V Polsku se o Velikonocích opět rozběhly debaty o hrozbě rostoucího antisemitismu. Kritiku vyvolalo dění ve městě Pruchnik na jihovýchodě země, kde místní oživili zapomenutý lidový zvyk, takzvaný soud nad Jidášem. Rozruch vyvolaly i reakce na přání americké velvyslankyně k židovskému svátku pesach. Debatu umocňuje napětí v nejvyšších patrech polské politiky i citlivé zahraniční vztahy země.
„Soud nad Jidášem“ opět rozpoutal debatu o antisemitismu v Polsku
Horizont ČT24: Debata o antisemitismu v Polsku (zdroj: ČT24)
Velkopáteční zvyk soudu nad Jidášem se v Polsku zrodil v 18. století a udržoval se až do druhé světové války. Až na několik málo vesnic je ale dnes již tradice mrtvá. Podle serveru oko.press se už dlouho nedodržovala ani v Pruchniku a obnovena byla až letos.
Fotografie a videa, která se objevila v polských médiích, ukazují dospělé i děti z Pruchniku, jak bijí holemi postavu znázorňující Jidáše Iškariotského. Figurína má mimo jiné černý klobouk, pejzy a velký nos, a nese tak znaky stereotypního zobrazování ortodoxních židů. Figuríně lidé z Pruchniku po bití oddělili hlavu, zapálili ji a vhodili do řeky.
Toto počínání odsoudily židovské organizace i polská katolická církev. „Ten zvyk je barbarský. Je třeba ho ve jménu rozumu vyhodit na smetiště. A zároveň z něj nedělat mezinárodní aféru. Také ve jménu rozumu,“ napsalo na Twitteru Fórum polských židů.
Světový židovský kongres označil zvyk za otevřeně antisemitský. „Židé jsou hluboce znepokojeni nad obnovením ohavného středověkého antisemitismu, který vedl k násilí a nepředstavitelnému utrpení,“ uvedl viceprezident organizace Robert Singer.
„Katolická církev nebude nikdy tolerovat známky pohrdání členy jakéhokoli národa včetně národa židovského,“ dodal biskup Rafal Markowski, který je předsedou výboru polské katolické církve pro dialog s judaismem.
Dění v Pruchniku šetří prokuratura
Kvůli podezření z vyvolávání nenávisti řeší věc i prokuratura. Policie se snaží zjistit, kdo akci uspořádal, dohlížel na ni a jakou roli při ní měly děti.
„Existuje tu větší tolerance k jistému chování. Dřív by se za některé chování lidé styděli, teď tento stud necítí. To podle mého vyplývá z toho, že se ve veřejném prostoru změnil jazyk,“ podotýká právník Adam Kuczyński z asociace Nikdy víc, která upozorňuje na projevy xenofobie či rasismu ve společnosti.
Od rituálu se distancoval i pruchnický starosta Waclaw Szkola. Uvedl, že tento rituál městský úřad ani nezorganizoval, ani k němu nevydal povolení. „V současné době, kdy se setkáváme se snahou připsat Polákům odpovědnost za zločiny spáchané nacisty za druhé světové války, mohou nepřátelé naší vlasti podobné (historické) rekonstrukce využít jako příklad údajného antisemitismu Poláků,“ uvedl starosta Szkola.
„Provokace“, reagovala poslankyně na přání k židovskému svátku
Pobouření o letošních Velikonocích rozpoutaly i reakce na tweet americké velvyslankyně Georgette Mosbacherové, která v něm popřála k židovskému svátku pesach. Mezi antisemitskými komentáři se objevila i odpověď vládní poslankyně Krystyny Pawłowiczové, která přání označila za provokaci.
Útočné reakce hned využila opozice, jež vládnoucí stranu Právo a spravedlnost obvinila, že v zemi rozdmýchává atmosféru nenávisti, když stále častěji hraje na nacionalistickou strunu.
„Lidé to můžou chápat tak, že všechny řeči proti antisemitismu jsou jen vzkazem pro Západ. A berou si z toho také to, že znovu můžeme být nacionalisty a že je to úplně v pořádku,“ komentuje to právník Kuczyński.
Dvojice skandálů se odehrála na pozadí napjatých vztahů Polska s Izraelem. Premiér Mateusz Morawiecki v únoru odmítl jet do Jeruzaléma na společný summit visegrádské čtyřky. Rozhodnutí předcházely údajné výroky premiéra Benjamina Netanjahua o podílu Poláků na holocaustu. Olej do ohně následně přilil úřadující ministr zahraničí Jisrael Kac svým prohlášením, že Poláci „nasáli svůj antisemitismus s mateřským mlékem“.