Kolumbijská vláda a povstalci z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v Bogotě podepsali novou mírovou dohodu, která má ukončit více než půlstoletý konflikt v zemi. Informují o tom světové tiskové agentury. Jde o druhou, upravenou verzi dohody; tu první odmítli kolumbijští voliči v říjnovém referendu.
Kolumbijská vláda a povstalci z FARC podepsali novou mírovou dohodu
Podpis kolumbijské mírové dohody (zdroj: ČT24)
Původní dohoda o ukončení více než padesátileté občanské války v Kolumbii, která si vyžádala životy čtvrt milionu lidí, byla podepsána letos 26. září. Předcházela jí čtyřletá jednání v Havaně a prezident Santos dostal za ukončení konfliktu letos Nobelovu cenu míru. Dohodu ale 2. října odmítli voliči v referendu. Nový text byl dojednán 12. listopadu rovněž v Havaně.
„Ať slovo je jedinou zbraní Kolumbijců,“ prohlásil po slavnostním podpisu lídr FARC Rodrigo Londoňo, známý také jako Timoleón Jiménez či Timošenko. Podle šéfa FARC revidovaná dohoda zakotvila „důležité změny předchozího textu“. Spolu s ním podepsal dohodu kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který za ukončení konfliktu dostal letos Nobelovu cenu za mír.
Mírová dohoda byla symbolicky podepsána perem, které bylo vyrobeno z nábojnic. „Nesmíme ani o minutu odkládat uvedení dohody do praxe,“ prohlásil po podpisu kolumbijský prezident. Uvedl rovněž, že očekává schválení dohody v Kongresu již příští týden a že devadesát dní poté začne odzbrojování povstalců.
Pochod podporovatelů dohody v Bogotě z půlky listopadu
„FARC jako ozbrojená skupina přestane existovat… Zločiny proti lidskosti budou vyšetřeny a jejich aktéři odsouzeni,“ prohlásil kolumbijský prezident. Právě obavy, že povstalci uniknou trestům, jsou jedním z argumentů odpůrců dohody.
Lídr FARC se v projevu na ceremoniálu v Bogotě zmínil i o budoucím americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Doufáme, že Trumpova vláda bude hrát vedoucí úlohu ve světovém míru,“ prohlásil Londoňo.
Novou dohodu již vláda voličům k lidovému hlasování nepředloží. Schvalovat by ji měly zřejmě už příští týden obě komory parlamentu. Rozhodnutí ratifikovat revidovanou dohodu v Kongresu místo uskutečnění dalšího referenda rozzlobí členy opozice, zvláště bývalého prezidenta Alvara Uribeho, který tlačil na odmítnutí původní dohody a chce hlubší změny v nové verzi.
Nový, 310stránkový dokument zřejmě přináší jen malé změny původního textu. Uribe novou dohodu kritizoval jako pouze vylepšenou verzi originálu a chce, aby vůdcům povstalců bylo zakázáno zastávat veřejné funkce a byli uvězněni za zločiny, napsala agentura Reuters. Příznivci dokumentu však mají podle kolumbijských médií v parlamentu dost hlasů na to, aby dohoda prošla.
Občanská válka si vyžádala přes čtvrt milionu obětí
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) - založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.
FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu; tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými paravojenskými skupinami, si vyžádal na 260 tisíc obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.
Rebelové z FARC v roce 1999
Nyní mají FARC asi 5800 členů, což rebelové oznámili po podpisu původní smlouvy. Na začátku 21. století, kdy ovládaly asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly asi sedmnáct tisíc bojovníků. Asi dvacet procent z nich bylo mladších osmnácti let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).