Výbuchy v Sýrii mají čtrnáct obětí. Jsou mezi nimi civilisté i vojáci

Nejméně čtrnáct lidí včetně tří syrských civilistů zemřelo v neděli pozdě večer při sérii vzdušných úderů, které zřejmě provedl Izrael na několik vojenských objektů včetně vědeckého výzkumného střediska na západě Sýrie. Informovala o tom v noci na pondělí tisková agentura AFP s odvoláním na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) a ráno i syrská státní média. Původní bilance útoků byla výrazně nižší.

Nedělní útok, který zranil dalších 43 lidí, zničil také vojenské budovy a střediska v okolí Masjáfu v centrální provincii Hamá. V této oblasti se nacházejí vědecká výzkumná centra, „v nichž jsou přítomny proíránské skupiny a odborníci na vývoj zbraní“, dodala nevládní organizace. SOHR upřesnila, že zaznělo třináct „silných výbuchů“.

SOHR původně mluvila o sedmi obětech. „Konkrétně šlo o tři civilisty, včetně muže a jeho syna, kteří byli v autě, a čtyři neidentifikované vojáky,“ uvedla organizace, která sídlí v Londýně, ale v Sýrii disponuje rozsáhlou sítí zdrojů.

Chemické zbraně a Írán

Agentura Reuters s odvoláním na dva své zdroje z místních zpravodajských kruhů uvedla, že zasaženo bylo opakovaně významné vojenské výzkumné centrum pro výrobu chemických zbraní. Také podle Reuters zde sídlil tým íránských vojenských expertů, kteří se na výrobě těchto zbraní podílejí.

Zpravodajský web The Times of Israel napsal, že oblast Masjáfu byla v posledních letech opakovaně terčem Izraeli přisuzovaných útoků a nachází se zde Středisko vědeckých studií a výzkumu, známé pod zkratkami CERS či SSRC, které podle Izraele využívají íránské síly k výrobě naváděných raket země-země.

Od roku 2011, kdy vypukla v Sýrii občanská válka, provedl Izrael stovky úderů zaměřených na síly prezidenta Bašára Asada a na proíránské skupiny, které v zemi působí a podporují Asadův režim. Teherán je věrným Asadovým spojencem a do Sýrie posílá své vojenské poradce, poznamenala AFP.

Dva rozsáhlé požáry

Syrská státní agentura SANA s odvoláním na vyjádření ředitele tamní nemocnice dříve informovala, že údery si vyžádaly pět mrtvých a 19 zraněných.

„V neděli kolem 23:20 (22:20 středoevropského letního času) uskutečnil izraelský nepřítel vzdušnou agresi směrem ze severozápadního Libanonu, jejímž cílem bylo několik vojenských objektů v centrálním regionu,“ citovala SANA svůj vojenský zdroj. „Naše protivzdušná obrana některé z raket sestřelila,“ dodal tento zdroj.

Syrská státní média rovněž informovala, že v důsledku úderů vypukly dva rozsáhlé požáry, které se snaží zlikvidovat hasiči.

Izrael zprávy o jednotlivých útocích na území Sýrie obvykle nekomentuje a ani k nedělním úderům se bezprostředně nevyjádřil. Od říjnového teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, podporovaného Íránem, Izrael vedle odvetné války proti Hamásu a jeho spojencům v Pásmu Gazy vystupňoval také údery na proíránské ozbrojené skupiny a s nimi spojené cíle na území Sýrie. Některé izraelské útoky míří i na syrskou protivzdušnou obranu a síly režimu prezidenta Bašára Asada.

Na konci srpna úder dronu na automobil poblíž syrsko-libanonské hranice zabil tři členy teroristické organizace Palestinský islámský džihád a jednoho příslušníka libanonského šíitského hnutí Hizballáh. K tomuto úderu se izraelská armáda přihlásila, což je u útoků na území Sýrie poměrně vzácné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...