Spustí Majdan lavinu v postsovětských republikách?

Moskva - Boj za evropskou budoucnost na kyjevském Majdanu přehlušil tiché bitvy menších postsovětských republik, zároveň ale probudil Západ z letargie. Ruská periferie totiž poslední dobou tiše mizela ze státnických agend. I vedení Kazachstánu - tradičního ruského spojence a hospodářského partnera - prohlásilo, že situace na Ukrajině ovlivňuje vztahy všech zemí Společenství nezávislých států, volného sdružení většiny bývalých sovětských republik, a varovalo před nepředvídatelnými následky další eskalace napětí - v regionálním i globálním měřítku.

Kazachstán opatrně kritizoval silové řešení ukrajinské krize a vyzval znepřátelené strany k jednání. Z iniciativy kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ve středu v Moskvě uskuteční třístranné konzultace prezidentů Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V Bělorusku stejně jako v Kazachstánu žije silná ruská menšina: v Bělorusku tvoří Rusové přes 11 procent a v Kazachstánu dokonce kolem 26 procent obyvatel. Ruská invaze na Krym, odůvodněná oficiálně obavou o osud ruskojazyčné menšiny, může podle některých komentátorů vztahy mezi Moskvou, Minskem a Astanou negativně ovlivnit.

To, co Ukrajinci bránili pod palbou, vyhlašovala například Gruzie v klidu bruselských kuloárů. „Dáváme to na vědomí všem, celému světu: Gruzie si vybírá Evropu. A naše integrace do Evropy je nezvratná,“ prohlásil před měsícem gruzínský premiér Irakli Garibašvili. Vojenské manévry Kremlu a rozdávání ruských pasů znají totiž Gruzínci z vlastní zkušenosti. Předcházely vyhlášení nezávislosti dvou gruzínských území - Abcházie a Jižní Osetie, které jsou dnes de facto pod kontrolou Ruska. Po letech špatných vztahů přišla ale s novou gruzínskou vládou naděje na lepší časy. „Musíme přesvědčit ruské úřady, že evropská integrace Gruzie není ve střetu s ruskými zájmy,“ prohlásil Garibašvili. Spojené státy geopolitický signál pochopily: pozvaly Gruzínce do Washingtonu a oznámily dodatečnou americkou pomoc na podporu euroatlantické vize Gruzie.

Nahrávám video
Vliv dění na Ukrajině na postsovětské republiky
Zdroj: ČT24

Tento týden zavítal do Bílého domu i zástupce další bývalé sovětské republiky – Moldavska. To má dnes proevropskou vládu, ale i samozvaný nezávislý region. I přes mezinárodní protesty drží Rusko nad Podněstřím „ochrannou ruku“ už přes 20 let. Také moldavská vláda je znepokojena situací na Krymu a obává se, že by v ruskojazyčné oblasti v Podněstří mohly nastat obdobné potíže. Události na Krymu označil moldavský premiér Iurie Leanca během návštěvy USA za „brutální vzpomínku“ na nevyřešený konflikt ve své vlasti.

Že se ruský vliv samovolně nezastaví, potvrdilo začátkem února i hlasování v jižní části Moldavska. Pravoslavní Gagauzové, kteří se státní jazyk – stejně jako většina na ukrajinském Krymu - nikdy pořádně nenaučili, poslali moldavské vládě a Unii alarmující vzkaz: v referendu se drtivou většinou přihlásili k tomu, že se chtějí integrovat do euroasijské celní unie s Ruskem, nechtějí evropskou integraci, a pokud by k takové integraci došlo, osobují si právo vyhlásit nezávislost. Evropská osmadvacítka pochopila, že v zemi vinařů ztrácí popularitu, a oznámila, že Moldavané budou moci od tohoto léta cestovat do EU bez víza.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

O bezvízovém styku si třeba Bělorusko může zatím nechat jen zdát. Hromadné protesty dusí prezident Alexandr Lukašenko už v zárodku. Překvapit by ale mohl Kyrgyzstán, kde za poslední desetiletí došlo ke dvěma revolucím a třetí nelze vyloučit. Neklidná jsou občas i náměstí v Kazachstánu: Pro dlouholetého vůdce Nazarbajeva by protesty v ukrajinském stylu mohly v budoucnu znamenat konec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyhlásil chartu své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 43 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...