Ruský prezident Vladimir Putin chce prosadit mírnější podobu důchodové reformy. Šéf Kremlu tak reaguje na protesty proti změnám. Zvýšit věk pro odchod do penze pro ženy chce jen o pět let – místo vládou plánovaných osmi. Rusky by tak chodily do penze v šedesáti letech. Putin to oznámil v televizním projevu s tím, že nově nastavený penzijní věk 65 let u mužů by neměnil.
Od roku 1928 platí pro odchod do důchodu stejná hranice: pro muže 60 a pro ženy 55 let. Průměrný důchod je v přepočtu asi pět tisíc korun. Teď by měli Rusové pracovat o pět let déle a Rusky - alespoň podle původního vládního plánu - dokonce o osm.
Se stárnutím populace totiž musí vláda důchodcům vyplácet z rozpočtu stále větší sumu a nové věkové hranice přinesou podle ní úsporu zhruba šest set miliard rublů. Kontroverzní vládní návrh přijala ruská Státní duma (dolní komora parlamentu) v prvním čtení 19. července.
Reforma je nutná, tvrdí dál Putin
Prezident se k návrhu poprvé vyjádřil na konci července po téměř tříměsíčním mlčení. Médiím tehdy řekl, že se mu zvýšení důchodového věku nelíbí, stejně jako většině ruských občanů. Nyní znovu zdůraznil, že změny v důchodové politice jsou nutné, protože bez nich hrozí, že se ruský penzijní systém zhroutí, poroste inflace i chudoba v zemi.
Nevyváženost stávajícího systému je přitom podle prezidenta přímým důsledkem demografických potíží způsobených druhou světovou válkou a ekonomického a sociálního chaosu v 90. letech. změny v důchodové politice jsou nutné kvůli závažným demografickým výzvám, kterým Rusko čelí.
Ruský list Vedomosti s odvoláním na vládní zdroje napsal, že v případě, že prezident zmírnění důchodové reformy navrhne, diskuze o ní se tím uzavře. Změny budou do chystaného opatření zaneseny co nejdříve, avizoval již ruský premiér Dmitrij Medvěděv. Duma by měla návrh projednávat ve druhém čtení na podzim.
Ženy by tak nakonec šly do důchodu o tři roky dřív, než byl vládní plán. „Putin nabízí i další úlevy, třeba ženám, které měly tři, čtyři, pět a více dětí, dřívější odchod do důchodu. Ty, kterých se reforma týká jako první, by nemusely čekat, ale odejít třeba o půl roku dříve,“ uvedl Karas. Matky tří dětí by tak mohly odcházet do penze v 57 letech, matky čtyř dětí v 56 letech a matky pěti dětí v 50 letech.
Horníci budou i do budoucna chodit do penze předčasně
Prezident chce také zachovat výhodné podmínky pro některé rizikové profese, jako jsou například horníci nebo pracovníci chemického průmyslu. Navrhuje také zavést trestní odpovědnost pro zaměstnavatele, kteří by propustili zaměstnance v důchodovém věku.
Opozice Putinovi vyčítá, že příčinu možného kolapsu penzijního systému spojuje s obdobím, kdy on sám nebyl u moci a vinu svaluje na své předchůdce, přičemž dvacet let nic neučinil. „K čemu dospělo jeho působení v čele země? K tomu, že stát nedokáže zajistit důchody budoucím důchodcům,“ podotkl opoziční předák Sergej Mitrochin ze strany Jabloko.
Kritici mají Putinovi ze zlé, že stát špatně hospodařil s vysokými příjmy z prodeje ropy a dnes, při cenách nižších, má finanční potíže.
Kritici současných poměrů navíc upozorňují, že nové věkové hranice by se ale nedožilo čtyřicet procent mužů, kteří podle statistik umírají dříve než v 65 letech. „Nic to nepřinese. Jde jen o to, jak vycpat díru na dalších pět let. Navíc to přinese velkou nespokojenost společnosti,“ komentoval vládní plán Anton Tabach z ekonomické fakulty Moskevské státní univerzity.
Podle odborníků by se mělo sáhnout spíš na miliony lidí, kteří vzhledem k profesi odcházejí do penze dříve, jako horníci, vojáci nebo policisté. Těchto důchodců je dnes v Rusku třetina. Některým je přitom jen něco málo přes čtyřicet let.
„Nutné je nabídnout rekvalifikaci anebo nějakou finanční kompenzaci, ale neposílat je z pracovního trhu v nízkém věku,“ nabádá Anton Tabach z ekonomické fakulty Moskevské univerzity.
Lídry opozice kvůli protestům pozatýkala policie
V některých městech nespokojení občané skutečně od jara chodili do ulic. Putinovi připomínali jeho slib. „Jsem proti zvýšení hranice věku. Pokud jsem prezident, takový krok nepřijmu,“ prohlašoval prezident v roce 2005.
Petici proti reformě podepsalo několik milionů Rusů. „Je to absolutní rekord v případě petice, která se za uplynulá desetiletí v Rusku objevila,“ říká odborový předák Pavel Kudjukin. Putinova obliba dle průzkumů výrazně klesla. „Během tří měsíců z osmdesáti procent na něco málo přes šedesát,“ připomněl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
„Jakýkoliv zásah do sociálních podmínek lidí v Rusku se vždycky setkává s velkými protesty. Připomněl bych dávnou monetarizaci sociálních výhod,“ podotkl komentátor Českého Rozhlasu Plus Libor Dvořák.
V červnu policie zatkla Mitrochina, který proti reformě protestoval před parlamentem. Mitrochin nakonec od soudu odešel s pokutou v přepočtu sedm tisíc korun.
Proti změnám se postavil i další z opozičních lídrů - Alexej Navalnyj. „Prakticky jim řekli, ať pracují do smrti a důchod nikdy nedostanou. 40 procent!“ prohlásil politik. O víkendu byl Navalnyj, který plánoval na pondělí 9. září sérii protestů, zatčen a následně odsouzen na 30 dnů do vězení za nepovolenou lednovou demonstraci proti Putinovi.
V soudní síni prohlásil, že se necítí vinen. „Tento dost divný proces se koná výlučně kvůli tomu, abych se nemohl zúčastnit přípravy celostátní protestní akce proti zvýšení věku pro odchod do důchodu,“ prohlásil opoziční předák. Pozastavil se také nad tím, že v rámci jednoho případu byl již třikrát zatčen, aby byl nakonec „v příhodné chvíli“ uvězněn.
