Současná krize české ekonomice nijak neublíží, předpovídá profesor z Princetonské univerzity

Nahrávám video
Ekonomické dopady války na ČR
Zdroj: ČT24

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu vidíme dle ekonoma Jana Bureše tlak na růst cen zatím více v novinových titulcích než v realitě. Skutečný růst ale přijde, i když situace je u řady věcí zatím nejistá. Například energetické firmy budou zvyšovat ceny v závislosti na tom, jak dlouhý tento šok bude.

Omezení vývozu do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě nejmenší problém, myslí si Bureš. „Když jsme si dělali simulace i drastických výpadků, přes 50–75 procent propadu ruské poptávky po dovozech z Evropské unie, tak nám dopad na Česko vyšel okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu na HDP. To znamená opravdu ‚nula nula nic‘, to riziko nákazy je relativně malé, ruský trh je významný pro některé české firmy, ale pro ekonomiku jako celek a pro lidi, kteří jsou zaměstnaní u nás v Česku to tak významné není,“ řekl.

Nejistota je zde však extrémní a stále trvá. Největší obavy má ekonom z růstu cen energií jako je plyn a elektřina, následují potraviny a až potom pohonné hmoty. Z pohledu domácností jsou ceny potravin a energií nejdůležitější položky, řekl.

Hrozí stagflace

Více bude možné říct, až bude jasné, jak dlouho konflikt bude trvat a jaké bude mít vyústění. Dopady na trh s plynem budou mít dopad na ceny elektřiny. Kromě délky konfliktu bude záležet i na EU a její reakci a schopnosti snížit závislost na ruském plynu.

„Za mě průměrný občan Česka nemá velký problém s tím, že inflace jde nahoru, je schopný se s tím popasovat. Kde by se i vláda měla víc zamyslet, jsou nízkopříjmové skupiny. Ne všem šly peníze v posledních letech nahoru. Zhruba pro dva miliony lidí platí, že vše, co vydělají, utratí. A ta inflace je pro tyto skupiny nebezpečná. Nadprůměrně vydělávající jedinci během inflace jen o něco méně uspoří. V Česku nemáme vysokou míru chudoby, ale máme poměrně hodně lidí s nízkými příjmy. U nich to problém bude, ti musí pod tlakem vysoké inflace měnit svůj životní styl. Na ně je třeba zacílit pomoc,“ navrhl ekonom.

Mzdy pravděpodobně nebudou schopny tento rok dohonit inflaci a nastane takzvaná stagflace. Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak by z tohoto hlediska byla situace jen o něco méně vyhrocená, myslí si ale ekonom. A připomněl, že celá inflační vlna nastartovala již po pandemii covidu-19. Nyní přišel navíc dramatický šok v oblasti energií.

Nesoustředit uprchlíky ve velkých městech

Hostem speciálního vysílání byl také profesor ekonomie Orley Ashenfelter. Ten uvedl, že mluvíme-li o migraci, je to vždycky otázka nějakých ekonomických tlaků a nynější uprchlická vlna vyvolává extrémní tlak.

„Myslím, že máme docela přesvědčivě dokázáno, že my ve Spojených státech bychom mohli uprchlíků přijímat mnohem víc, aniž by to mělo na nás velký vliv. Studie pracovního trhu jasně ukazují, že by zvládl spoustu lidí navíc. Problém je, že lidé, kteří Ukrajinu opouští, jsou většinou děti nebo ženy, které se děti starají a nejsou v pozici, kdyby se mohli do pracovního trhu zapojit,“ upozornil.

Ukrajina je do velké míry zemědělská země a v České republice má zemědělství velký potenciál, připomněl profesor. Nemyslí si proto, že by všichni uprchlíci měli jít do velkých měst, protože na venkově jsou kapacity pro další lidi, kteří by ho mohli obohatit.

Ekonom Bureš souhlasí, že je potřeba uprchlíky rozptýlit nejenom geograficky, ale i po úrovních kvalifikace. Velkým neštěstím by dle něj bylo, kdyby většina příchozích přistála v nejníže kvalifikovaných zaměstnáních.

„Přichází lidé extrémně kvalifikovaní, kteří nám mohou přinést skutečně hodně. Současně bychom u nejnižších příjmových skupin tlačili na stagnaci nominální mzdy. Ve chvíli, kdy máme dvoucifernou inflaci, by to byl o to větší problém a mohlo by to vyvolávat nepříjemné sociální pnutí,“ varoval.

