Spustí Majdan lavinu v postsovětských republikách?

Moskva - Boj za evropskou budoucnost na kyjevském Majdanu přehlušil tiché bitvy menších postsovětských republik, zároveň ale probudil Západ z letargie. Ruská periferie totiž poslední dobou tiše mizela ze státnických agend. I vedení Kazachstánu - tradičního ruského spojence a hospodářského partnera - prohlásilo, že situace na Ukrajině ovlivňuje vztahy všech zemí Společenství nezávislých států, volného sdružení většiny bývalých sovětských republik, a varovalo před nepředvídatelnými následky další eskalace napětí - v regionálním i globálním měřítku.

Kazachstán opatrně kritizoval silové řešení ukrajinské krize a vyzval znepřátelené strany k jednání. Z iniciativy kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ve středu v Moskvě uskuteční třístranné konzultace prezidentů Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V Bělorusku stejně jako v Kazachstánu žije silná ruská menšina: v Bělorusku tvoří Rusové přes 11 procent a v Kazachstánu dokonce kolem 26 procent obyvatel. Ruská invaze na Krym, odůvodněná oficiálně obavou o osud ruskojazyčné menšiny, může podle některých komentátorů vztahy mezi Moskvou, Minskem a Astanou negativně ovlivnit.

To, co Ukrajinci bránili pod palbou, vyhlašovala například Gruzie v klidu bruselských kuloárů. „Dáváme to na vědomí všem, celému světu: Gruzie si vybírá Evropu. A naše integrace do Evropy je nezvratná,“ prohlásil před měsícem gruzínský premiér Irakli Garibašvili. Vojenské manévry Kremlu a rozdávání ruských pasů znají totiž Gruzínci z vlastní zkušenosti. Předcházely vyhlášení nezávislosti dvou gruzínských území - Abcházie a Jižní Osetie, které jsou dnes de facto pod kontrolou Ruska. Po letech špatných vztahů přišla ale s novou gruzínskou vládou naděje na lepší časy. „Musíme přesvědčit ruské úřady, že evropská integrace Gruzie není ve střetu s ruskými zájmy,“ prohlásil Garibašvili. Spojené státy geopolitický signál pochopily: pozvaly Gruzínce do Washingtonu a oznámily dodatečnou americkou pomoc na podporu euroatlantické vize Gruzie.

4 minuty
Vliv dění na Ukrajině na postsovětské republiky
Zdroj: ČT24

Tento týden zavítal do Bílého domu i zástupce další bývalé sovětské republiky – Moldavska. To má dnes proevropskou vládu, ale i samozvaný nezávislý region. I přes mezinárodní protesty drží Rusko nad Podněstřím „ochrannou ruku“ už přes 20 let. Také moldavská vláda je znepokojena situací na Krymu a obává se, že by v ruskojazyčné oblasti v Podněstří mohly nastat obdobné potíže. Události na Krymu označil moldavský premiér Iurie Leanca během návštěvy USA za „brutální vzpomínku“ na nevyřešený konflikt ve své vlasti.

Že se ruský vliv samovolně nezastaví, potvrdilo začátkem února i hlasování v jižní části Moldavska. Pravoslavní Gagauzové, kteří se státní jazyk – stejně jako většina na ukrajinském Krymu - nikdy pořádně nenaučili, poslali moldavské vládě a Unii alarmující vzkaz: v referendu se drtivou většinou přihlásili k tomu, že se chtějí integrovat do euroasijské celní unie s Ruskem, nechtějí evropskou integraci, a pokud by k takové integraci došlo, osobují si právo vyhlásit nezávislost. Evropská osmadvacítka pochopila, že v zemi vinařů ztrácí popularitu, a oznámila, že Moldavané budou moci od tohoto léta cestovat do EU bez víza.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

O bezvízovém styku si třeba Bělorusko může zatím nechat jen zdát. Hromadné protesty dusí prezident Alexandr Lukašenko už v zárodku. Překvapit by ale mohl Kyrgyzstán, kde za poslední desetiletí došlo ke dvěma revolucím a třetí nelze vyloučit. Neklidná jsou občas i náměstí v Kazachstánu: Pro dlouholetého vůdce Nazarbajeva by protesty v ukrajinském stylu mohly v budoucnu znamenat konec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 17 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 51 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 3 hhodinami
Načítání...