Sorosova nadace se definitivně přestěhuje do Berlína. Kvůli zpřísnění sporného návrhu zákona

Nadace Open Society Foundations (OSF) amerického finančníka maďarského původu George Sorose odchází kvůli represivnímu tlaku vlády premiéra Viktora Orbána z Budapešti do Berlína. OSF to oznámila na svém webu s tím, že bude nadále v Maďarsku podporovat občanské skupiny pečující o kulturu, svobodu tisku, transparentnost, vzdělání či zdravotní systém. O stěhování nadace do Německa se spekulovalo už v dubnu. Vláda rozhodnutí nadace odmítla komentovat. Evropská komise vynuceného přesunu nadace lituje.

„Je politováníhodné, když organizace občanské společnosti, jako je Open Society, končí v některé členské zemi EU,“ reagoval na Twitteru místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Když je takovéto organizaci, která přispívá k živé a tolerantní společnosti, bráněno v práci, pak podle Timmermanse demokracie trpí.

Rakouský deník Die Presse informoval o přesunu OSF do Berlína už v polovině dubna. Mluvčí nadace ale vzápětí uvedl, že OSF v Maďarsku zatím zůstane a rozhodne se až po přijetí nového zákona o nevládních organizacích, který má mimo jiné zavést tvrdší pravidla pro jejich činnost.

Toto pondělí ale Orbánova vláda informovala v maďarském parlamentu výbor pro spravedlnost, že chce sporný návrh zákona ještě zpřísnit. Sama vláda zákonu přezdívá Stop Sorosovi.

„Open Society Foundations přesouvá své mezinárodní aktivity koordinované z Budapešti a také zaměstnance do německého hlavního města Berlína, neboť v Maďarsku čelí rostoucím represím v rámci politického a právního prostředí,“ uvedla nadace v úterním prohlášení.

„Rozhodnutí odejít z Budapešti přichází v době, kdy se maďarská vláda připravuje uvalit další omezení na nevládní organizace skrze balíček zákonů označovaný jako Stop Sorosovi,“ dodala OSF.

Šéf OSF Patrick Gaspard prohlásil, že Orbánova vláda kvůli politické moci znevažuje práci nadace, překrucuje její poslání a potlačuje občanskou společnost.

„Používá postup, který je v historii Evropské unie bezprecedentní,“ řekl Gaspard. Balík zákonů Stop Sorosovi pak označil za další krok dosavadního vládního počínání. „Je pro nás v Maďarsku nemožné dále chránit naše aktivity a náš personál od svévolných vládních zásahů,“ dodal.

Provládní deník zveřejnil seznam lidí ze „Sorosovy žoldácké armády“

Orbán před dubnovými volbami líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Útoky na filantropa ale pokračují i po volbách.

Například maďarský provládní týdeník Figyelö minulý měsíc zveřejnil jména dvou stovek lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za „Sorosovu žoldáckou armádu“.

„Asi chápete, že si nevypláču oči,“ reagoval Orbán ve státní rozhlasové stanici MMR1 v dubnu na tehdejší spekulace o odchodu Sorosovy nadace. Dodal, že klíčová otázka, v níž se on a Soros rozcházejí, tedy migrace, dál zůstane na vrcholu evropské agendy.

Mluvčí Orbánovy vlády Zoltán Kovács odmítl definitivní rozhodnutí OSF komentovat. Opozice a organizace na ochranu lidských práv již dávno varovaly, že odchod OSF by představoval milník v posunu k autoritářské vládě v Maďarsku a odporoval by zásadám EU. Tato obvinění vláda odmítla.

Rozhodnutí OSF přestěhovat se do Berlína bude mít vážný dopad na více než stovku zaměstnanců budapešťské ústředny, z nichž asi tři pětiny jsou Maďaři, poznamenala agentura MTI.

  • Nadace sídlící v New Yorku, kterou Soros založil v 80. letech, působí ve stovce zemí. V Maďarsku vynakládá každý rok okolo milionu dolarů (asi 21 milionů korun) na podporu třicítky nevládních organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...