Trump odmítá, aby dokumenty zabavené na Floridě zkoumala FBI. Volá po „nezávislém vyšetřovateli“

3 minuty
Události: Vyšetřování exprezidenta Trumpa
Zdroj: ČT24

Bývalý americký prezident Donald Trump nechce, aby dokumenty zabavené v jeho sídle prověřovala FBI. Místo toho požádal soudce, aby jmenoval „nezávislého vyšetřovatele“, který by na analýzu materiálů z Mar-a-Lago dohlížel.

Trump trvá na tom, že vyšetřování je politicky motivované. „Je nerozumné umožnit týmu žalobců, aby bez smysluplných záruk přezkoumával (tyto dokumenty),“ píší exprezidentovi právníci. Jen jmenování nezávislého vyšetřovatele podle nich může ochránit „veřejný zájem na zachování důvěrnosti rozhovorů, které se odehrávají při výkonu prezidentových úředních povinností“, cituje námitku BBC.

„Nelze připustit, aby politika ovlivňovala výkon spravedlnosti. Prosazování práva je štítem, který chrání Američany. Nemůže být používáno jako zbraň pro politické účely,“ stojí nadále v podání. Trumpovi právníci požadují, aby bylo prověřování dokumentů zastaveno, dokud nebude jmenován nezávislý vyšetřovatel.

Žádost obdržela okresní soudkyně Aileen Cannonová z Fort Pierce, kterou jmenoval Trump a kterou Senát potvrdil týden po Trumpově volební porážce v roce 2020.

Ministerstvo spravedlnosti v prohlášení konstatovalo, že o žalobě Trumpova týmu ví a odpoví na ni v soudní síni. Úřad připomněl, že povolení k prohlídce floridského sídla povolil federální soud.

Američany případ fascinuje

Zásah v Trumpově rezidenci Spojené státy uhranul, uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. Podle průzkumů si 57 procent Američanů přeje, aby se ve vyšetřování pokračovalo, čtyřicet procent je proti. 

Zásah FBI se promítá i u volebních uren. Ve dnech, kdy voliči na Floridě a v New Yorku v primárkách rozhodují, koho pošlou jako kandidáty do podzimních voleb. „V kampaních po celé zemi, v obou táborech, Donald Trump nyní společensky i politicky dominuje,“ řekl politický konzultant v New Yorku Hank Sheinkopf.

Američany navíc čeká ještě další důležité rozhodnutí. Soudce na Floridě má ve čtvrtek oznámit, jestli i přes protesty ministerstva spravedlnosti nechá zveřejnit a do jaké míry upravený dokument, který objasnil důvody k domovní prohlídce.

Podzimní volby se blíží

Americká média komentují požadavek Trumpova právního týmu jako snahu bývalého prezidenta využít kauzu k získání bodů pro republikány před podzimními volbami. Podle CNN hodlá Trump věc použít jako odrazový můstek k pravděpodobnému novému pokusu o získání Bílého domu v roce 2024.

Jak uvádí server Politico, požadavek Trumpova týmu také přináší detaily k událostem spojeným s prohlídkou sídla Mar-a-Lago 8. srpna. Ministerstvo spravedlnosti před touto akcí zaslalo dvě obsílky: v té z 11. května žádalo o vydání dokumentů, ve druhé v červnu požadovalo zaslání záznamů z bezpečnostní kamery.

Tři stovky utajených dokumentů

Na začátku srpna si vyšetřovatelé z Trumpova floridského bydliště odnesli jedenáct souborů dokumentů podléhajících různému stupni utajení. FBI zkoumá, zda si Trump po odchodu z Bílého domu v lednu 2021 nelegálně neponechal některé potenciálně citlivé dokumenty.

Podle informací deníku The New York Times vyšetřovatelé zajistili po Trumpově odchodu z Bílého domu více než tři stovky dokumentů s příznakem utajené. Není jasné, čeho se týkají. Várka, kterou od Trumpa úřady získaly už v lednu, podle listu, jenž se odvolává na zdroj obeznámený s případem, obsahuje tiskoviny týkající se FBI, CIA, NSA a řady témat národní bezpečnosti.

Ministerstvo spravedlnosti prošetřuje možné porušení tří zákonů, mimo jiné zákona o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, a také zákona o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Bývalý americký prezident nebo jeho blízké okolí čelí také dalším vyšetřováním. Generální prokuratura státu New York zkoumá Trumpovu rodinnou firmu kvůli podezření z nekalých obchodních praktik. Prokuratura v Atlantě zkoumá Trumpovu snahu zvrátit výsledky voleb. Komise ve Sněmovně reprezentantů vyšetřuje útok na Kapitol z ledna 2021. Přestože nemá žádné zákonné pravomoci k trestnímu stíhání, může postoupit trestní oznámení generálnímu prokurátorovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 1 hhodinou

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 5 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 11 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 13 hhodinami
Načítání...