Den po senátorech schválili i poslanci z dolní komory kolumbijského parlamentu novou mírovou dohodu vlády a povstalců z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda má ukončit konflikt trvající déle než půlstoletí.
Kolumbijští poslanci jednomyslně schválili mírovou dohodu s FARC
Jde o druhou, upravenou verzi dokumentu. Hlasovalo pro ni 130 poslanců, žádný nebyl proti, stejně jako v senátu, kde prošla hlasy 75 členů. Obsahuje padesátku změn oproti původnímu textu, který kolumbijští voliči v říjnovém referendu odmítli.
Dohodu podepsala vláda a povstalci minulý čtvrtek v metropoli Bogotě. Devadesát dní poté, co ji obě komory Kongresu schválí, má začít odzbrojování povstalců. Novou dohodu, která byla dojednána 12. listopadu v Havaně, už vláda voličům k lidovému hlasování nepředloží.
Předchozí dohoda ztroskotala už na referendu
Původní dohoda o konci občanské války v Kolumbii, která si vyžádala životy čtvrt milionu lidí, byla podepsána letos 26. září. Předcházela jí čtyřletá jednání v Havaně. Voliči ji ale 2. října v referendu odmítli.
Jejím odpůrcům, které vede exprezident a senátor Álvaro Uribe, se nelíbí zejména to, že se někdejší povstalci budou moci účastnit politického života. Odpůrci původní dohody nesouhlasí ani s tou novou, která se podle nich jen málo liší od první.
„Potřebujeme rovnováhu mezi mírem a spravedlností, ale tato dohoda skýtá úplnou beztrestnost,“ prohlásil Uribe v rozpravě v senátu. Ostatní senátoři mu vytýkali, že překáží nastolení míru.
obrázek
Povstalci dodržení dohody podmiňují amnestií
Povstalci ale varují, že nezačnou skládat zbraně, dokud parlament neschválí i amnestii, znamenající propuštění asi dvou tisícovek vězněných rebelů na svobodu.
I mír může přinést riziko ještě většího krveprolití, jak se stalo za předchozího mírového procesu v 80. letech. Jak připomněla agentura AP, pravičácké milice, někdy i ve spolupráci se státem, zabily tisíce bývalých partyzánů, odborářů a komunistických přívrženců.
Na územích ovládaných FARC neznámí útočníci od zářijového podpisu původní mírové dohody zabili tucet ochránců lidských práv. Celkem bylo letos zabito 70 lidí, což je více než v roce 2015 či 2014.
Občanská válka si vyžádala přes čtvrt milionu obětí
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) – založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.
FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu, tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými paravojenskými skupinami, si vyžádal na 260 tisíc obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.
obrázek
Nyní mají FARC asi 5800 členů, což rebelové oznámili po podpisu původní smlouvy. Na začátku 21. století, kdy rebelové ovládali asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly jejich jednotky asi sedmnáct tisíc bojovníků. Asi dvacet procent z nich bylo mladších osmnácti let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).