Současná krize české ekonomice nijak neublíží, předpovídá profesor z Princetonské univerzity

Nahrávám video
Ekonomické dopady války na ČR
Zdroj: ČT24

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu vidíme dle ekonoma Jana Bureše tlak na růst cen zatím více v novinových titulcích než v realitě. Skutečný růst ale přijde, i když situace je u řady věcí zatím nejistá. Například energetické firmy budou zvyšovat ceny v závislosti na tom, jak dlouhý tento šok bude.

Omezení vývozu do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě nejmenší problém, myslí si Bureš. „Když jsme si dělali simulace i drastických výpadků, přes 50–75 procent propadu ruské poptávky po dovozech z Evropské unie, tak nám dopad na Česko vyšel okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu na HDP. To znamená opravdu ‚nula nula nic‘, to riziko nákazy je relativně malé, ruský trh je významný pro některé české firmy, ale pro ekonomiku jako celek a pro lidi, kteří jsou zaměstnaní u nás v Česku to tak významné není,“ řekl.

Nejistota je zde však extrémní a stále trvá. Největší obavy má ekonom z růstu cen energií jako je plyn a elektřina, následují potraviny a až potom pohonné hmoty. Z pohledu domácností jsou ceny potravin a energií nejdůležitější položky, řekl.

Hrozí stagflace

Více bude možné říct, až bude jasné, jak dlouho konflikt bude trvat a jaké bude mít vyústění. Dopady na trh s plynem budou mít dopad na ceny elektřiny. Kromě délky konfliktu bude záležet i na EU a její reakci a schopnosti snížit závislost na ruském plynu.

„Za mě průměrný občan Česka nemá velký problém s tím, že inflace jde nahoru, je schopný se s tím popasovat. Kde by se i vláda měla víc zamyslet, jsou nízkopříjmové skupiny. Ne všem šly peníze v posledních letech nahoru. Zhruba pro dva miliony lidí platí, že vše, co vydělají, utratí. A ta inflace je pro tyto skupiny nebezpečná. Nadprůměrně vydělávající jedinci během inflace jen o něco méně uspoří. V Česku nemáme vysokou míru chudoby, ale máme poměrně hodně lidí s nízkými příjmy. U nich to problém bude, ti musí pod tlakem vysoké inflace měnit svůj životní styl. Na ně je třeba zacílit pomoc,“ navrhl ekonom.

Mzdy pravděpodobně nebudou schopny tento rok dohonit inflaci a nastane takzvaná stagflace. Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak by z tohoto hlediska byla situace jen o něco méně vyhrocená, myslí si ale ekonom. A připomněl, že celá inflační vlna nastartovala již po pandemii covidu-19. Nyní přišel navíc dramatický šok v oblasti energií.

Nesoustředit uprchlíky ve velkých městech

Hostem speciálního vysílání byl také profesor ekonomie Orley Ashenfelter. Ten uvedl, že mluvíme-li o migraci, je to vždycky otázka nějakých ekonomických tlaků a nynější uprchlická vlna vyvolává extrémní tlak.

„Myslím, že máme docela přesvědčivě dokázáno, že my ve Spojených státech bychom mohli uprchlíků přijímat mnohem víc, aniž by to mělo na nás velký vliv. Studie pracovního trhu jasně ukazují, že by zvládl spoustu lidí navíc. Problém je, že lidé, kteří Ukrajinu opouští, jsou většinou děti nebo ženy, které se děti starají a nejsou v pozici, kdyby se mohli do pracovního trhu zapojit,“ upozornil.

Ukrajina je do velké míry zemědělská země a v České republice má zemědělství velký potenciál, připomněl profesor. Nemyslí si proto, že by všichni uprchlíci měli jít do velkých měst, protože na venkově jsou kapacity pro další lidi, kteří by ho mohli obohatit.

Ekonom Bureš souhlasí, že je potřeba uprchlíky rozptýlit nejenom geograficky, ale i po úrovních kvalifikace. Velkým neštěstím by dle něj bylo, kdyby většina příchozích přistála v nejníže kvalifikovaných zaměstnáních.

„Přichází lidé extrémně kvalifikovaní, kteří nám mohou přinést skutečně hodně. Současně bychom u nejnižších příjmových skupin tlačili na stagnaci nominální mzdy. Ve chvíli, kdy máme dvoucifernou inflaci, by to byl o to větší problém a mohlo by to vyvolávat nepříjemné sociální pnutí,“ varoval.

Profesor Ashenfelter moderátorovi řekl, že se s ním klidně vsadí, že tato krize české ekonomice nijak neublíží. „Osobně si myslím, že ne. Protože investice, které by normálně šly na Ukrajinu nebo do Ruska, budou muset jít někam jinam a proč tedy ne k Čechům a Slovákům. Nemyslím si, že vám to nějak ublíží, a to ani krátkodobě ani dlouhodobě. Ale nemůžeme to říct s jistotou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavádí dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu 30 dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.
před 2 hhodinami

Američané jsou především soustředěni na Írán, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP. Zelenskyj také naznačil, že by mohly pokračovat výměny válečných zajatců mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Celkově je podle Zelenského jasné, že Rusko nechce ukončit válku, pokračující pátým rokem.
před 3 hhodinami

Agentury: Hnutí premiéra Goloba zřejmě zvítězilo ve slovinských volbách

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zřejmě zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Před půlnocí bylo sečteno 99,85 procenta hlasů. Svoboda podle průběžných výsledků získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda by podle průběžných výsledků ztratila většinu.
00:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Starostou Paříže bude socialista Grégoire, ukazují odhady

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán krátce před volbami mění taktiku, více vyjíždí mezi lidi

Maďarský premiér Viktor Orbán v závěru kampaně výrazně mění dosavadní taktiku. Vedle tradičních uzavřených akcí nově vyráží i na veřejné mítinky v několika městech, podle kritiků i médií kvůli silné opozici reprezentované stranou Pétera Magyara. Ta dle průzkumů vede.
před 6 hhodinami

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984. Lokální média označují výsledek za senzaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

V nedělních slovinských parlamentních volbách vede večer opoziční uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 29,02 procenta hlasů, následovaná liberálním Hnutím svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba s 27,97 procenta hlasů. Vyplývá to z částečných výsledků, které zveřejnila volební komise po sečtení 60 procent hlasů. V přepočtu na mandáty jde o poměr 29 ku 28 poslancům. V zemi také v neděli začalo platit omezení při tankování na benzinkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty. Náčelník generálního štábu izraelské armády později řekl, že Izrael zintenzivní cílené pozemní operace v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...