Falešní volitelé, vydírání rodiny, zničená kariéra. Jsou známy další okolnosti dění po Trumpově volební prohře

Vyšetřovací výbor americké Sněmovny reprezentantů se v úterý zabýval dalšími výpověďmi o událostech na Kapitolu loni 6. ledna. Zaměřil se na představitele některých amerických států, kteří čelili po prezidentských volbách v roce 2020 tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa, aby změnili výsledky voleb v jeho prospěch. Najevo vyšly například informace, které ukázaly roli republikánského senátora za stát Wisconsin Rona Johnsona při prosazování falešných Trumpových volitelů.

Johnsonův poradce Sean Riley napsal poradci tehdejšího viceprezidenta Mikea Pencea Chrisu Hodgsonovi, že wisconsinský republikán chce těsně před začátkem zasedání Kongresu 6. ledna předat Penceovi falešné volitele.

Falešní volitelé byli součástí plánu na zajištění Trumpova vítězství ve volbách. Bývalý prezident nezískal dostatečný počet volitelů, do sčítacích místností tak jeho tým vyslal falešné volitele, kteří se zfalšovanými certifikáty tvrdili, že jsou praví a oficiální.

Výbor ukázal konkrétní textové zprávy, které Riley poslal Hodgsonovi a v nichž stálo, že Johnson „potřebuje něco předat viceprezidentovi USA“. Hodgson předání odmítl.

„Naprostá nepravda“

Po slyšení Johnson řekl CNN, že netuší, kdo se ho snažil přimět, aby s Pencem sdílel falešné volitele z Michiganu a Wisconsinu, ale přiznal, že o žádosti věděl ráno 6. ledna 2021. „Byl jsem si vědom toho, že jsme dostali tento balíček a že někdo chtěl, abychom ho doručili, a tak jsme oslovili Penceovu kancelář,“ řekl.

Později při odchodu z Kapitolu Johnson prozradil, že balíček do jeho kanceláře doručil zaměstnanec Sněmovny reprezentantů, ale řekl, že neví, z čí kanceláře tento zaměstnanec byl, a že nemá zájem to zjišťovat.

„Nevěděli jsme… doslova nevím… byl to štáb štábu… někdo ze Sněmovny, nějaký stážista, víte, řekl, že musíme, viceprezident potřebuje tohle nebo tak něco. Já jsem se toho neúčastnil,“ řekl Johnson. „Nevím, co říkali. Ale… někdo ze Sněmovny to doručil zaměstnanci do mé kanceláře. Šéf mojí kanceláře volal viceprezidentovi: ‚Hele, dostali jsme tohle‘. A viceprezident řekl: ‚Nedoručujte to‘, a tak jsme to nedoručili.“

Na otázku, zda chce vědět, kdo to poslal, odpověděl: „Ne, ne, protože tady není žádné spiknutí. Tohle je úplně mimo, lidi. Naprostá nepravda.“ Později však řekl, že se na to ptal svých zaměstnanců, když se zpráva objevila, a „nikdo neví“, kdo ji poslal.

Zprávy mezi poradci, které nebyly dříve zveřejněny, ale ukazují, že Johnson ve snaze navrhnout falešné Trumpovy volitele, kteří nebyli certifikováni žádnými státními legislativami, roli hrál.

„Nenašel“ hlasy, vloupali se jim do domu

Předseda arizonské Sněmovny reprezentantů republikán Rusty Bower během úterního slyšení řekl, že ze sebe nehodlal dělat loutku. Uvedl, že odmítl dva pokusy Trumpa a jeho poradců zasáhnout do výsledků. Opakovali mu, že mají dostatek důkazů o podvodech, které mohou změnit výsledek. Žádný mu ale neposkytli.

Státní tajemník státu Georgie Brad Raffensperger, po němž Trump chtěl, aby „našel“ 11 780 hlasů, které by mu umožnily v Georgii vyhrát nad Joem Bidenem, prohlásil, že po odmítnutí začal on i jeho žena dostávat výhrůžky, v případě jeho manželky se sexuálním obsahem. Měl strach o svou snachu, do jejíhož domu se někdo v té době vloupal. Raffensperger před výborem řekl, že ani tak neuhnul, protože věděl, že Georgie „dodržela zákon a musí dodržet ústavu“.

