Starostou Říma bude levicový kandidát Gualtieri, populisté v komunálních volbách neuspěli

Novým starostou Říma bude kandidát středolevicové Demokratické strany (PD) Roberto Gualtieri, který zvítězil v druhém kole komunálních voleb. Získal šedesát procent hlasů. Kandidát Demokratické strany uspěl také v Turíně, pravice si udržela většinu v zastupitelstvu v Terstu. V místních volbách neuspělo populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), které před pěti lety slavilo vítězství v hlavním městě a Turíně.

Gualtieri, který byl v letech 2009 až 2019 vlivným europoslancem a v letech 2019 až 2021 působil jako ministr financí, slíbil, že začne řešit problémy hlavního města. Podle něj je Řím město evropského významu, které si nezaslouží, aby se o něm v zahraničí mluvilo jen v souvislosti s jeho problémy. V projevu po zvolení řekl, že chce, aby se Řím stal městem kultury, vědy a inovací.

V druhém kole byl Gualtieriho protivníkem kandidát pravicového bloku Enrico Michetti, který v kampani vynikl některými spornými výroky. Uvedl například, že pozdrav zdviženou pravicí, který používal fašistický režim, je hygieničtější než podání rukou. Podle něj to ukazuje, že římské vynálezy jsou často „bezmála dokonalé“.

Do druhého kola hlasování o šéfovi římské radnice se neprobojovala dosavadní starostka Virginia Raggiová z Hnutí pěti hvězd. Raggiová před pěti lety uspěla se slibem, že zlepší životní podmínky v italském hlavním městě, mnozí voliči jí ale vyčítali, že nedokázala zlepšit fungování hromadné dopravy, svozu odpadu či zlepšit opravy silnic.

Jedním ze symbolů údajného úpadku Říma se stala přemnožená divoká prasata na periferii města či potkani pobíhající mezi odpadky v ulicích centra.

Populisté neuspěli

Středolevicová Demokratická strana má důvod k oslavám. Její kandidát Stefano Lo Russo vyhrál s 59 procenty hlasů v Turíně. Středolevicoví kandidáti uspěli už v prvním kole a získali přes padesát procent hlasů v Miláně, Neapoli či Bologni. Pravicový blok získal Terst, kde se za něj ucházel o další mandát současný starosta Roberto Dipiazza.

Populistické Hnutí pěti hvězd, které před pěti lety získalo Řím a Turín, letos neuspělo a jeho kandidát nezvítězil v žádné regionální metropoli. Někde ale hnutí kandidovalo společně v bloku stran levého středu.

Prohru pravice v místních volbách uznala šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová. Naopak šéf Demokratické strany Enrico Letta mluvil o rozsáhlém vítězství. Komentátoři poukázali na nízkou volební účast, když v druhém kole přišla v mnohých městech k volbám méně než polovina oprávněných voličů.

Podle zahraničních agentur by se výsledky místních voleb neměly promítnout do stability vlády vedené bývalým centrálním bankéřem Mariem Draghim. Vláda má v parlamentu rozsáhlou podporu, jedinou větší stranou, která je v opozici, jsou krajně pravicoví Bratři Itálie. Strany však bedlivě sledují výsledky, aby odhadly, jaké koalice mají šanci na úspěch v příštích parlamentních volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...