Starostou Říma bude levicový kandidát Gualtieri, populisté v komunálních volbách neuspěli

Novým starostou Říma bude kandidát středolevicové Demokratické strany (PD) Roberto Gualtieri, který zvítězil v druhém kole komunálních voleb. Získal šedesát procent hlasů. Kandidát Demokratické strany uspěl také v Turíně, pravice si udržela většinu v zastupitelstvu v Terstu. V místních volbách neuspělo populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), které před pěti lety slavilo vítězství v hlavním městě a Turíně.

Gualtieri, který byl v letech 2009 až 2019 vlivným europoslancem a v letech 2019 až 2021 působil jako ministr financí, slíbil, že začne řešit problémy hlavního města. Podle něj je Řím město evropského významu, které si nezaslouží, aby se o něm v zahraničí mluvilo jen v souvislosti s jeho problémy. V projevu po zvolení řekl, že chce, aby se Řím stal městem kultury, vědy a inovací.

V druhém kole byl Gualtieriho protivníkem kandidát pravicového bloku Enrico Michetti, který v kampani vynikl některými spornými výroky. Uvedl například, že pozdrav zdviženou pravicí, který používal fašistický režim, je hygieničtější než podání rukou. Podle něj to ukazuje, že římské vynálezy jsou často „bezmála dokonalé“.

Do druhého kola hlasování o šéfovi římské radnice se neprobojovala dosavadní starostka Virginia Raggiová z Hnutí pěti hvězd. Raggiová před pěti lety uspěla se slibem, že zlepší životní podmínky v italském hlavním městě, mnozí voliči jí ale vyčítali, že nedokázala zlepšit fungování hromadné dopravy, svozu odpadu či zlepšit opravy silnic.

Jedním ze symbolů údajného úpadku Říma se stala přemnožená divoká prasata na periferii města či potkani pobíhající mezi odpadky v ulicích centra.

Populisté neuspěli

Středolevicová Demokratická strana má důvod k oslavám. Její kandidát Stefano Lo Russo vyhrál s 59 procenty hlasů v Turíně. Středolevicoví kandidáti uspěli už v prvním kole a získali přes padesát procent hlasů v Miláně, Neapoli či Bologni. Pravicový blok získal Terst, kde se za něj ucházel o další mandát současný starosta Roberto Dipiazza.

Populistické Hnutí pěti hvězd, které před pěti lety získalo Řím a Turín, letos neuspělo a jeho kandidát nezvítězil v žádné regionální metropoli. Někde ale hnutí kandidovalo společně v bloku stran levého středu.

Prohru pravice v místních volbách uznala šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová. Naopak šéf Demokratické strany Enrico Letta mluvil o rozsáhlém vítězství. Komentátoři poukázali na nízkou volební účast, když v druhém kole přišla v mnohých městech k volbám méně než polovina oprávněných voličů.

Podle zahraničních agentur by se výsledky místních voleb neměly promítnout do stability vlády vedené bývalým centrálním bankéřem Mariem Draghim. Vláda má v parlamentu rozsáhlou podporu, jedinou větší stranou, která je v opozici, jsou krajně pravicoví Bratři Itálie. Strany však bedlivě sledují výsledky, aby odhadly, jaké koalice mají šanci na úspěch v příštích parlamentních volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...