Trump odmítl vypovídat ve vyšetřování svého podnikání

Exprezident Spojených států Donald Trump uvedl, že ve středu využil svého práva nevypovídat, když dorazil na dotazování pod přísahou na generální prokuraturu státu New York. Ta vyšetřuje jeho rodinnou firmu pro podezření z nekalých obchodních praktik. Trump v prohlášení sdělil, že je nevinný, a znovu obvinil prokuraturu z „politicky motivovaného honu na čarodějnice“.

Středečnímu podávání svědectví se Trump měsíce snažil vyhnout, napsal list The New York Times (NYT). Předvolány byly kromě něj i jeho dvě nejstarší děti Donald mladší a Ivanka. Minulý měsíc byla procedura odložena s ohledem na úmrtí jejich matky a exprezidentovy první manželky Ivany.

Deník NYT krátce po Trumpově příjezdu na prokuraturu s odvoláním na své zdroje informoval, že dotazovaný odmítá odpovídat, což záhy bývalý šéf Bílého domu potvrdil. „Absolutně nemám na výběr. Podle doporučení mých právníků jsem odmítl odpovědět na otázky,“ píše se v jeho prohlášení.

Trump má stejně jako každý, kdo se v USA ocitne v podobné situaci, právo nevypovídat a chránit se před sebeusvědčením, což zaručuje část pátého dodatku americké ústavy. Původně bylo toto právo zavedené v kontextu trestního stíhání, s postupem času však začalo být uplatňováno i v jiných případech. Poroty, nemluvě o široké veřejnosti, nicméně mohou využití pátého dodatku brát jako jakési přiznání viny.

Tento aspekt ve svém prohlášení zmínil i Trump, který připomenul, že se kdysi podivoval, proč by nevinný člověk využíval práva nevypovídat. „Dnes už odpověď na tuto otázku znám,“ uvedl. Rozhodnutí zdůvodnil tím, ze je obětí spiknutí „právníků, prokurátorů a fake news médií“.

Právní tým newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové už od března 2019 sestavuje model Trumpova podnikání a zkoumá, zda jeho společnosti nenadsazovaly hodnotu jeho majetku ve snaze získávat výhodnější půjčky a naopak ji nepodceňovaly pro daňové účely.

Letos Jamesová uvedla, že Trumpovy obchodní praktiky byly „podvodné nebo klamné“, ale dodala, že její úřad potřebuje vyslechnout Trumpa i jeho dvě dospělé děti, aby mohl dospět k závěru. Ivanka Trumpová i Donald Trump mladší své výpovědi již podali a středeční svědectví bývalého prezidenta mělo být poslední částí vyšetřování prokuratury.

Kromě vyšetřování obchodních praktik čelí Trump i nařčení ze sexuálních přečinů, speciální kongresový výbor vyšetřuje jeho podíl na výtržnostech v Kongresu z 6. ledna minulého roku a v úterý agenti Federálního úřadu pro vyšetřování prohledali Trumpovu soukromou rezidenci kvůli údajnému špatnému zacházení s prezidentskými dokumenty včetně tajných materiálů. V New Yorku pak kromě kauzy řízené Jamesovou běží také trestní řízení proti Trump Organization vedené manhattanskou prokuraturou.

Trvající nejasnosti ohledně zásahu v Trumpově rezidenci

Zatímco pondělní zásah FBI v Trumpově sídle dál obklopují nejasnosti, tábor někdejšího šéfa Bílého domu pokračuje v šíření spekulací o politicky výbušné operaci. Nově exprezident a jeho spojenci bez důkazů naznačují, že agenti FBI v Trumpově rezidenci nastrčili kompromitující materiály. Fáma se šíří mimo jiné prostřednictvím populární televize Fox News.

FBI a federální ministerstvo spravedlnosti zatím zásah nekomentovali a není tak zcela jasné, z čeho je exprezident podezírán, co agenti v resortu Mar-a-Lago hledali nebo co si odtud odnesli.

Trump na své sociální síti Truth Social vydal příspěvek, v němž si stěžoval, že agenti FBI nenechali jeho právníky sledovat svou práci. „Chtěli být o samotě, bez jakýchkoli svědků, kteří by viděli, co dělali, co brali nebo co podstrkávali,“ napsal. Deník The New York Times poznamenal, že takováto snaha vyvolávat pochybnosti zapadá do Trumpovy dlouhodobé praxe v situacích, kdy mu hrozí poškozující odhalení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...