Soud: Facebook nemusí mazat falešné zprávy o syrském uprchlíkovi

Nahrávám video
Události: Facebook není zodpovědný za šíření falešných zpráv
Zdroj: ČT24

Facebook nemusí vyhledávat a mazat všechny falešné zprávy o syrském uprchlíkovi Anasi Mudamáním. Rozhodl o tom soud první instance v bavorském Würzburgu. Vymyšlené příspěvky jsou podle něj dílem uživatelů, a sociální síť tak nezanedbala svou povinnost, když je sama od sebe nemazala. I když v procesu, který byl prvním svého druhu, šlo jen o konkrétní případ mladého Syřana, může mít celá kauza výrazně širší dopady.

Mudamání byl jedním z uprchlíků, kterým se po příchodu do Německa podařilo udělat si takzvané selfie s kancléřkou Angelou Merkelovou. Právě to ale později kdosi zneužil, když Mudamáního na Facebooku označil za pachatele útoku na bezdomovce v berlínském metru, s nímž mladý Syřan neměl nic společného.

Další uživatel Facebooku zase na konci loňského roku Mudamáního označil za útočníka na berlínský vánoční trh, při němž zahynulo dvanáct lidí a další desítky byly zraněny. Skutečným útočníkem byl přitom Tunisan Anis Amri. Oba příspěvky následně sdílely stovky uživatelů sociální sítě a Mudamání se tomu jen těžko mohl bránit.

Facebook sice po čase odstranil oba původní vymyšlené příspěvky, nikoliv však ty se stejným obsahem, které mezitím sdíleli další uživatelé. A právě toho chtěl Mudamání, který se příspěvky cítí poškozen, u soudu dosáhnout. Dosud Facebook kontroluje a případně maže jen konkrétně nahlášené příspěvky.

Bavorský soud ale konstatoval, že i když příspěvky byly vymyšlené a urážlivé, Facebook se s nimi neztotožnil a není zodpovědný za jejich preventivní odstraňování. 

Syřanův právník Chan-jo Jun je přesvědčený, že by politici měli změnit současnou legislativu, aby lépe chránila dotčené. Facebook podle něj zatím nepostupuje s dostatečnou důsledností nejen proti falešným zprávám, ale ani proti výhrůžkám násilím, projevům nesnášenlivosti a dalším deliktům, kterých se dopouštějí jeho uživatelé.

Facebook má stejně jako další sociální sítě povinnost mazat komentáře a příspěvky, které jsou v rozporu s německými zákony, a to hned, jakmile se o nich dozví. Řada německých politiků včetně ministra spravedlnosti Heika Maase (SPD) je však názoru, že dosavadní snahy Facebooku byly nedostatečné.

Maas na konci loňského roku řekl, že pokud se do jara situace nezlepší, sáhne k opatřením ve formě zákona, která provozovatele k důslednějšímu postupu donutí. Někteří politici od ministra očekávají také kroky, jež Facebook povedou k lepší spolupráci s policií než dosud.

Facebook koncem loňského roku odhalil nové nástroje, kterými chce bojovat proti šíření takzvaných „fake news“, tedy nejrůznějších lživých příběhů a konspirací. Nově bude možné zprávu označit jako dezinformaci. Zpochybněná fakta pak budou prověřovat týmy expertů včetně televize ABC News nebo agentury Associated Press.

Nepravdivá zpráva ale nebude vyřazena, aby se síť vyhnula nařčení z cenzury. V seznamu příspěvků se pouze posune dolů a před jejím přeposláním vyskočí na uživatele varování. Facebook chce rovněž zabránit tomu, aby si síťoví podvodníci přivlastňovali doménová jména skutečných médií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...