Trump u soudu odmítl obvinění ze spiknutí. „Smutný den pro Ameriku,“ prohlásil

18 minut
Události, komentáře: Trump před soudem kvůli obvinění ze spiknutí
Zdroj: ČT24

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Trump, který chce na prezidenta znovu kandidovat, obvinění znovu popřel. Označuje ho za politicky motivované. Trumpovi spojenci exprezidenta hájí s tím, že pouze uplatnil svobodu slova. Jeho kritici ale tento argument odmítají.

„Mluví se o tom jako o možná nejdůležitějším procesu v dějinách USA, protože v něm půjde o to, jakou podobu má mít americká demokracie,“ upozornil zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. Trumpovi podle něj budou odebrány otisky prstů, vyslechne si obvinění a následně bude soud řešit další data a náležitosti procesu. 

Přísná bezpečnostní opatření

Úvodní soudní jednání bylo ohlášeno na 16:00 místního času (22:00 SELČ). Případ byl náhodně přidělen soudkyni Tanyi Chutkanové, čtvrteční jednání ovšem vedla níže postavená zástupkyně soudu Moxila Upadhyayaová.

Bývalého šéfa Bílého domu seznámila s jeho právy, obviněními i s maximálními tresty, které mu hrozí v případě usvědčení. Ve čtyřech bodech obžaloby je to pět, dvakrát dvacet a deset let vězení. Trump, v modrém obleku s bílou košilí a červenou kravatou, seděl po boku svých obhájců Todda Blanche a Johna Lauroa. Vinu odmítl. V soudní síni byl také zvláštní vyšetřovatel John Smith, jehož tým obvinění sestavil.

Soudkyně po domluvě s prokuraturou a Trumpovým týmem stanovila datum hlavního líčení na 28. srpna v deset hodin ráno místního času. Vzhledem k tomu, že Trump je trestně stíhaný ještě ve dvou dalších případech, lze předpokládat, že mu jeho povinná přítomnost u soudních slyšení bude kolidovat s plány jeho volební kampaně. Konkrétně 28. srpen je pět dní po první předvolební debatě republikánských prezidentských primárek.

Upadhyayaová před ukončením úvodního slyšení Trumpa varovala před porušením stanovených podmínek propuštění bez vzetí do vazby a před pácháním trestné činnosti. V takovém případě by na Trumpa mohl být vydán zatykač a hrozilo by mu také obvinění z pohrdání soudem, píše list The New York Times (NYT).

Přibližně po hodině exprezident soudní budovu opustil a odjel zpět na letiště Arlington, odkud odletěl. Před nástupem do soukromého letadla řekl novinářům, že „dnešek je velmi smutným dnem pro Ameriku“. „Tohle je politický proces s člověkem, který vítězí v republikánských primárkách a má velký náskok před (prezidentem Joem) Bidenem,“ prohlásil exprezident, ačkoliv výzkum z 1. srpna ukázal, že Biden i Trump mají nyní oba podporu zhruba 43 procent voličů.

V krátkém prohlášení si bývalý prezident postěžoval také na „špínu, úpadek, zničené budovy a grafitti“, které viděl, když projížděl Washingtonem. „Tohle není město, které jsem opustil,“ dodal.

6 minut
Horizont ČT24: Před soudem čekali na Trumpa stoupenci i odpůrci
Zdroj: ČT24

Před soudní budovou se shromáždilo několik stovek novinářů a desítky podporovatelů i odpůrců bývalého šéfa Bílého domu. Větší část přítomných nicméně tvoří turisté, kteří navštěvují Washington a náhodou dostali příležitost být svědky historického okamžiku, napsal The New York Times.

„Je to obří událost, zpráva číslo jedna ve Spojených státech. Všude jsou televizní štáby. Je to ohromný mediální zájem. Jsou tu i první demonstranti, stoupenci Donalda Trumpa s vlajkami. Kromě prezidentské ochranky tu je silná policejní přítomnost,“ popsal Vostal situaci u federálního soudu ve Washingtonu. 

V soudní síni nebyly povoleny kamery, z médií byl umožněn přístup jen píšícím novinářům. List The New York Times (NYT) informuje o téměř „maximální úrovni bezpečnosti jak v okolí soudu, tak uvnitř“.

Obvinění se netýká násilností v Kapitolu

Trump čelí obžalobě o čtyřech bodech, která je druhou sadou obvinění vznesenou proti exprezidentovi týmem zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe. Bývalý šéf Bílého domu se podle něj po své volební porážce dopustil různých druhů zločinného spiknutí a maření úředního procesu, když lhal o podvodech s hlasy a s několika poradci hledal způsoby, jak zabránit potvrzení vítězství svého soupeře a současného prezidenta Joea Bidena. Zároveň není obviněn přímo za podíl na povolebních násilnostech v sídle Kongresu.