Georgie kvůli taku Bílého domu několikrát výsledek přepočítávala a Raffensperger prohlásil, že se pečlivě kontrolovaly všechny stížnosti. „Tvrdili (lidé kolem Trumpa), že máme 2423 nezaregistrovaných voličů, nebyl ani jeden,“ řekl Raffensperger. Tvrzení, že se započítaly hlasy více než deseti tisíc mrtvých, bylo podle něj naprosto přehnané, prokázaly se čtyři takové hlasy.

Vydírání s rasovým podtextem

Devítičlenný výbor chce v červnu zasedat k objasnění událostí ze 6. ledna šestkrát, úterní slyšení bylo čtvrté.

V úterý před něj předstoupila i pracovnice volební komise v Georgii Ruby Freemanová, která v komisi pracovala s dcerou Wandreou „Shaye“ Mossovou. Trump je obvinil, že při sčítání z úkrytů pod stolem vytahovaly volební lístky a dávaly je do uren. Obě ženy jsou černošky a Trumpův právník Rudy Giuliani prohlásil, že se obě chovaly podezřele, jako drogoví dealeři, když předávají drogy. Trump o Freemanové prohlásil, že je „profesionální volební podvodnice, šejdířka a známá politická aktivistka, která ládovala krabice volebními lístky“.

Trumpův volební tým Freemanovou veřejně obvinil v prosinci a žena pak několikrát volala tísňovou linku. Tvrdila, že čelí výhrůžným telefonátům a rasistickým nadávkám. „Děsí mě to, protože říkají věci jako ‚Přijdeme si pro tebe‘,“ řekla Freemanová.

V úterý před výborem uvedla, že veřejné obvinění z podvodů hluboce změnilo její život. Přestala se cítit bezpečně. Mívala obchod s oblečením a lidé ji dobře znali, říkali jí Lady Ruby. „Teď se nemůžu představit svým jménem, jsem nervózní, když potkám někoho, kdo mě zná. Bojím se, kdo nás poslouchá. Jsem nervózní, když musím říci své jméno při objednávce jídla. Ztratila jsem jméno i pověst, pocit bezpečí,“ řekla.

Člen výboru Adam Schiff zakončil výpovědi svědků slovy vypůjčenými od Freemanové a řekl, že být terčem prezidenta (Trumpa), znamená přestat se kdekoli cítit bezpečně. Příště se má výbor sejít ve čtvrtek.

S komisí spolupracuje muž, jenž natáčel u Trumpa

S výborem nově spolupracuje britský dokumentarista, který měl kolem voleb přístup k prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho nejbližším. Tvůrce Alex Holder v úterý uvedl, že kongresmanům předal požadované záběry, o jejichž existenci se podle amerických médií příliš nevědělo ani v Trumpově týmu.

Bývalí členové Trumpovy administrativy a jeho volební kampaně řekli magazínu Rolling Stone, že neměli tušení o filmovém štábu, který se několik měsíců pohyboval kolem tehdejšího prezidenta. „Jen hrstka lidí měla informace o tomto dokumentárním projektu,“ uvedla zase na Twitteru reportérka listu The New York Times (NYT) Maggie Habermanová. „Mnozí Trumpovi poradci byli překvapení, když dnes (v úterý) zjistili, že existuje,“ dodala.

Holder začal aktivity Trumpa a jeho kampaně mapovat v září 2020 a v natáčení pokračoval i po prezidentově prohře ve volbách a v době kolem 6. ledna 2021, kdy dav Trumpových stoupenců vtrhl do sídla Kongresu při potvrzování volebních výsledků. Britský tvůrce tvrdí, že měl „bezkonkurenční“ přístup k rodině končícího prezidenta a že natáčel v Bílém domě, v Trumpově floridské rezidenci i v zákulisí kampaně. Ze záběrů vznikla dokumentární minisérie, kterou má v létě publikovat nejmenovaná streamovací platforma, uvedl Holder.

Sněmovní vyšetřovací komise si od něj podle webu Politico vyžádala neupravené záběry ze 6. ledna, ale také rozhovory s několika lidmi včetně Trumpa a snímky „související s diskusemi o volebních podvodech či volební integritě“. Odkazuje tím na Trumpovy intenzivní snahy vykreslit svou porážku jako výsledek nekalostí.

Zda vyžádané materiály přinesou zásadní nové informace, nebylo ihned jasné. „Řádně jsme předali všechny materiály, o které výbor žádal, a plně spolupracujeme,“ uvedl v úterním prohlášení Holder. Tisková zpráva dodává, že sněmovní komise bude ve čtvrtek britského dokumentaristu zpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...