Syrské letectvo patrně použilo bombu s chlorem, uvedla Organizace pro zákaz chemických zbraní

Syrské letectvo v únoru 2018 na povstalci kontrolovanou oblast v provincii Idlib patrně shodilo bombu s chlorem. Uvedla to Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ve své nově zveřejněné zprávě. Organizace zdůraznila, že pro své závěry má dostatečné důvody. Syrská vláda se k věci zatím nevyjádřila.

Zpráva vyšetřovatelů OPCW uvádí, že barelová bomba s chlorem byla shozena na obydlenou čtvrť ve městě Sarákib v únoru 2018. Útok si podle vyšetřovatelů nevyžádal žádné oběti na životech, desítky lidí ale podstoupily ošetření kvůli příznakům chemické otravy, včetně nevolnosti, pálení očí, dušnosti a kašle.

V závěru své zprávy OPCW uvádí, že „existují pádné důvody se domnívat“, že vrtulník elitních jednotek syrského letectva shodil nejméně jeden kanystr s chlorem. Z místa byly podle OPCW odebrány vzorky a byly zváženy další možné způsoby kontaminace chlorem. Nic podle vyšetřovatelů nenasvědčuje tomu, že by incident zinscenovali Asadovi protivníci. Vyšetřovatelé identifikovali osoby, které podle nich byly do útoku zapojeny, jejich jména však nezveřejnili.

Už v dubnu 2020 dospěl tým vyšetřovatelů OPCW k závěru, že syrské bojové letouny a helikoptéry shodily v březnu 2017 na vesnici v provincii Hamá bomby obsahující chlor a nervový plyn sarin. Ke spáchání útoku armáda podle vyšetřovatelů využila vrtulník a bitevníky ruské výroby Suchoj Su-22.

Damašek a jeho vojenský spojenec Rusko v minulosti opakovaně odmítly, že by proti povstalcům v Sýrii používaly chemické zbraně. Podle nich jde o zinscenované útoky odpůrců syrského prezidenta Bašára Asada, jejichž cílem je očernit syrskou vládu.

V letech 2015–⁠2017 společný tým OSN a OPCW, známý jako Společný investigativní mechanismus (JIM), zjistil, že syrská vládní vojska opakovaně nasazovala barelové bomby se sarinem a chlorem, zatímco teroristická organizace Islámský stát používala hořčičný plyn.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se postupně zkomplikovala zapojením různých regionálních a zahraničních sil. Na straně Damašku se do konfliktu zapojilo Rusko a Írán, zatímco USA, Turecko a někteří arabští odpůrci Asada podpořili některé z mnoha povstaleckých skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...