Profesor Ashenfelter moderátorovi řekl, že se s ním klidně vsadí, že tato krize české ekonomice nijak neublíží. „Osobně si myslím, že ne. Protože investice, které by normálně šly na Ukrajinu nebo do Ruska, budou muset jít někam jinam a proč tedy ne k Čechům a Slovákům. Nemyslím si, že vám to nějak ublíží, a to ani krátkodobě ani dlouhodobě. Ale nemůžeme to říct s jistotou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko evakuuje loď s hantavirem, zakotvila u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, dorazila k přístavu Granadilla na Kanárských ostrovech, doprovázelo ji plavidlo španělské civilní gardy, napsala agentura AFP. Španělsko podle Reuters zahájilo evakuaci cestujících. Na palubu podle ministerstva zdravotnictví nejprve vstoupili zdravotničtí činitelé, aby provedli finální kontrolu a mohlo začít vyloďování pasažérů. O něco později agentury informovaly o zahájení transferu lidí.
06:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské úřady informují o zabitých a zraněných při ruských útocích

Ukrajinské úřady informují o dvou zabitých a několika zraněných při ruských útocích během tohoto víkendu. Mezi Moskvou a Kyjevem přitom platí třídenní příměří.
11:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSabotáží spojovaných s Ruskem přibývá. Kreml hledá útočníky i na internetu, říká expertka

V Evropě přibývá sabotážních útoků spojovaných s Ruskem. Zatímco u několika posledních případů je napojení na Moskvu teprve vyšetřováno, jiné, jako například žhářský útok v Londýně z března 2024, mají ruský původ prokazatelně. Podle typického scénáře hledají ruské tajné služby pro jednorázové sabotážní akce i dlouhodobější spolupráci na sociálních sítích jedince, kteří mají díky svým pasům snadný přístup do zemí NATO, vysvětlila v Zóně ČT24 expertka na zpravodajské služby z londýnské King's College Daniela Richterová. Jimi prováděné sabotáže na širokou škálu civilních nebo vojenských cílů mohou mít dle expertky za účel vytvořit tlak na členské země NATO, podlomit ochotu podporovat Ukrajinu, vyvolat chaos, způsobit ekonomickou škodu nebo testovat limity a sledovat reakci v dané zemi.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky zabily v Libanonu nejméně sedm lidí, útočil i Hizballáh

Izraelský úder na jihu Libanonu v sobotu zabil sedm lidí včetně jednoho dítěte a zranil patnáct lidí, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Bejrútu. Podle agentury AP celkem zabily izraelské údery na jihu Libanonu třináct lidí a další čtyři lidé zahynuli při úderech u Bejrútu. Šíitské hnutí Hizballáh v sobotu odpoledne oznámilo dronový útok na severu Izraele, který odůvodnilo porušováním příměří z izraelské strany.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V místních volbách v Anglii uspěli Reform UK a Zelení, propadli labouristé

V místních volbách v Anglii, které se konaly ve čtvrtek, výrazně uspěla protiimigrační strana Reform UK a Zelení. Propad zaznamenali vládní labouristé a také opoziční konzervativci, ukazují konečné výsledky, o kterých v sobotu informovala BBC. V parlamentech ve Skotsku a Walesu uspěly místní národní strany, v obou případech ale nemají většinu.
00:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

WHO potvrdila šest případů nákazy hantavirem, loď míří k Tenerife

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Evakuace lidí z výletní lodi začne v neděli v 9:00 SELČ. Uvedl to v prohlášení v sobotu večer provozovatel lodi. Očekává se, že loď připluje k ostrovu Tenerife, kde evakuace začne, o několik hodin dříve.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rodríguezová míří do Haagu, chce hájit nárok Venezuely na Esequibo

Venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v sobotu oznámila svou první cestu do Evropy. Uvedla, že se vydá do Haagu na zasedání Mezinárodního soudního dvora (ICJ), napsala agentura AFP. ICJ řeší spor mezi Venezuelou a Guyanou o region Esequibo, který si Caracas nárokuje.
před 15 hhodinami

Ruské oslavy Dne vítězství byly nejtlumenější za poslední roky, kvůli „hrozbě“ z Ukrajiny

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...