Trump u soudu odmítl obvinění ze spiknutí. „Smutný den pro Ameriku,“ prohlásil

Nahrávám video

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Trump, který chce na prezidenta znovu kandidovat, obvinění znovu popřel. Označuje ho za politicky motivované. Trumpovi spojenci exprezidenta hájí s tím, že pouze uplatnil svobodu slova. Jeho kritici ale tento argument odmítají.

„Mluví se o tom jako o možná nejdůležitějším procesu v dějinách USA, protože v něm půjde o to, jakou podobu má mít americká demokracie,“ upozornil zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. Trumpovi podle něj budou odebrány otisky prstů, vyslechne si obvinění a následně bude soud řešit další data a náležitosti procesu. 

Přísná bezpečnostní opatření

Úvodní soudní jednání bylo ohlášeno na 16:00 místního času (22:00 SELČ). Případ byl náhodně přidělen soudkyni Tanyi Chutkanové, čtvrteční jednání ovšem vedla níže postavená zástupkyně soudu Moxila Upadhyayaová.

Bývalého šéfa Bílého domu seznámila s jeho právy, obviněními i s maximálními tresty, které mu hrozí v případě usvědčení. Ve čtyřech bodech obžaloby je to pět, dvakrát dvacet a deset let vězení. Trump, v modrém obleku s bílou košilí a červenou kravatou, seděl po boku svých obhájců Todda Blanche a Johna Lauroa. Vinu odmítl. V soudní síni byl také zvláštní vyšetřovatel John Smith, jehož tým obvinění sestavil.

Soudkyně po domluvě s prokuraturou a Trumpovým týmem stanovila datum hlavního líčení na 28. srpna v deset hodin ráno místního času. Vzhledem k tomu, že Trump je trestně stíhaný ještě ve dvou dalších případech, lze předpokládat, že mu jeho povinná přítomnost u soudních slyšení bude kolidovat s plány jeho volební kampaně. Konkrétně 28. srpen je pět dní po první předvolební debatě republikánských prezidentských primárek.

Upadhyayaová před ukončením úvodního slyšení Trumpa varovala před porušením stanovených podmínek propuštění bez vzetí do vazby a před pácháním trestné činnosti. V takovém případě by na Trumpa mohl být vydán zatykač a hrozilo by mu také obvinění z pohrdání soudem, píše list The New York Times (NYT).

Přibližně po hodině exprezident soudní budovu opustil a odjel zpět na letiště Arlington, odkud odletěl. Před nástupem do soukromého letadla řekl novinářům, že „dnešek je velmi smutným dnem pro Ameriku“. „Tohle je politický proces s člověkem, který vítězí v republikánských primárkách a má velký náskok před (prezidentem Joem) Bidenem,“ prohlásil exprezident, ačkoliv výzkum z 1. srpna ukázal, že Biden i Trump mají nyní oba podporu zhruba 43 procent voličů.

V krátkém prohlášení si bývalý prezident postěžoval také na „špínu, úpadek, zničené budovy a grafitti“, které viděl, když projížděl Washingtonem. „Tohle není město, které jsem opustil,“ dodal.

Nahrávám video

Před soudní budovou se shromáždilo několik stovek novinářů a desítky podporovatelů i odpůrců bývalého šéfa Bílého domu. Větší část přítomných nicméně tvoří turisté, kteří navštěvují Washington a náhodou dostali příležitost být svědky historického okamžiku, napsal The New York Times.

„Je to obří událost, zpráva číslo jedna ve Spojených státech. Všude jsou televizní štáby. Je to ohromný mediální zájem. Jsou tu i první demonstranti, stoupenci Donalda Trumpa s vlajkami. Kromě prezidentské ochranky tu je silná policejní přítomnost,“ popsal Vostal situaci u federálního soudu ve Washingtonu. 

V soudní síni nebyly povoleny kamery, z médií byl umožněn přístup jen píšícím novinářům. List The New York Times (NYT) informuje o téměř „maximální úrovni bezpečnosti jak v okolí soudu, tak uvnitř“.

Obvinění se netýká násilností v Kapitolu

Trump čelí obžalobě o čtyřech bodech, která je druhou sadou obvinění vznesenou proti exprezidentovi týmem zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe. Bývalý šéf Bílého domu se podle něj po své volební porážce dopustil různých druhů zločinného spiknutí a maření úředního procesu, když lhal o podvodech s hlasy a s několika poradci hledal způsoby, jak zabránit potvrzení vítězství svého soupeře a současného prezidenta Joea Bidena. Zároveň není obviněn přímo za podíl na povolebních násilnostech v sídle Kongresu.

U soudu jej čeká nyní již známá procedura, neboť zahájení soudního procesu letos absolvuje už potřetí. Čeká se, že policie s ním vyplní patřičnou dokumentaci, formálně jej vezme do vazby a předvede před Upadhyayaovou, kde se sám nebo skrze právníky prohlásí za nevinného.