U soudu jej čeká nyní již známá procedura, neboť zahájení soudního procesu letos absolvuje už potřetí. Čeká se, že policie s ním vyplní patřičnou dokumentaci, formálně jej vezme do vazby a předvede před Upadhyayaovou, kde se sám nebo skrze právníky prohlásí za nevinného.

„Když se na ta obvinění podíváte, ve skutečnosti neříkají moc jiného než to, že prezident Trump uplatňoval své právo mluvit o těch věcech a politicky hájit své přesvědčení, že volby byly ukradeny a nebyly vedeny regulérně,“ řekl Trumpův právník Lauro.

Bývalý prezident a nyní uchazeč o Bílý dům v roce 2024 je v případu jediným obviněným, ačkoliv prokuratura hovořila o šesti nejmenovaných spolupachatelích, většinou právníků, kteří Trumpovi údajně pomáhali v jeho snahách udržet si moc poté, co ho v prezidentských volbách 2020 porazil Joe Biden.

Vědomé šíření lží

Podobná vyjádření zaznívají od zveřejnění obvinění od různých spojenců exprezidenta, kteří rozhodnutí velké poroty poslat věc k soudu prezentují jako útok na svobodu slova. „To (právo na svobodu slova) vás ale nechrání, když vstoupíte do spiknutí. Všechna spiknutí zahrnují slova a všechny podvody zahrnují slova. Svoboda slova vám nedává právo vést podvodné spiknutí,“ oponoval v rozhovoru s televizí CNN bývalý ministr spravedlnosti Bill Barr.

Ten po volbách roku 2020 skončil v čele ministerstva spravedlnosti, když odmítl Trumpovy volební dezinformace podpořit. „Nejdřív jsem si nebyl jistý, ale došel jsem k přesvědčení, že dobře věděl, že volby prohrál,“ řekl Barr ke klíčové otázce, zda Trump nepravdy o podvodech šířil vědomě, či nikoli.

Tématu svobody slova se hned v úvodu dokumentu o obviněních věnují i prokurátoři, přičemž deklarují, že Trump měl právo výsledky napadat například u soudů a měl právo také šířit o nich nepravdivé informace. Exprezident však podle nich zašel za hranici legálního počínání, když chtěl „smést ze stolu legitimní hlasy a rozvrátit výsledky voleb“.

Případ začíná rozdělovat i republikánské špičky. Podle Vostala Trumpův viceprezident Mike Pence vzkázal jeho voličům, že Trump se neřídil ústavou a lidé by ho neměli znovu zvolit za prezidenta USA. „Prezident byl bohužel obklopen skupinou potrhlých právníků, kteří mu neustále říkali to, co jeho dychtivé uši chtěly slyšet,“ upozornil Pence.

„Amerika se mění, je to jiná Amerika než před dvaceti lety. Tohle je střet principů, co ještě je svobodný projev, co je šíření politického názoru, o kterém je ten dotyčný (Donald Trump) vnitřně přesvědčen. Myslím, že něco takového by před dvaceti lety nebylo myslitelné. Uvidíme, jestli bude duch Ameriky dostatečně silný, když se budeme bavit o těch principech, aby byl Trump zproštěn obvinění,“ uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) připomněla situaci po minulých prezidentských volbách, kdy Trump odmítl přijmout výsledek. „Jeho viceprezident Pence se tehdy postavil jako demokrat a řekl, že musíme respektovat výsledek voleb, zatímco Donald Trump ne. Trump jasně vyzval své stoupence k boji, k odporu proti výsledku voleb, to je na tom špatně. Jako demokrat měl výsledek přijmout a usilovat dál o přízeň svých voličů, ale ne formou násilí,“ je přesvědčena Šojdrová.

Vést trestní řízení proti nejmocnějšímu muži světa je obtížné a FBI, státní zástupci a další dávají všanc svůj osud, míní předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „V demokratickém systému by se měl každý zodpovídat zákonu, každý spadá pod zákon, dokonce i tak mocná figura jako prezident Spojených států,“ upozornil.

Ze série obvinění proti Trumpovi je tento případ vyšší liga, myslí si novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin. Podle některých hlasů by ostatní kauzy neměly zastínit útok na americký ústavní systém, upozornil Anýž.

V republikánských primárkách podle něj stačí Trumpovi takzvané tvrdé jádro a vyhraje je. „Pak je tu otázka všeobecných voleb, kdy to od něj určitě bude odvádět nezávislé voliče. Už se to stalo v minulých kongresových volbách, kdy tato jeho lež otrávila nezávislé voliče. Ale v roce 2016 mu všechno včetně urážek prošlo. Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že část republikánů, která říká, že by pro něj nehlasovali, že část z nich by za ním zase nestála,“ poznamenal novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 18 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...