Starostou Moskvy zůstane Putinův spolupracovník Sobjanin. O volby měla zájem jen třetina Moskvanů

Starostou ruské metropole Moskvy bude nadále blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Sergej Sobjanin. Rozhodly o tom nedělní volby, v nichž získal téměř 70 procent hlasů. Informovala o tom v pondělí ráno agentura TASS s odvoláním na výsledky po sečtení 99 procent hlasů. Sobjanin zvítězil ve volbách už potřetí. Nedělní hlasování provázely protesty: policie zadržela více než tisíc lidí.

Místní volby různých úrovní se v neděli konaly v 80 regionech Ruska. V jejich rámci volili také Moskvané svého starostu. Podle údajů agentury TASS Sobjanina podpořilo 70,02 procenta hlasujících voličů. Druhý skončil s propastným odstupem komunistický kandidát Vadim Kumin, který dostal jen 11,44 procenta hlasů.

Jak se však očekávalo, volební účast byla v ruské metropoli nízká - jen 30,36 procenta. Při předchozích volbách moskevského starosty v roce 2013, kdy rovněž zvítězil Sobjanin, přišlo k hlasovacím urnám také jen 32,07 procenta. 

Sobjanin stojí v čele metropole od roku 2010. Mezi lety 2005 a 2008 byl vedoucím kanceláře prezidenta Putina. Na rozdíl od minulých voleb proti němu v neděli nekandidoval Alexej Navalnyj, který před pěti lety získal více než čtvrtinu hlasů. Navalnyj je nyní ve vězení, na konci srpna byl odsouzen ke 30 dnům za nepovolenou demonstraci.

Žádná překvapení nepřinesly ani neoficiální výsledky za celé Rusko: podle agentury Interfax se stalo celkovým vítězem vládní hnutí Jednotné Rusko. Ve 22 z 26 regionů, kde se rozhodovalo o obsazení postu gubernátora, bylo o vítězi rozhodnuto už v prvním kole.

Druhé kolo čeká voliče v Přímořském a Chabarovském kraji na ruském Dálném východě, ve Vladimirské oblasti a v Chakaské autonomní republice na jihu Sibiře. V těchto regionech se zástupcům Jednotného Ruska úspěšně postavili kandidáti komunistů a nacionalistů. Kromě nich zaznamenala dílčí úspěchy i regionální politická hnutí.

Podle předsedkyně ústřední volební komise Elly Pamfilovové se hlasování uskutečnilo velmi klidně, informací o porušení volebních procedur bylo málo.

5 minut
Na protestech proti důchodové reformě ruská policie zatýkala
Zdroj: APTN

Lidé protestovali proti důchodové reformě, více než tisíc jich policie zadržela

Ve více než osmdesáti ruských městech se zároveň konaly protesty zaměřené hlavně proti důchodové reformě. Podle té se má postupně zvyšovat věk odchodu do penze: v roce 2036 pak tento věk má u žen být 60 let (oproti současným 55) a u mužů 65 (oproti současným 60). Jenže Rusové se oproti jiným národům dožívají nižšího věku a zejména muži by se důchodu nemuseli dočkat více. 

Úřady v padesáti devíti městech protesty zakázaly, jen ve dvanácti byly povolené. Podle občanskoprávního portálu OVD-Info policie zadržela dohromady 1 018 demonstrantů a některé z nich bila obušky. Prezident Vladimir Putin nicméně uvedl, že k žádným závažným násilným zákrokům při protestech nedocházelo.

8 minut
Zpravodaj ČT Karas: Mladí přišli protestovat za svoji budoucnost, kritizovali Putina
Zdroj: ČT24

„Většina účastníků demonstrací byla mladá. Podle svých slov přišli kvůli důchodům a své budoucnosti, dalším motivem pak byla podpora opozičního předáka Navalného, který k protestům v srpnu vyzval, i když zúčastnit se jich pak nemohl. Na demonstracích lidé kritizovali prezidenta Putina. Přicházeli i starší lidé s tím, že o ně už nejde, ale jde o budoucnost mladých,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

Nejsilnější protesty se odehrály v Petrohradu, kde bylo zadrženo nejvíce lidí, podle OVD-Info jich bylo 452. Mezi zadrženými byli mladý chlapec i senioři. V Jekatěrinburgu policie zadržela více než dvě stovky lidí. Protesty se konaly také v ruské exlávě Kaliningradu.

„V Petrohradu policejní síly honily demonstranty v ulicích, bili je do krve. Překvapením bylo, že se demonstrace konaly od západních částí Ruska až na východ. To svědčí o tom, že protestní nálady mezi lidmi jsou a že mladí se nebojí na demonstrace chodit,“ řekl spolupracovník ČT v Rusku Martin Dorazín.

Zadrženým nyní hrozí pokuty, soudy i vězení. Někteří už byli obviněni z toho, že napadli zasahující policisty, uvedl web OVD-Info

2 minuty
Události: Ruské bezpečnostní složky tvrdě zasáhly proti demonstrantům
Zdroj: ČT24

V Moskvě, kde podle policie demonstrovalo asi dva tisíce lidí a pozorovatelé mluví o číslech ještě vyšších, byly zadrženy více než čtyři desítky lidí. To je oproti jiným velkoměstům méně, také potlačení protestů probíhalo poklidněji než jinde, upozornil zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

„Policejní zásah v Moskvě byl překvapivě mírný, policie se zprvu snažila vytlačit protestující z Puškinova náměstí. Teprve pak je bili. Je možné, že zákrok byl jemnější proto, že se v neděli konal Den Moskvy, město bylo vyzdobené a přijeli do něj návštěvníci,“ doplnil Karas.

Podle některých komentátorů je možné, že se protesty v centrech měst podepsaly na nízké volební účasti, která v neděli dosáhla je 28 procent. „Zejména kvůli špatně prezentované důchodové reformě obecně ztratila vládní strana Jednotné Rusko, i když ne o moc. Politici to čekali. Zdá se ale, že hodně lidí hlasovalo takzvaně nohama a k volbám vůbec nešlo,“ dodal Dorazín.

6 minut
Spolupracovník ČT Dorazín: Rusové protestovali od západu na východ, to je překvapivé
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 24 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...