Několik tisíc lidí v neděli demonstrovalo v Moskvě a v dalších ruských městech za svobodu internetu. Policie zadržela 15 osob, podle opozičních médií se zaměřila na účastníky se zakázanými protivládními transparenty. Někteří měli rovněž balonky, označené policií za „bezpilotní aparáty“. Rusy vyhnal do ulic chystaný zákon, který umožní blokovat bez soudního rozhodnutí weby s obsahem, jejž úřady uznají za nevhodný. Norma trestá i za kritiku institucí a představitelů státu.
Podle aktivistů vyrazilo do ulic patnáct tisíc lidí, policie ale udává jen šest a půl tisíce. „Jsem na demonstraci, abych ukázal vládě, že nejsem vůbec připraven zřeknout se internetu, anonymity a práva vyjadřovat svůj názor,“ konstatoval student Ruslan. „Je tady jen málo lidí v mém věku. To je smutné, protože neužívají internet a o to, co se děje, se nestarají,“ podotkla demonstrující důchodkyně Elena.
Manifestace byla povolená, přesto si policie nejméně patnáct lidí odvedla. Podle ruských opozičních médií zatýkání zdůvodnila tím, že někteří demonstranti do průvodu přišli s nafouknutými balonky, které strážci pořádku označili za nepovolené „bezpilotní aparáty“. Zakázány byly rovněž transparenty kritizující vládu nebo prezidenta, protože se prý „nevztahují k tématu“.
Pryč s nemravností a „fake news“
Ruský parlament minulý týden schválil zákony, které regulují šíření informací po internetu. Na obsah sdělení má dohlížet cenzurní orgán Roskomnadzor, který by měl mít právo zablokovat stránky ohrožující veřejnou mravnost nebo vyjadřující neúctu k státu a jeho představitelům.
Předkladatelé zákona normu obhajují nutností bojovat proti urážkám a dezinformacím. „Tento zákon nezakazuje kritiku úředníků ani neomezuje šíření jiných názorů. Jen fakta totiž mohou být pravdivá nebo nepravdivá, a o tom ten zákon je,“ tvrdí poslanec strany Jednotné Rusko Sergej Bojarskij.
Opozice to ale vnímá jinak. „Proč myslíte, že lidé věří takzvaným falešným zprávám? Protože nevěří vládě a oficiálním zdrojům, které jim samy lžou a nenesou za to žádné důsledky,“ ozval se poslanec Komunistické strany Ruské federace Alexej Kurinnyj. Vládu kritizují také lidskoprávní organizace. Reportéři bez hranic (RSF) zákon označili za „ještě větší cenzuru“.
Navrhované novely zákonů počítají s administrativními tresty hlavně ve formě pokut, a to v přepočtu až do půl milionu korun. Za „neúctu ke státu, jeho institucím a symbolům“ však norma předpokládá až 15 dnů vězení.
Internet v moci státu
Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.
Státní duma už v únoru v prvním čtení schválila kontroverzní návrh zákona o „svrchovaném internetu“, který má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů.
Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. Mnoho Rusů se v důsledku schvalovaných zákonů obává digitální izolace země a především cenzury.