„Když se na ta obvinění podíváte, ve skutečnosti neříkají moc jiného než to, že prezident Trump uplatňoval své právo mluvit o těch věcech a politicky hájit své přesvědčení, že volby byly ukradeny a nebyly vedeny regulérně,“ řekl Trumpův právník Lauro.

Bývalý prezident a nyní uchazeč o Bílý dům v roce 2024 je v případu jediným obviněným, ačkoliv prokuratura hovořila o šesti nejmenovaných spolupachatelích, většinou právníků, kteří Trumpovi údajně pomáhali v jeho snahách udržet si moc poté, co ho v prezidentských volbách 2020 porazil Joe Biden.

Vědomé šíření lží

Podobná vyjádření zaznívají od zveřejnění obvinění od různých spojenců exprezidenta, kteří rozhodnutí velké poroty poslat věc k soudu prezentují jako útok na svobodu slova. „To (právo na svobodu slova) vás ale nechrání, když vstoupíte do spiknutí. Všechna spiknutí zahrnují slova a všechny podvody zahrnují slova. Svoboda slova vám nedává právo vést podvodné spiknutí,“ oponoval v rozhovoru s televizí CNN bývalý ministr spravedlnosti Bill Barr.

Ten po volbách roku 2020 skončil v čele ministerstva spravedlnosti, když odmítl Trumpovy volební dezinformace podpořit. „Nejdřív jsem si nebyl jistý, ale došel jsem k přesvědčení, že dobře věděl, že volby prohrál,“ řekl Barr ke klíčové otázce, zda Trump nepravdy o podvodech šířil vědomě, či nikoli.

Tématu svobody slova se hned v úvodu dokumentu o obviněních věnují i prokurátoři, přičemž deklarují, že Trump měl právo výsledky napadat například u soudů a měl právo také šířit o nich nepravdivé informace. Exprezident však podle nich zašel za hranici legálního počínání, když chtěl „smést ze stolu legitimní hlasy a rozvrátit výsledky voleb“.

Případ začíná rozdělovat i republikánské špičky. Podle Vostala Trumpův viceprezident Mike Pence vzkázal jeho voličům, že Trump se neřídil ústavou a lidé by ho neměli znovu zvolit za prezidenta USA. „Prezident byl bohužel obklopen skupinou potrhlých právníků, kteří mu neustále říkali to, co jeho dychtivé uši chtěly slyšet,“ upozornil Pence.

„Amerika se mění, je to jiná Amerika než před dvaceti lety. Tohle je střet principů, co ještě je svobodný projev, co je šíření politického názoru, o kterém je ten dotyčný (Donald Trump) vnitřně přesvědčen. Myslím, že něco takového by před dvaceti lety nebylo myslitelné. Uvidíme, jestli bude duch Ameriky dostatečně silný, když se budeme bavit o těch principech, aby byl Trump zproštěn obvinění,“ uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) připomněla situaci po minulých prezidentských volbách, kdy Trump odmítl přijmout výsledek. „Jeho viceprezident Pence se tehdy postavil jako demokrat a řekl, že musíme respektovat výsledek voleb, zatímco Donald Trump ne. Trump jasně vyzval své stoupence k boji, k odporu proti výsledku voleb, to je na tom špatně. Jako demokrat měl výsledek přijmout a usilovat dál o přízeň svých voličů, ale ne formou násilí,“ je přesvědčena Šojdrová.

Vést trestní řízení proti nejmocnějšímu muži světa je obtížné a FBI, státní zástupci a další dávají všanc svůj osud, míní předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „V demokratickém systému by se měl každý zodpovídat zákonu, každý spadá pod zákon, dokonce i tak mocná figura jako prezident Spojených států,“ upozornil.

Ze série obvinění proti Trumpovi je tento případ vyšší liga, myslí si novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin. Podle některých hlasů by ostatní kauzy neměly zastínit útok na americký ústavní systém, upozornil Anýž.

V republikánských primárkách podle něj stačí Trumpovi takzvané tvrdé jádro a vyhraje je. „Pak je tu otázka všeobecných voleb, kdy to od něj určitě bude odvádět nezávislé voliče. Už se to stalo v minulých kongresových volbách, kdy tato jeho lež otrávila nezávislé voliče. Ale v roce 2016 mu všechno včetně urážek prošlo. Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že část republikánů, která říká, že by pro něj nehlasovali, že část z nich by za ním zase nestála,“ poznamenal novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku, píší agentury

Írán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Podle íránských revolučních gard šlo o odvetu za americké údery proti íránským ropným tankerům. Jordánská protivzdušná obrana podle tamní armády zneškodnila osmnáct z dvaceti vypálených střel. Žádné oběti ani škody zatím nejsou hlášeny.
před 1 hhodinou

USA chtějí podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 1 hhodinou

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 5 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 8 hhodinami

Po útocích 11. září vedení NY zatajovalo zprávy o toxickém ovzduší, řekl Mamdani

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.
před 9 hhodinami

Izrael uzavře britský konzulát v Jeruzalémě, reaguje na sankce proti osadám

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.