Sorosova nadace se definitivně přestěhuje do Berlína. Kvůli zpřísnění sporného návrhu zákona

Nadace Open Society Foundations (OSF) amerického finančníka maďarského původu George Sorose odchází kvůli represivnímu tlaku vlády premiéra Viktora Orbána z Budapešti do Berlína. OSF to oznámila na svém webu s tím, že bude nadále v Maďarsku podporovat občanské skupiny pečující o kulturu, svobodu tisku, transparentnost, vzdělání či zdravotní systém. O stěhování nadace do Německa se spekulovalo už v dubnu. Vláda rozhodnutí nadace odmítla komentovat. Evropská komise vynuceného přesunu nadace lituje.

„Je politováníhodné, když organizace občanské společnosti, jako je Open Society, končí v některé členské zemi EU,“ reagoval na Twitteru místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Když je takovéto organizaci, která přispívá k živé a tolerantní společnosti, bráněno v práci, pak podle Timmermanse demokracie trpí.

Rakouský deník Die Presse informoval o přesunu OSF do Berlína už v polovině dubna. Mluvčí nadace ale vzápětí uvedl, že OSF v Maďarsku zatím zůstane a rozhodne se až po přijetí nového zákona o nevládních organizacích, který má mimo jiné zavést tvrdší pravidla pro jejich činnost.

Toto pondělí ale Orbánova vláda informovala v maďarském parlamentu výbor pro spravedlnost, že chce sporný návrh zákona ještě zpřísnit. Sama vláda zákonu přezdívá Stop Sorosovi.

„Open Society Foundations přesouvá své mezinárodní aktivity koordinované z Budapešti a také zaměstnance do německého hlavního města Berlína, neboť v Maďarsku čelí rostoucím represím v rámci politického a právního prostředí,“ uvedla nadace v úterním prohlášení.

„Rozhodnutí odejít z Budapešti přichází v době, kdy se maďarská vláda připravuje uvalit další omezení na nevládní organizace skrze balíček zákonů označovaný jako Stop Sorosovi,“ dodala OSF.

Šéf OSF Patrick Gaspard prohlásil, že Orbánova vláda kvůli politické moci znevažuje práci nadace, překrucuje její poslání a potlačuje občanskou společnost.

„Používá postup, který je v historii Evropské unie bezprecedentní,“ řekl Gaspard. Balík zákonů Stop Sorosovi pak označil za další krok dosavadního vládního počínání. „Je pro nás v Maďarsku nemožné dále chránit naše aktivity a náš personál od svévolných vládních zásahů,“ dodal.

Provládní deník zveřejnil seznam lidí ze „Sorosovy žoldácké armády“

Orbán před dubnovými volbami líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Útoky na filantropa ale pokračují i po volbách.

Například maďarský provládní týdeník Figyelö minulý měsíc zveřejnil jména dvou stovek lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za „Sorosovu žoldáckou armádu“.

„Asi chápete, že si nevypláču oči,“ reagoval Orbán ve státní rozhlasové stanici MMR1 v dubnu na tehdejší spekulace o odchodu Sorosovy nadace. Dodal, že klíčová otázka, v níž se on a Soros rozcházejí, tedy migrace, dál zůstane na vrcholu evropské agendy.

Mluvčí Orbánovy vlády Zoltán Kovács odmítl definitivní rozhodnutí OSF komentovat. Opozice a organizace na ochranu lidských práv již dávno varovaly, že odchod OSF by představoval milník v posunu k autoritářské vládě v Maďarsku a odporoval by zásadám EU. Tato obvinění vláda odmítla.

Rozhodnutí OSF přestěhovat se do Berlína bude mít vážný dopad na více než stovku zaměstnanců budapešťské ústředny, z nichž asi tři pětiny jsou Maďaři, poznamenala agentura MTI.

  • Nadace sídlící v New Yorku, kterou Soros založil v 80. letech, působí ve stovce zemí. V Maďarsku vynakládá každý rok okolo milionu dolarů (asi 21 milionů korun) na podporu třicítky nevládních organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...