Šéf Bílého domu Donald Trump znovu vyostřil rétoriku vůči severokorejskému režimu, když dal najevo, že pokud se Pchjongjang zachová neuváženě, je na místě i vojenské řešení. Americký prezident ale stále doufá, že se vůdce KLDR vydá jinou cestou. Kim Čong-un hrozí vysláním raket k ostrovu Guam. Ostré výrazy odsoudila německá kancléřka Angela Merkelová, která trvá na diplomacii.
Trump: Pokud se KLDR zachová neuváženě, vojenské řešení je na místě
Události: Máme nabito, vzkázal Trump do KLDR (zdroj: ČT24)
Jak daleko doletí severokorejské střely?
Spor mezi USA a KLDR se vyhrotil po sérii severokorejských raketových testů. Pchjongjang nedávno pohrozil, že disponuje balistickou střelou schopnou dosáhnout jakéhokoli místa na americkém území.
Trump poté přišel se sérií ostrých výroků, v nichž KLDR mimo jiné varoval před „ohnivou zlobou, jakou svět neviděl“. Ve čtvrtek zase Severokorejce varoval, že by měli být „velmi, velmi nervózní“, pokud něco provedou. KLDR by se podle něj měla dát dohromady.
„Vojenská řešení jsou nyní zcela ve hře a my máme prst na spoušti, pokud by Severní Korea jednala nerozumně. Doufejme, že si Kim Čong-un zvolí jinou cestu!“ napsal prezident v pátek na Twitteru.
Pchjongjang ale odmítá ustoupit a vzdát se svého jaderného a raketového programu. Trump podle něj uvrhl Korejský poloostrov na „práh jaderné války“.
Šéf Bílého domu mezitím vyvíjí tlak na Čínu, aby ve věci udělala víc. Peking je pro KLDR nejvýznamnější obchodní spojenec v zahraničí. I Čína se ale začíná vůči režimu obracet zády, začátkem roku kupříkladu pozastavila dovoz uhlí ze země.
Jaký je arzenál armády KLDR? (zdroj: ČT24)
Mattis: Válka s KLDR by byla katastrofou
Americký ministr obrany James Mattis se ale snaží Trumpova slova mírnit. I když říká, že musí být připraven na jakýkoli konflikt, válka se Severní Koreou by podle něj byla katastrofou a Spojené státy stále upřednostňují diplomatické řešení sporu. Americká diplomacie činí v přístupu ke KLDR pokroky, tvrdí ministr.
„Nevidím žádné vojenské řešení tohoto konfliktu. Eskalaci ve vyjadřování považuji za špatnou odpověď,“ reagovala na rostoucí napětí německá kancléřka. Podle Merkelové je naopak potřeba vytrvalé diplomatické práce a velmi úzké spolupráce USA, Číny, Jižní Koreje a Japonska. Německo je připraveno na nalezení řešení intenzivně spolupracovat.
Také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval před následky možného americko-severokorejského konfliktu. Slovní výpady, které spor doprovázejí, jsou podle něj „za hranou“. Země, která je „silnější a moudřejší“, by podle šéfa ruské diplomacie měla učinit první krok k řešení krize.
Lavrov prohlásil, že Pchjongjang a Washington by se měly připojit k rusko-čínskému plánu na zmírnění napětí. Jeho součástí je zmrazení severokorejských raketových testů a vyhlášení moratoria na velké americko-jihokorejské vojenské manévry.
Ruský senátor Viktor Ozerov agentuře RIA Novosti řekl, že Moskva uvedla do stavu zvýšené bojové pohotovosti své protiraketové systémy na Dálném východě. Důvodem podle senátora nejsou jen akce KLDR, ale i možná vojenská odpověď USA. Zdroje z ruského ministerstva obrany ale tuto informaci popřely.
Američtí vojenští představitelé již potvrdili, že USA neustoupí od příprav každoročních společných manévrů s jihokorejskými jednotkami. Vzdušné, pozemní a námořní cvičení by mělo proběhnout od 21. do 31. srpna a zúčastní se jej desetitisíce vojáků obou zemí.
Zatímco Washington manévry označuje za test připravenosti na obranu proti případné agresi KLDR, Pchojongjang hovoří o ohrožení vlastní bezpečnosti a obvykle reaguje novými raketovými testy.