Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí, který navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce mají podle prezidenta zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim a budou se uplatňovat ve dvou etapách. První vstoupily v platnost v úterý v šest hodin ráno středoevropského letního času.
Spojené státy obnovily protiíránské sankce. EU je obchází vlastním předpisem
USA zavedly sankce proti Íránu (zdroj: ČT24)
Bílý dům v oznámení o podpisu dekretu uvedl, že prezident je připraven uzavřít s Íránem novou jadernou smlouvu. „Zatímco neustáváme v maximálním hospodářském tlaku na íránský režim, zůstáváme otevřeni komplexnější dohodě, která bude zahrnovat veškeré íránské škodlivé aktivity včetně balistického programu a podpory terorismu,“ uvádí se v prohlášení.
Trump v dokumentu připomněl své stanovisko, že mezinárodní jaderná dohoda, kterou v roce 2015 uzavřela dřívější americká vláda Baracka Obamy spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem, byla „děsivá a jednostranná“. Umožnila prý íránské vládě financovat šíření konfliktu na Blízkém východě.
Rouhání: USA musejí obnovit důvěryhodnost, pokud chtějí jednat
Teherán může s Washingtonem vyjednávat, jen když Spojené státy po odstoupení od jaderné dohody prokážou, že je možné jim důvěřovat. Řekl to íránský prezident Hasan Rouhání v projevu, který přenášela íránská televize. Podle Rouháního budou USA litovat, že sankce obnovily.
„Vždy jsme nakloněni diplomacii a jednání… Ale to vyžaduje čestnost… Spojené státy obnovují sankce proti Íránu a odstupují od jaderné dohody (z roku 2015) a pak s námi chtějí jednat,“ prohlásil Rouhání. Trumpovu nabídku k jednáním označil za nesmyslnou. „Je nesmyslné spojovat rozhovory a sankce. Zavádějí (USA) sankce proti íránským dětem, nemocným a proti národu,“ prohlásil dnes Rúhání.
Kdo nepřeruší vazby s Íránem, riskuje následky. Varoval Trump
Americký prezident vyzval všechny státy, aby „jasně daly najevo, že íránský režim má na vybranou. Buď změní své výhrůžné a destabilizující chování a zapojí se do globální ekonomiky, nebo půjde dál cestou hospodářské izolace“. Trump zároveň varoval, že všichni, kdo nepřeruší své vazby na íránskou ekonomiku, riskují v obnoveném sankčním režimu „vážné následky“.
První vlna sankcí, která vstoupila v platnost v úterý, se zaměřuje především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy. Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude v listopadu druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity některých českých firem v Íránu.
EU se snaží zablokovat dopad sankcí na evropské firmy
Ministři zahraničí Francie, Německa a Británie společně s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou potvrdili, že v úterý také začne platit unijní opatření na ochranu evropských firem kvůli americkým sankcím vůči Íránu. „Jsme odhodláni ochránit evropské hospodářské subjekty zapojené do legitimních obchodů s Íránem (…) Z tohoto důvodu vstoupí 7. srpna v platnost blokovací zákon aktualizovaný Evropskou unií,“ citovala z prohlášení agentura AFP.
Opatření je upravenou verzí evropské normy z roku 1996, jejímž cílem bylo vyjmout ekonomické subjekty z působnosti amerických sankcí proti Kubě, Libyi a Íránu. Na její uplatnění ale až doteď nedošlo. Aktualizovanou verzi schválili ministři zahraničí členských států EU 16. července.
Nový předpis má de facto zakázat evropským firmám, aby se podřídily dopadům amerických sankcí, a to pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy, uvádí AFP. Zároveň podnikům poskytuje právo získat odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která je zavedla. V EU pak mají být všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze sankcí neplatné.
„Hluboce litujeme, že Spojené státy znovu zavedly sankce,“ napsali v nynějším prohlášení zástupci evropských stran jaderné dohody. Mogheriniová dříve uvedla, že EU udělá vše pro to, aby dohoda nezanikla, protože následky by podle ní byly katastrofální pro všechny.
Podle blízkovýchodního zpravodaje Davida Borka ovšem unijní opatření může fungovat de iure, ale de facto mohou mít americké sankce na evropské fimy dopad. Zavedení sankcí se totiž podle jeho slov týká i evropských firem, které jsou dceřinými firmami těch amerických. Navíc podle něj budou evropské firmy opatrné, aby se nedostaly do mezinárodního obchodního a politického sporu.
David Borek: Teherán má jistý vliv v Perském zálivu i v Rudém moři (zdroj: ČT24)
Írán se v jaderné dohodě uzavřené 14. července 2015 výměnou za zrušení mezinárodních sankcí zavázal mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny již obohaceného uranu či k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště.
V následujících letech se do obchodování s Íránem pustily i některé z největších evropských firem, agentura AFP ale vzájemnou výměnu přesto stále označuje za slabou. V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 277 miliard korun), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy eur. Proti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.