Švédská policie získá podporu armády. Společně chtějí potlačit válku gangů

Nahrávám video

Švédská policie kvůli vlně násilí zločineckých gangů posílí spolupráci s armádou. Na páteční tiskové konferenci to podle stanice STV oznámil šéf policie Anders Thornberg. Konkrétní formy spolupráce se ale teprve musejí dohodnout. V září kvůli útokům gangů, které se podobají teroristickým činům, zemřelo podle Thornberga dvanáct lidí. Podle premiéra Ulfa Kristerssona je vlna násilí výsledkem nepovedené migrační politiky a neúspěšné integrace přistěhovalců.

Při spolupráci policie s armádou je ve hře logistická podpora ze strany armády či společné hlídky policistů a vojáků. „Bude se tak dít pod velením policie,“ uvedl Thornberg a dodal, že je vyloučeno, aby vojáci sami hlídkovali ve švédských městech.

„Může to zahrnovat několik věcí. To, co je známé už delší dobu, zahrnuje třeba expertízu výbušnin nebo logistickou podporu helikoptér,“ prohlásil premiér Kristersson. Nasazení armády naznačil při svém projevu už ve čtvrtek večer, opatření požadovala také opozice.

„Stále více dětí a nevinných lidí jsou zasaženi brutálním násilím. Nemohu dostatečně zdůraznit, jak vážná to je situace. Švédsko nikdy nezažilo nic podobného, žádná evropská země nic takového nezažívá,“ řekl podle deníku Financial Times v televizním projevu.

Útoky gangů

Ve čtvrtek univerzitním městem Uppsala otřásla exploze, která vyděsila sousedství. „Slyšeli jsme hluk, byt se trochu otřásal. Když jsme vyšli na balkon, nic jsme neviděli, ale slyšeli jsme křik,“ řekla obyvatelka města.

Zemřela teprve pětadvacetiletá žena. Terčem útoku se měl stát podle médií její soused, který měl vazby na kriminální gang. Ve středu pozdě večer byl na předměstí Stockholmu zastřelen osmnáctiletý muž. O několik hodin později byl jeden muž zabit a další zraněn při střelbě ve čtvrti Jordbro jižně od centra švédské metropole.

Pouliční střelby a opakované exploze děsí Švédsko každý týden. Zemi pobouřil v polovině září případ, kdy se obětí gangů stal teprve třináctiletý chlapec. Terčem střelby se mohou stát i nevinní přihlížející, kteří si mohou odnést i psychickou újmu. Conny Nordin seděl loni na konci roku s přáteli v hospodě. Do podniku vběhl maskovaný útočník, který začal střílet. Šestapadesátiletého muže zasáhl do nohy. „Necítím se dobře. Bolí mě to uvnitř. Často sedím a jen brečím jen tak pro nic. Nemůžu myslet, vnitřně stále brečím,“ řekl Nordin.

Série násilných činů, včetně přestřelek a výbuchů, vypukla v důsledku sporu šestatřicetiletého švédsko-tureckého vůdce zločinecké sítě Foxtrot a jeho třiatřicetiletého bývalého spolupracovníka. Oba muži se podle všeho ukrývají v Turecku. Gangy bojují o vliv nad obchodem s drogami a zbraněmi.

Pravicová vláda viní předchozí kabinety

Pravicový premiér, jehož vláda se opírá také o Švédské demokraty, kteří vystupují proti masové migraci, přičítá současnou situaci selhání svých předchůdců. „Dovedly nás sem nezodpovědná imigrační politika a selhání snah o integraci. Sociální vyloučení a paralelní společnosti napájejí zločinecké gangy, které mohu bezohledně nabírat nové členy mezi dětmi a vycvičit je, aby se staly vrahy,“ uvedl Kristersson.

Policie spojuje nárůst kriminality se špatnou integrací migrantů a prohlubující se propastí mezi bohatou a chudou vrstvou švédské společnosti. „Je to úroveň násilí teroristického druhu, která nemá obdoby,“ uvedl šéf policie Thornberg.

Podle něj ale nic nenasvědčuje tomu, že by tento druh násilí měl rychle skončit. Podle policejních statistik během útoků zemřelo jen v záři dvanáct lidí – jedna žena zemřela při bombovém útoku a zbylých jedenáct lidí bylo zastřeleno. Je pravděpodobné, že se stanou další incidenty, než se podaří zvrátit nepříznivý stav, dodal policejní šéf.

Jen loni v přestřelkách zemřelo šedesát lidí. Jedná se o největší počet zaznamenaných obětí v historii země. Už teď je jasné, že bilance bude letos přinejmenším stejná nebo dokonce ještě horší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled