V Kolumbii začal v neděli šestidenní ustavující sjezd strany bývalých povstalců FARC. Nový politický subjekt se má jmenovat Revoluční alternativní síla Kolumbie. Na jeho vzniku se dohodly vláda s povstaleckými milicemi během jednání o míru.
Ustavující sjezd začne výběrem vedení strany a vymezením strategie, s níž půjdou povstalci do voleb. „Byli jsme a budeme revoluční organizací. Chceme být hlasem pro odstrkované lidi, kteří nejsou slyšet, kteří žijí v bídě,“ uvedl člen vedení povstalců Iván Márquez.
Stejnou zkratku pro název jejich politické strany Fuerza Alternativa Revolucionaria de Colombia vysvětlil tím, že nechtějí „ztratit pouto se svou minulostí“. FARC má garantovanou i účast na zákonodárném procesu v parlamentu – po volbách v příštím roce automaticky dostane pět křesel v Senátu a pět ve sněmovně.
„Existence FARC nekončí. To, čemu je konec, je náš třiapadesátiletý ozbrojený boj. Budeme dál pokračovat jako hnutí na právním a demokratickém základě, budeme rozvíjet své ideologické, politické a organizační aktivity, stejně jako propagandu, samozřejmě legálními metodami a beze zbraní,“ konstatoval velitel FARC Timoleon Jimenez Timochenko.
Na integraci rebelů do společnosti dohlédne OSN
Současný proces je výsledkem mírové dohody, kterou FARC a vláda uzavřely po čtyřletých jednáních na Kubě loni v listopadu. Ta kromě složení zbraní předpokládá začlenění bývalých bojovníků do společnosti a politického života.
Na integraci rebelů má dohlížet mise OSN. Roční mise začne v září a naváže na tu dosavadní, která kontrolovala odevzdávání zbraní povstalců. Zhruba desetitisíci povstalců se již nemá říkat povstalci.
Lhůta pro odzbrojení skončila letos 27. června a proces byl podle obou zúčastněných stran úspěšný. „Dnešek můžeme označit za konec té absurdní války, která nejen že trvala pět desetiletí, ale stála ještě něco horšího – postihla osm milionů lidí a 220 tisíc z nich zemřelo,“ upozornil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Prezident Kolumbie loni dostal za vyjednání dohody Nobelovu cenu za mír. K všeobecnému překvapení však Kolumbijci začátkem října mírovou dohodu v referendu odmítli.
Podobu 297stránkové dohody dlouhodobě kritizovala kolumbijská opozice, a to zejména kvůli části, která počítala s amnestií pro bojovníky FARC. Poté byla schválena nová dohoda, tentokrát už ale bez referenda.
Podle šéfa mise OSN Jeana Arnaulta bylo z tranzitních zón posbíráno 8112 kusů zbraní a na 1,3 milionu nábojů. Zbraně povstalců budou nyní roztaveny a použity při budování mírových pomníků v Kolumbii, sídle OSN v New Yorku a v kubánské metropoli Havaně, kde se čtyři roky vedla mírová jednání mezi levicovými povstalci a kolumbijskou vládou.
Nejdelší válka v Latinské Americe
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) – založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.
FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu, tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými paravojenskými skupinami, si vyžádal na 260 tisíc obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.
Na začátku 21. století, kdy rebelové ovládali asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly jejich jednotky asi sedmnáct tisíc bojovníků. Asi dvacet procent z nich bylo mladších osmnácti let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).
