Tisíc vojáků pro Varšavu. Pompeo v Polsku podepsal dohodu o obranné spolupráci

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsal ve Varšavě dohodu, která umožní vyslat další tisícovku amerických vojáků na základny do Polska. Informovala o tom polská média. V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků, kteří mají spolu s dalšími jednotkami NATO v Pobaltí odradit Rusko od případné agrese.

Na základě podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Za Polsko podepsal dohodu o posílení obranné spolupráce ministr obrany Mariusz Blaszczak. Slavnosti se zúčastnil i prezident Andrzej Duda, podle kterého dohoda „zvýší bezpečnost i dalších zemí v naší části Evropy“.

Po podpisu dohody Pompeo s Dudou krátce jednal. Stejně jako později s polským ministrem zahraničí Jackem Czaputowiczem i s ním hovořil především o situaci v Bělorusku, kde po nedělních volbách vypukly demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Czaputowicz vyzval, aby případné sankce proti Bělorusku mířily jen na nejvyšší vedení státu.

Už ráno se Pompeo setkal také s premiérem Mateuszem Morawieckým, s nímž podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí jednal o bezpečnosti sítí 5G, energetické bezpečnosti, pandemii covidu-19 a obranné spolupráci.

Fort Trump

V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků. Stálou základnu tam ale USA nemají. O její zřízení polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě usiluje. V roce 2018 Varšava navrhla, aby se chystaná základna jmenovala na počest amerického prezidenta Fort Trump (Pevnost Trump).

Na základě aktuálně podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO. Podle polského ministerstva obrany bude velitelství sídlit v Poznani a činnost zahájí už letos na podzim.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Podle agentury DPA poskytne Polsko – podobně jako jiné hostitelské země – americkým vojákům bezplatné ubytování a stravování, palivo, sklady a k dispozici jim dá potřebnou infrastrukturu. Agentura Reuters uvedla, že za to Varšava zaplatí ročně navíc asi 500 milionů zlotých (téměř tři miliardy Kč).

V případě potřeby budou moci Spojené státy na základě dohody vyslat do Polska i další vojáky. Ministr obrany Blaszczak řekl, že jeho země může přijmout až dvacet tisíc amerických vojáků.

Polsko: Se stažením z Německa smlouvu nespojovat

Na konci července ministr obrany USA Mark Esper oznámil, že USA stáhnou z Německa zhruba 12 z 36 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich má zůstat v Evropě. Část z nich se podle agentury AP přesune právě do Polska.

Polský ministr zahraničí Czaputowicz nicméně akcentuje, že by se nemělo vyslání vojáků do Polska se snižováním přítomnosti americké armády v Německu spojovat. Jedná se podle něj o „oddělené procesy“.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla aliance z Ruska po anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla Aliance z Ruska po anexi Krymu a zapojení ruských ozbrojenců do konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Pompeo do Polska zavítal na závěr své středoevropské cesty. Turné zahájil v úterý v Česku, následovaly zastávky ve Slovinsku a Rakousku. Kromě setkání s polskými představiteli má dnes na programu také účast na ceremonii u příležitosti stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polští vojáci porazili ruskou bolševickou armádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...