Španělská vláda nezískala důvěru parlamentu. Hrozí třetí předčasné volby

3 minuty
Události: Nedůvěra španělské vládě
Zdroj: ČT24

Španělský parlament podruhé nevyslovil důvěru vládě socialisty Pedra Sáncheze. Na podpoře se jeho Španělská socialistická strana práce (PSOE) nedohodla s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Sama většinu nemá a s dalšími parlamentními stranami nejednala. Zemi tak hrozí už třetí předčasné volby, které by se mohly konat zřejmě 10. listopadu.

Sedmačtyřicetiletého Sáncheze v dolní komoře o 350 poslancích podpořilo jen 123 socialistů a jeden zákonodárce malé regionální strany. Proti důvěře vládě hlasovalo 155 poslanců, dalších 67 se zdrželo.

„Chtěl bych být španělským premiérem, ale ne za každou cenu,“ řekl Sánchez poslancům před hlasováním a dodal, že Podemos si klade nepřijatelné požadavky. „Pokud by kvůli postu premiéra musely vzít za své mé zásady a kdybych musel zformovat vládu, jež nebude mé zemi k užitku, tak se teď premiérem nestanu,“ dodal.

Šéf Podemos Pablo Iglesias podle agentury Reuters ještě před hlasováním zákonodárného sboru vyzval Sánchze, aby v jednáních s jeho stranou pokračoval a Španělsko k novým volbám ještě nesměřoval. Nyní je na premiérovi, zda se pokusí důvěru získat při druhém hlasování sněmovny v září, či půjde cestou voleb.

„Začaly běžet dva měsíce, v jejichž průběhu je ještě čas na jednání a zahnání mraku dalších voleb,“ okomentovala situaci spolupracovnice ČT ve Španělsku Ľubica Zlochová.

4 minuty
Komentář Ľubice Zlochové k vývoji ve Španělsku
Zdroj: ČT24

Složité vyjednávání

Iglesias ve svém vystoupení před hlasováním Sánchezovi pro další jednání mimo jiné navrhl, že je ochoten ustoupit požadavku na obsazení ministerstva práce. Podemos tvrdí, že jednání ztroskotala vinou socialistů, kteří odmítali její návrhy na obsazení některých ministerstev zástupci Podemos. Naposledy strana například upustila od požadavku získat ministerstvo financí a místo toho chtěla resort práce. Ale socialisté nepřistoupili ani na tuto nabídku.

Rozhovory mezi socialisty a Podemos ohledně podpory Sánchezova kabinetu trvaly do středečního večera, kdy byly přerušeny. Vyjednávač Podemos Pablo Echenique se nechal slyšet, že jeho strana nemá v plánu vstoupit do vlády „za každou cenu“. Vyjednávačka socialistů Carmen Calvová naopak uvedla, že Podemos s nimi jednat nechtěli a že měli, pokud jde o místa ve vládě, příliš požadavků.

„Zkrachovalo to na tom, že Podemos nebylo spokojené s kompetencemi, které jim byl Sánchez ochotný jako vítěz dubnových voleb dát. Konkrétně jim nabízel tři ministerstva a jedno místopředsednictví ve vládě, oni však chtěli až pět ministerstev,“ řekla Zlochová. Podotkla, že strany se neshodnou také v otázce katalánské krize. Podemos totiž není proti referendu o nezávislosti Katalánska, zatímco socialisté ho odmítají.

V prvním kole hlasování, které se konalo v úterý, Sánchez důvěru nezískal, protože potřeboval absolutní většinu. Ve čtvrtek mu stačila většina prostá, ani na tu ale nedosáhl.

Roztříštěný parlament

Poslední parlamentní volby se v zemi konaly v dubnu 2019. Byly předčasné a vyvolala je hlavně krize kolem katalánského separatismu. Předtím se Španělé volili poslance v letech 2016 a 2015.

Parlament je od dubnových voleb hodně roztříštěný. Vítězní socialisté mají 123 z celkových 350 křesel. Nalevo od nich sedí Podemos se 42 mandáty. Společně by tak mohli vytvořit levicovou vládu.

V parlamentu je ještě 66 poslanců pravicové Lidové strany, 57 zástupců populistických Ciudadanos (Občané), 24 představitelů protiimigrační a tvrdě protiseparatistické strany Vox a 38 poslanců menších regionálních stran často prosazujících silnější autonomii nebo dokonce samostatnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 8 mminutami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla Judy Weinsteinové-Hagiové a Gadiho Hagiho. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Mezi mrtvými je roční dítě. Podle agentury AFP to oznámil šéf tamní oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně sedmnáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 48 mminutami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 2 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 3 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 4 hhodinami

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 12 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...