Den po senátorech schválili i poslanci z dolní komory kolumbijského parlamentu novou mírovou dohodu vlády a povstalců z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda má ukončit konflikt trvající déle než půlstoletí.
Jde o druhou, upravenou verzi dokumentu. Hlasovalo pro ni 130 poslanců, žádný nebyl proti, stejně jako v senátu, kde prošla hlasy 75 členů. Obsahuje padesátku změn oproti původnímu textu, který kolumbijští voliči v říjnovém referendu odmítli.
Dohodu podepsala vláda a povstalci minulý čtvrtek v metropoli Bogotě. Devadesát dní poté, co ji obě komory Kongresu schválí, má začít odzbrojování povstalců. Novou dohodu, která byla dojednána 12. listopadu v Havaně, už vláda voličům k lidovému hlasování nepředloží.
Předchozí dohoda ztroskotala už na referendu
Původní dohoda o konci občanské války v Kolumbii, která si vyžádala životy čtvrt milionu lidí, byla podepsána letos 26. září. Předcházela jí čtyřletá jednání v Havaně. Voliči ji ale 2. října v referendu odmítli.
Jejím odpůrcům, které vede exprezident a senátor Álvaro Uribe, se nelíbí zejména to, že se někdejší povstalci budou moci účastnit politického života. Odpůrci původní dohody nesouhlasí ani s tou novou, která se podle nich jen málo liší od první.
„Potřebujeme rovnováhu mezi mírem a spravedlností, ale tato dohoda skýtá úplnou beztrestnost,“ prohlásil Uribe v rozpravě v senátu. Ostatní senátoři mu vytýkali, že překáží nastolení míru.
Povstalci dodržení dohody podmiňují amnestií
Povstalci ale varují, že nezačnou skládat zbraně, dokud parlament neschválí i amnestii, znamenající propuštění asi dvou tisícovek vězněných rebelů na svobodu.
I mír může přinést riziko ještě většího krveprolití, jak se stalo za předchozího mírového procesu v 80. letech. Jak připomněla agentura AP, pravičácké milice, někdy i ve spolupráci se státem, zabily tisíce bývalých partyzánů, odborářů a komunistických přívrženců.
Na územích ovládaných FARC neznámí útočníci od zářijového podpisu původní mírové dohody zabili tucet ochránců lidských práv. Celkem bylo letos zabito 70 lidí, což je více než v roce 2015 či 2014.
Občanská válka si vyžádala přes čtvrt milionu obětí
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) – založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.
FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu, tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými paravojenskými skupinami, si vyžádal na 260 tisíc obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.
Nyní mají FARC asi 5800 členů, což rebelové oznámili po podpisu původní smlouvy. Na začátku 21. století, kdy rebelové ovládali asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly jejich jednotky asi sedmnáct tisíc bojovníků. Asi dvacet procent z nich bylo mladších osmnácti let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).
