Spustí Majdan lavinu v postsovětských republikách?

Moskva - Boj za evropskou budoucnost na kyjevském Majdanu přehlušil tiché bitvy menších postsovětských republik, zároveň ale probudil Západ z letargie. Ruská periferie totiž poslední dobou tiše mizela ze státnických agend. I vedení Kazachstánu - tradičního ruského spojence a hospodářského partnera - prohlásilo, že situace na Ukrajině ovlivňuje vztahy všech zemí Společenství nezávislých států, volného sdružení většiny bývalých sovětských republik, a varovalo před nepředvídatelnými následky další eskalace napětí - v regionálním i globálním měřítku.

Kazachstán opatrně kritizoval silové řešení ukrajinské krize a vyzval znepřátelené strany k jednání. Z iniciativy kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ve středu v Moskvě uskuteční třístranné konzultace prezidentů Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V Bělorusku stejně jako v Kazachstánu žije silná ruská menšina: v Bělorusku tvoří Rusové přes 11 procent a v Kazachstánu dokonce kolem 26 procent obyvatel. Ruská invaze na Krym, odůvodněná oficiálně obavou o osud ruskojazyčné menšiny, může podle některých komentátorů vztahy mezi Moskvou, Minskem a Astanou negativně ovlivnit.

To, co Ukrajinci bránili pod palbou, vyhlašovala například Gruzie v klidu bruselských kuloárů. „Dáváme to na vědomí všem, celému světu: Gruzie si vybírá Evropu. A naše integrace do Evropy je nezvratná,“ prohlásil před měsícem gruzínský premiér Irakli Garibašvili. Vojenské manévry Kremlu a rozdávání ruských pasů znají totiž Gruzínci z vlastní zkušenosti. Předcházely vyhlášení nezávislosti dvou gruzínských území - Abcházie a Jižní Osetie, které jsou dnes de facto pod kontrolou Ruska. Po letech špatných vztahů přišla ale s novou gruzínskou vládou naděje na lepší časy. „Musíme přesvědčit ruské úřady, že evropská integrace Gruzie není ve střetu s ruskými zájmy,“ prohlásil Garibašvili. Spojené státy geopolitický signál pochopily: pozvaly Gruzínce do Washingtonu a oznámily dodatečnou americkou pomoc na podporu euroatlantické vize Gruzie.

Nahrávám video

Tento týden zavítal do Bílého domu i zástupce další bývalé sovětské republiky – Moldavska. To má dnes proevropskou vládu, ale i samozvaný nezávislý region. I přes mezinárodní protesty drží Rusko nad Podněstřím „ochrannou ruku“ už přes 20 let. Také moldavská vláda je znepokojena situací na Krymu a obává se, že by v ruskojazyčné oblasti v Podněstří mohly nastat obdobné potíže. Události na Krymu označil moldavský premiér Iurie Leanca během návštěvy USA za „brutální vzpomínku“ na nevyřešený konflikt ve své vlasti.

Že se ruský vliv samovolně nezastaví, potvrdilo začátkem února i hlasování v jižní části Moldavska. Pravoslavní Gagauzové, kteří se státní jazyk – stejně jako většina na ukrajinském Krymu - nikdy pořádně nenaučili, poslali moldavské vládě a Unii alarmující vzkaz: v referendu se drtivou většinou přihlásili k tomu, že se chtějí integrovat do euroasijské celní unie s Ruskem, nechtějí evropskou integraci, a pokud by k takové integraci došlo, osobují si právo vyhlásit nezávislost. Evropská osmadvacítka pochopila, že v zemi vinařů ztrácí popularitu, a oznámila, že Moldavané budou moci od tohoto léta cestovat do EU bez víza.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

O bezvízovém styku si třeba Bělorusko může zatím nechat jen zdát. Hromadné protesty dusí prezident Alexandr Lukašenko už v zárodku. Překvapit by ale mohl Kyrgyzstán, kde za poslední desetiletí došlo ke dvěma revolucím a třetí nelze vyloučit. Neklidná jsou občas i náměstí v Kazachstánu: Pro dlouholetého vůdce Nazarbajeva by protesty v ukrajinském stylu mohly v budoucnu znamenat konec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.