghánistánu a dvakrát za sebou se mu povedlo zajistit pro resort obrany rekordní rozpočet.
„Nepřijal bych tuto funkci, kdybych nebyl přesvědčen, že prezident bude naslouchat mým návrhům,“ prohlásil v lednu 2017 při svém jmenování. Spolupráce s nevyzpytatelným prezidentem pro něj ale byla stále obtížnější. Stažení amerických vojáků ze Sýrie proti jeho vůli zjevně představovalo poslední kapku.
Už v říjnu varoval před aktivitami Moskvy v Sýrii. „Oportunismus Ruska a jeho ochota ignorovat zločiny (syrského prezidenta Bašára) Asada páchané proti jeho vlastnímu národu dokládá neochotu Ruska řídit se nejzákladnějšími morálními principy. Chci, aby bylo jasno: přítomnost Ruska v regionu nemůže nahradit trvalé a zřejmé zapojení USA na Blízkém východě. My podporujeme partnery, kteří volí stabilitu, ne chaos,“ řekl Mattis.
V současné době americká média s odkazem na anonymní činitele tvrdí, že Trump chce poslat domů až sedm tisíc vojáků z Afghánistánu, s čímž by Mattis také nesouhlasil.
O jeho rezignaci se spekulovalo ještě před zářijovým vydáním knihy novináře Boba Woodwarda nazvané Fear: Trump in the White House (Strach: Trump v Bílém domě), ve které autor cituje Mattise, jak přirovnává prezidentovy myšlenkové pochody k úrovni žáka páté nebo šesté třídy. Mattis následně vydal prohlášení, ve kterém obsah knihy označil za výmysl.
Zvěsti o Mattisově odchodu živil i samotný Trump. „Je spíš demokrat, ať si jde,“ prohlásil prezident letos v říjnu.
Jestřábi do popředí
Mattisův vliv slábl po odchodu jeho nejbližších umírněných spojenců ve vládě letos na jaře – ministra zahraničí Rexe Tillersona a národního bezpečnostního poradce Herberta Raymonda McMastera. Nahradili je Mike Pompeo a John Bolton s pověstí jestřábů.
„Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil,“ napsal Mattis v rezignačním dopise zveřejněném americkými médii. USA by podle něj měly udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím, jako je Rusko nebo Čína.
5 minut
Události: Ministr Mattis opustí svou funkci
Americká média mají z Mattisova odchodu obavy
Podle Fox News byl Mattis asi nejrespektovanější diplomat v současné vládě, který po dva roky vedl spory s prezidentem o zahraničněpolitickém směřování země. Televizní kanál s odvoláním na zákonodárce a diplomaty z obou stran politického spektra charakterizuje penzionovaného generála jako rozvážný hlas za vlády prezidenta, jenž nemá zkušenosti s politickou funkcí a nesloužil v armádě.
The Washington Post lituje odchodu „posledního dospělého v domě“ v době, kdy je Trump v rostoucí míře izolovaný, iracionální a nevypočitatelný. Komentátor doufá, že se Mattis příští rok bude účastnit veřejných slyšení ve Sněmovně reprezentantů týkajících se prezidentovy schopnosti rozhodovat o věcech národní bezpečnosti.
List též navrhuje, aby po jeho odchodu Kongres uplatnil svou pravomoc rozhodovat o vyhlašování válek a aby republikáni začali dávat přednost národním zájmům před stranickými. S Mattisovým odchodem se totiž podle deníku americká politika nachází na nezmapovaném území.
The New York Times vzpomíná na Mattise jako na peprného vojáka, rozeného státníka, ale i morálně uvědomělého muže, který se stavěl proti mučení. Obává se, aby se s jeho odchodem nevrátily nechvalně známé výslechové techniky, které Američané používali po útocích z 11. září 2001. List připomíná, že tyto techniky, například waterboarding, obhajoval Donald Trump ve své předvolební kampani.
Deník také předpovídá, že po sérii odchodů takových politiků, jako jsou bývalý ministr zahraničí RexTillerson a někdejší personální ředitel Bílého domu John Kelly, naroste význam prezidentova jestřábího bezpečnostního poradce Johna Boltona. To je podle listu indikací „koroze amerických hodnot“.
