SPD se v europarlamentu připojí k nacionalistům. Piráti zvažují frakci Zelených

První jednání europarlamentu v novém složení začne až 2. července. Ještě před ustavující schůzí ale musí být jasno o nové podobě parlamentních frakcí, na jejichž základě jsou pak rozdělována třeba místa ve výborech. Především u nováčků, v českém případě tedy tří Pirátů a dvou zástupců SPD, je to klíčové rozhodování. Piráti se ve středu zúčastnili jednání evropských Zelených, účast ve frakci ale ještě nepotvrdili. Připojení poslanců SPD k nacionalistické frakci je už naopak jisté.

„Nemůžeme o tom rozhodnout sami, musí to schválit náš republikový výbor,“ vysvětlil Mikuláš Peksa, místopředseda Pirátů a jeden z trojice jejich nových zástupců v EP. Pirátské předsednictvo se na výbor obrátí ve čtvrtek a rozhodnutí by podle Peksy mělo padnout do týdne či dvou. Čas na dohodu Piráti mají do 21. června, kdy musí frakce v europarlamentu oznámit své členy.

Už nyní je naopak jisté, že oba noví čeští europoslanci zvolení za SPD se v europarlamentu připojí ke stranám, jako je italská Liga Mattea Salviniho nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Potvrdil to ve čtvrtek šéf SPD Tomio Okamura.

Okamura: AfD se nebude vracet k Benešovým dekretům

Frakce má nyní podle něj jistých 76 poslanců, včetně rakouských Svobodných a Alternativy pro Německo (AfD). Okamura podle svých slov ohledně německé strany dostal jednoznačné ujištění, že AfD se nehodlá vracet k tématu Benešových dekretů. Ve snaze otevřít dveře i dalším stranám v europarlamentu se frakce možná přejmenuje. O novém názvu by mělo být jasněji v příštích týdnech.

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout, a tak kromě Evropy národů a svobody (ENF), se kterou se domluvil právě Okamura, existovala také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s výraznou tváří Brita Nigela Farage s jeho tehdejší Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Farage v Británii v eurovolbách výrazně uspěl s novou Stranou pro brexit a se skoro třemi desítkami europoslanců by za normálních okolností byl pro každou frakci „vítanou nevěstou“. Protože však Británie stále hodlá z EU odejít, nyní zřejmě na konci října, zmizí s ní z europarlamentu také Farage a jeho spolustraníci. Pro frakci, kterou založí či ke které se přidají, to bude znamenat oslabení či případně i zánik, pokud by ji i s Brity tvořily strany jen ze sedmi členských zemí EU. Zástupci ENF včetně Okamury s Faragem o možnostech vyjednávají.

Frakce liberálů projde výraznou obměnou

Výraznou obměnou projde liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam se řadí šest nových i staronových českých europoslanců zvolených za vládní hnutí ANO. Frakce, která se v novém rozložení sil na evropské politické scéně může stát v příštích měsících rozhodujícím jazýčkem na vahách, se má rozšířit o 21 francouzských europoslanců z koalice Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Frakce uvažuje o změně názvu tak, aby jednoznačně obsahoval slovo „Evropa“. Zda bude vybráno „Obnovme Evropu“, „Evropa kupředu“, „Evropané“, nebo nějaká podobná varianta, bude jasné zřejmě příští týden.

Frakce, či v terminologii jednacího řádu EP politická skupina, může být ustavena nejméně 25 europoslanci zvolenými v nejméně čtvrtině členských zemí, tedy nyní v sedmi státech společenství. Frakce má k dispozici vlastní sekretariát i administrativní zázemí a finance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 1 hhodinou

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 2 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 3 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 7 hhodinami
Načítání...