Současná krize české ekonomice nijak neublíží, předpovídá profesor z Princetonské univerzity

Nahrávám video

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu vidíme dle ekonoma Jana Bureše tlak na růst cen zatím více v novinových titulcích než v realitě. Skutečný růst ale přijde, i když situace je u řady věcí zatím nejistá. Například energetické firmy budou zvyšovat ceny v závislosti na tom, jak dlouhý tento šok bude.

Omezení vývozu do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě nejmenší problém, myslí si Bureš. „Když jsme si dělali simulace i drastických výpadků, přes 50–75 procent propadu ruské poptávky po dovozech z Evropské unie, tak nám dopad na Česko vyšel okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu na HDP. To znamená opravdu ‚nula nula nic‘, to riziko nákazy je relativně malé, ruský trh je významný pro některé české firmy, ale pro ekonomiku jako celek a pro lidi, kteří jsou zaměstnaní u nás v Česku to tak významné není,“ řekl.

Nejistota je zde však extrémní a stále trvá. Největší obavy má ekonom z růstu cen energií jako je plyn a elektřina, následují potraviny a až potom pohonné hmoty. Z pohledu domácností jsou ceny potravin a energií nejdůležitější položky, řekl.

Hrozí stagflace

Více bude možné říct, až bude jasné, jak dlouho konflikt bude trvat a jaké bude mít vyústění. Dopady na trh s plynem budou mít dopad na ceny elektřiny. Kromě délky konfliktu bude záležet i na EU a její reakci a schopnosti snížit závislost na ruském plynu.

„Za mě průměrný občan Česka nemá velký problém s tím, že inflace jde nahoru, je schopný se s tím popasovat. Kde by se i vláda měla víc zamyslet, jsou nízkopříjmové skupiny. Ne všem šly peníze v posledních letech nahoru. Zhruba pro dva miliony lidí platí, že vše, co vydělají, utratí. A ta inflace je pro tyto skupiny nebezpečná. Nadprůměrně vydělávající jedinci během inflace jen o něco méně uspoří. V Česku nemáme vysokou míru chudoby, ale máme poměrně hodně lidí s nízkými příjmy. U nich to problém bude, ti musí pod tlakem vysoké inflace měnit svůj životní styl. Na ně je třeba zacílit pomoc,“ navrhl ekonom.

Mzdy pravděpodobně nebudou schopny tento rok dohonit inflaci a nastane takzvaná stagflace. Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak by z tohoto hlediska byla situace jen o něco méně vyhrocená, myslí si ale ekonom. A připomněl, že celá inflační vlna nastartovala již po pandemii covidu-19. Nyní přišel navíc dramatický šok v oblasti energií.

Nesoustředit uprchlíky ve velkých městech

Hostem speciálního vysílání byl také profesor ekonomie Orley Ashenfelter. Ten uvedl, že mluvíme-li o migraci, je to vždycky otázka nějakých ekonomických tlaků a nynější uprchlická vlna vyvolává extrémní tlak.

„Myslím, že máme docela přesvědčivě dokázáno, že my ve Spojených státech bychom mohli uprchlíků přijímat mnohem víc, aniž by to mělo na nás velký vliv. Studie pracovního trhu jasně ukazují, že by zvládl spoustu lidí navíc. Problém je, že lidé, kteří Ukrajinu opouští, jsou většinou děti nebo ženy, které se děti starají a nejsou v pozici, kdyby se mohli do pracovního trhu zapojit,“ upozornil.

Ukrajina je do velké míry zemědělská země a v České republice má zemědělství velký potenciál, připomněl profesor. Nemyslí si proto, že by všichni uprchlíci měli jít do velkých měst, protože na venkově jsou kapacity pro další lidi, kteří by ho mohli obohatit.

Ekonom Bureš souhlasí, že je potřeba uprchlíky rozptýlit nejenom geograficky, ale i po úrovních kvalifikace. Velkým neštěstím by dle něj bylo, kdyby většina příchozích přistála v nejníže kvalifikovaných zaměstnáních.

„Přichází lidé extrémně kvalifikovaní, kteří nám mohou přinést skutečně hodně. Současně bychom u nejnižších příjmových skupin tlačili na stagnaci nominální mzdy. Ve chvíli, kdy máme dvoucifernou inflaci, by to byl o to větší problém a mohlo by to vyvolávat nepříjemné sociální pnutí,“ varoval.

Profesor Ashenfelter moderátorovi řekl, že se s ním klidně vsadí, že tato krize české ekonomice nijak neublíží. „Osobně si myslím, že ne. Protože investice, které by normálně šly na Ukrajinu nebo do Ruska, budou muset jít někam jinam a proč tedy ne k Čechům a Slovákům. Nemyslím si, že vám to nějak ublíží, a to ani krátkodobě ani dlouhodobě. Ale nemůžeme to říct s jistotou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 24 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 10 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.