Soudní dvůr Evropské unie se začal na veřejném líčení zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Soud na úvod veřejného líčení vyslechl argumenty obou stran. Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který při líčení zastupuje Českou republiku, očekává rozsudek nejspíše na podzim, někdy „mezi zářím a prosincem“.
Soud EU projednává českou žalobu na směrnici o zbraních, rozhodnutí zřejmě padne na podzim
Události: Soudní dvůr EU projednává českou žalobu na směrnici o zbraních (zdroj: ČT24)
Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí předloňské novely směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Argumentuje také porušením zásady přiměřenosti. Druhou stranu sporu představuje Evropský parlament a Rada Evropské unie (členské státy) podporované Evropskou komisí a Francií.
Brusel zdůvodnil návrh, který získal podporu většiny členských zemí a drtivé většiny europoslanců, snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávání zbraní. Zastánci normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity.
Podle kritiků ale směrnice omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem Evropské unie. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.
„Je to padesát na padesát,“ odhadl po úterním úvodním jednání náměstek Smolek ohledně vyhlídek na úspěch. Léta zkušeností, co jezdí k unijnímu soudu, ho ale prý naučila, že z pocitů a dojmů z projednávání případů ještě nelze nic vyvozovat.
Generální advokátka soudního dvora Evropské unie má názor na žalobu vyjádřit 28. března, uvedl Smolek.
Smolek: Česká žaloba není ztracený případ
Soudní dvůr zhruba před rokem odmítl českou žádost o předběžná opatření v tomto sporu, podle Martina Smolka z toho ale prakticky nic nevyplývá. Česká žaloba „ani zdaleka není ztracený případ“, i když soud, jak připustil, bude logicky mít sklon dát za pravdu členským státům a parlamentu, aby podpořil systém, legislativní proces jako celek, domnívá se Smolek.
Na základě úterního jednání Smolek odhaduje, že soud bude muset zvažovat české argumenty, jako je otázka proporcionality v zákazu určitých typů zbraní anebo právního základu směrnice, která se opírá o článek unijní smlouvy ohledně jednotného trhu, přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu. Opominout podle Smolka nelze ani otázku základních lidských práv.
- Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se bude týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto zpětně upravené zbraně použili například teroristé při útocích v Paříži.
- CO SE BUDE NOVĚ REGISTROVAT:
- - poplašné a signální zbraně
- znehodnocené zbraně
- reprodukce historických zbraní, pokud jde o jedno- a dvouranové takzvané předovky - Kompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu a které jde proto snadno ukrývat.
- CO BUDE ZAKÁZÁNO:
- - poloautomatické zbraně upravené z původně automatických
- poloautomatické zbraně umožňující bez nového nabití vystřelení
a) více než 21 ran (nábojů) v případě krátkých zbraní
b) více než 11 ran (nábojů) v případě dlouhých zbraní
- poloautomatické zbraně se sklopnou nebo teleskopickou pažbou (opěrou), pokud jsou kratší než 60 centimetrů
Zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů, respektive 10 nábojů - Neprošel nápad Evropské komise na úplný zákaz „nejnebezpečnějších poloautomatických zbraní“, včetně všech z rodin AK-47 a AR-15 a zákaz soukromých sbírek útočných pušek. Nebyl přijat ani návrh Komise na omezení zásobníků také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů.
- Přísnější budou důvody k udělení výjimky, na jejímž základě mohou být vlastněny nejnebezpečnější střelné zbraně. Mezi takové důvody patří národní obrana či ochrana kritické infrastruktury.
- Pokud je taková zbraň používána ke sportu, bude možné ji získat při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset například doložit, že se skutečně účastní soutěží pořádaných oficiálním střeleckým svazem.
„Nejde o to, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu, ale právní základ byl vybrán špatně,“ argumentoval český diplomat. Evropská komise, Evropský parlament ani rada podle něj u soudu neuvedly nic konkrétního, co by jej přimělo změnit názor. Výjimku představuje tvrzení, že zakázané kategorie zbraní – poloautomatické zbraně, které lze předělat na automatické, a velkokapacitní zásobníky – jsou nebezpečné.
V Česku bylo v polovině předloňského roku přes 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, u kterých se dohromady nacházelo víc než 800 tisíc zbraní.