SPD se v europarlamentu připojí k nacionalistům. Piráti zvažují frakci Zelených

První jednání europarlamentu v novém složení začne až 2. července. Ještě před ustavující schůzí ale musí být jasno o nové podobě parlamentních frakcí, na jejichž základě jsou pak rozdělována třeba místa ve výborech. Především u nováčků, v českém případě tedy tří Pirátů a dvou zástupců SPD, je to klíčové rozhodování. Piráti se ve středu zúčastnili jednání evropských Zelených, účast ve frakci ale ještě nepotvrdili. Připojení poslanců SPD k nacionalistické frakci je už naopak jisté.

„Nemůžeme o tom rozhodnout sami, musí to schválit náš republikový výbor,“ vysvětlil Mikuláš Peksa, místopředseda Pirátů a jeden z trojice jejich nových zástupců v EP. Pirátské předsednictvo se na výbor obrátí ve čtvrtek a rozhodnutí by podle Peksy mělo padnout do týdne či dvou. Čas na dohodu Piráti mají do 21. června, kdy musí frakce v europarlamentu oznámit své členy.

Už nyní je naopak jisté, že oba noví čeští europoslanci zvolení za SPD se v europarlamentu připojí ke stranám, jako je italská Liga Mattea Salviniho nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Potvrdil to ve čtvrtek šéf SPD Tomio Okamura.

Okamura: AfD se nebude vracet k Benešovým dekretům

Frakce má nyní podle něj jistých 76 poslanců, včetně rakouských Svobodných a Alternativy pro Německo (AfD). Okamura podle svých slov ohledně německé strany dostal jednoznačné ujištění, že AfD se nehodlá vracet k tématu Benešových dekretů. Ve snaze otevřít dveře i dalším stranám v europarlamentu se frakce možná přejmenuje. O novém názvu by mělo být jasněji v příštích týdnech.

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout, a tak kromě Evropy národů a svobody (ENF), se kterou se domluvil právě Okamura, existovala také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s výraznou tváří Brita Nigela Farage s jeho tehdejší Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Farage v Británii v eurovolbách výrazně uspěl s novou Stranou pro brexit a se skoro třemi desítkami europoslanců by za normálních okolností byl pro každou frakci „vítanou nevěstou“. Protože však Británie stále hodlá z EU odejít, nyní zřejmě na konci října, zmizí s ní z europarlamentu také Farage a jeho spolustraníci. Pro frakci, kterou založí či ke které se přidají, to bude znamenat oslabení či případně i zánik, pokud by ji i s Brity tvořily strany jen ze sedmi členských zemí EU. Zástupci ENF včetně Okamury s Faragem o možnostech vyjednávají.

Frakce liberálů projde výraznou obměnou

Výraznou obměnou projde liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam se řadí šest nových i staronových českých europoslanců zvolených za vládní hnutí ANO. Frakce, která se v novém rozložení sil na evropské politické scéně může stát v příštích měsících rozhodujícím jazýčkem na vahách, se má rozšířit o 21 francouzských europoslanců z koalice Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Frakce uvažuje o změně názvu tak, aby jednoznačně obsahoval slovo „Evropa“. Zda bude vybráno „Obnovme Evropu“, „Evropa kupředu“, „Evropané“, nebo nějaká podobná varianta, bude jasné zřejmě příští týden.

Frakce, či v terminologii jednacího řádu EP politická skupina, může být ustavena nejméně 25 europoslanci zvolenými v nejméně čtvrtině členských zemí, tedy nyní v sedmi státech společenství. Frakce má k dispozici vlastní sekretariát i administrativní zázemí a finance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled