Tisíc vojáků pro Varšavu. Pompeo v Polsku podepsal dohodu o obranné spolupráci

3 minuty
Reportáž: Mike Pompeo jednal v Polsku
Zdroj: ČT24

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsal ve Varšavě dohodu, která umožní vyslat další tisícovku amerických vojáků na základny do Polska. Informovala o tom polská média. V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků, kteří mají spolu s dalšími jednotkami NATO v Pobaltí odradit Rusko od případné agrese.

Na základě podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Za Polsko podepsal dohodu o posílení obranné spolupráce ministr obrany Mariusz Blaszczak. Slavnosti se zúčastnil i prezident Andrzej Duda, podle kterého dohoda „zvýší bezpečnost i dalších zemí v naší části Evropy“.

Po podpisu dohody Pompeo s Dudou krátce jednal. Stejně jako později s polským ministrem zahraničí Jackem Czaputowiczem i s ním hovořil především o situaci v Bělorusku, kde po nedělních volbách vypukly demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Czaputowicz vyzval, aby případné sankce proti Bělorusku mířily jen na nejvyšší vedení státu.

Už ráno se Pompeo setkal také s premiérem Mateuszem Morawieckým, s nímž podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí jednal o bezpečnosti sítí 5G, energetické bezpečnosti, pandemii covidu-19 a obranné spolupráci.

Fort Trump

V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků. Stálou základnu tam ale USA nemají. O její zřízení polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě usiluje. V roce 2018 Varšava navrhla, aby se chystaná základna jmenovala na počest amerického prezidenta Fort Trump (Pevnost Trump).

Na základě aktuálně podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO. Podle polského ministerstva obrany bude velitelství sídlit v Poznani a činnost zahájí už letos na podzim.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Podle agentury DPA poskytne Polsko – podobně jako jiné hostitelské země – americkým vojákům bezplatné ubytování a stravování, palivo, sklady a k dispozici jim dá potřebnou infrastrukturu. Agentura Reuters uvedla, že za to Varšava zaplatí ročně navíc asi 500 milionů zlotých (téměř tři miliardy Kč).

V případě potřeby budou moci Spojené státy na základě dohody vyslat do Polska i další vojáky. Ministr obrany Blaszczak řekl, že jeho země může přijmout až dvacet tisíc amerických vojáků.

Polsko: Se stažením z Německa smlouvu nespojovat

Na konci července ministr obrany USA Mark Esper oznámil, že USA stáhnou z Německa zhruba 12 z 36 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich má zůstat v Evropě. Část z nich se podle agentury AP přesune právě do Polska.

Polský ministr zahraničí Czaputowicz nicméně akcentuje, že by se nemělo vyslání vojáků do Polska se snižováním přítomnosti americké armády v Německu spojovat. Jedná se podle něj o „oddělené procesy“.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla aliance z Ruska po anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla Aliance z Ruska po anexi Krymu a zapojení ruských ozbrojenců do konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Pompeo do Polska zavítal na závěr své středoevropské cesty. Turné zahájil v úterý v Česku, následovaly zastávky ve Slovinsku a Rakousku. Kromě setkání s polskými představiteli má dnes na programu také účast na ceremonii u příležitosti stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polští vojáci porazili ruskou bolševickou armádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...