Současná krize české ekonomice nijak neublíží, předpovídá profesor z Princetonské univerzity

26 minut
Ekonomické dopady války na ČR
Zdroj: ČT24

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu vidíme dle ekonoma Jana Bureše tlak na růst cen zatím více v novinových titulcích než v realitě. Skutečný růst ale přijde, i když situace je u řady věcí zatím nejistá. Například energetické firmy budou zvyšovat ceny v závislosti na tom, jak dlouhý tento šok bude.

Omezení vývozu do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě nejmenší problém, myslí si Bureš. „Když jsme si dělali simulace i drastických výpadků, přes 50–75 procent propadu ruské poptávky po dovozech z Evropské unie, tak nám dopad na Česko vyšel okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu na HDP. To znamená opravdu ‚nula nula nic‘, to riziko nákazy je relativně malé, ruský trh je významný pro některé české firmy, ale pro ekonomiku jako celek a pro lidi, kteří jsou zaměstnaní u nás v Česku to tak významné není,“ řekl.

Nejistota je zde však extrémní a stále trvá. Největší obavy má ekonom z růstu cen energií jako je plyn a elektřina, následují potraviny a až potom pohonné hmoty. Z pohledu domácností jsou ceny potravin a energií nejdůležitější položky, řekl.

Hrozí stagflace

Více bude možné říct, až bude jasné, jak dlouho konflikt bude trvat a jaké bude mít vyústění. Dopady na trh s plynem budou mít dopad na ceny elektřiny. Kromě délky konfliktu bude záležet i na EU a její reakci a schopnosti snížit závislost na ruském plynu.

„Za mě průměrný občan Česka nemá velký problém s tím, že inflace jde nahoru, je schopný se s tím popasovat. Kde by se i vláda měla víc zamyslet, jsou nízkopříjmové skupiny. Ne všem šly peníze v posledních letech nahoru. Zhruba pro dva miliony lidí platí, že vše, co vydělají, utratí. A ta inflace je pro tyto skupiny nebezpečná. Nadprůměrně vydělávající jedinci během inflace jen o něco méně uspoří. V Česku nemáme vysokou míru chudoby, ale máme poměrně hodně lidí s nízkými příjmy. U nich to problém bude, ti musí pod tlakem vysoké inflace měnit svůj životní styl. Na ně je třeba zacílit pomoc,“ navrhl ekonom.

Mzdy pravděpodobně nebudou schopny tento rok dohonit inflaci a nastane takzvaná stagflace. Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak by z tohoto hlediska byla situace jen o něco méně vyhrocená, myslí si ale ekonom. A připomněl, že celá inflační vlna nastartovala již po pandemii covidu-19. Nyní přišel navíc dramatický šok v oblasti energií.

Nesoustředit uprchlíky ve velkých městech

Hostem speciálního vysílání byl také profesor ekonomie Orley Ashenfelter. Ten uvedl, že mluvíme-li o migraci, je to vždycky otázka nějakých ekonomických tlaků a nynější uprchlická vlna vyvolává extrémní tlak.

„Myslím, že máme docela přesvědčivě dokázáno, že my ve Spojených státech bychom mohli uprchlíků přijímat mnohem víc, aniž by to mělo na nás velký vliv. Studie pracovního trhu jasně ukazují, že by zvládl spoustu lidí navíc. Problém je, že lidé, kteří Ukrajinu opouští, jsou většinou děti nebo ženy, které se děti starají a nejsou v pozici, kdyby se mohli do pracovního trhu zapojit,“ upozornil.

Ukrajina je do velké míry zemědělská země a v České republice má zemědělství velký potenciál, připomněl profesor. Nemyslí si proto, že by všichni uprchlíci měli jít do velkých měst, protože na venkově jsou kapacity pro další lidi, kteří by ho mohli obohatit.

Ekonom Bureš souhlasí, že je potřeba uprchlíky rozptýlit nejenom geograficky, ale i po úrovních kvalifikace. Velkým neštěstím by dle něj bylo, kdyby většina příchozích přistála v nejníže kvalifikovaných zaměstnáních.

„Přichází lidé extrémně kvalifikovaní, kteří nám mohou přinést skutečně hodně. Současně bychom u nejnižších příjmových skupin tlačili na stagnaci nominální mzdy. Ve chvíli, kdy máme dvoucifernou inflaci, by to byl o to větší problém a mohlo by to vyvolávat nepříjemné sociální pnutí,“ varoval.

Profesor Ashenfelter moderátorovi řekl, že se s ním klidně vsadí, že tato krize české ekonomice nijak neublíží. „Osobně si myslím, že ne. Protože investice, které by normálně šly na Ukrajinu nebo do Ruska, budou muset jít někam jinam a proč tedy ne k Čechům a Slovákům. Nemyslím si, že vám to nějak ublíží, a to ani krátkodobě ani dlouhodobě. Ale nemůžeme to říct s jistotou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Nigérii podnikly údery na ozbrojence Islámského státu

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu, informoval podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Podle něj se teroristé dopouští masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě, dodal. Americké úřady podle agentury tvrdí, že akce se uskutečnila na žádost nigerijské vlády. Údery ve státě Sokoto měly zabít množství ozbrojenců, citoval Reuters informovaného činitele.
00:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Kalifornie se potýká s extrémním počasím. Škody způsobují sníh i záplavy

Část amerického státu Kalifornie postihly během vánočního období mohutné záplavy. Silné deště, které mají v nejlidnatějším státě USA trvat do pátku, napáchaly největší škody v okrajové oblasti Los Angeles. Úřady tam vyzvaly k evakuaci asi 130 domů, které jsou nejvíc ohrožené sesuvy půdy. Ve vyšších horských polohách vánoční bouře přinesla velké množství sněhu. Bleskové povodně způsobily na mnoha místech podemletí silnic. Někteří řidiči museli svá auta nechat na pospas živlu, aby zachránili alespoň sebe. V souvislosti s bouřkami a silnými dešti v Kalifornii podle serveru listu Los Angeles Times zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé.
před 6 hhodinami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové při leteckých útocích na Ukrajině zabíjeli i o Vánocích

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...