Agentura Reuters s odvoláním na důvěrnou zprávu OSN napsala, že Severní Korea loni porušila sankce OSN dovozem ropy nebo vývozem uhlí za 370 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy korun). Pomáhaly jí v tom prý čínské lodě.
KLDR podle zprávy, určené pro potřeby Rady bezpečnosti OSN, také přes odmítavý postoj světového společenství a jeho sankční opatření dál posilovala svůj jaderný a raketový program.
„KLDR v roce 2019 nezastavila své nedovolené programy jaderných a raketových zbraní, v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN,“ stojí v sedmašedesátistránkové zprávě, která má být zveřejněna příští měsíc. Dokument upozorňuje také na to, že Pchjongjang využívá i nedovolených externích zakázek na některé komponenty a technologie.
Severní Korea je od roku 2006 terčem sankcí OSN, které patnáctičlenná Rada bezpečnosti postupně ještě posílila ve snaze omezit financování jaderného a raketového programu totalitní země.
Výbor monitorující uplatňování sankcí ve zprávě s odvoláním na poznatky od nejmenované členské země OSN upozornil, že KLDR ve snaze vyhnout se dopadu sankcí začala vyvážet miliony tun zboží za pomocí člunů. A to přes fakt, že podobný export má od roku 2017 zakázaný.
KLDR prý překládala zboží na čínské čluny
KLDR takto dokázala mezi loňským lednem až srpnem vyvézt 3,7 milionu tun uhlí v odhadované hodnotě 370 milionů dolarů. Většina – odhadem 2,8 milionu tun – se údajně uskutečnila překládkou ze severokorejských na čínské čluny. Severní Korea také vyvezla do čínských přístavů nejméně milion tun písku v hodnotě asi 22 milionů dolarů, píše Reuters.
Čína, která je hlavním spojencem KLDR, opakovaně tvrdí, že sankce OSN dodržuje.
Sankce od roku 2017 dovoz ropy do KLDR omezily na půl milionu barelů. Podle zprávy ale Spojené státy v minulých deseti měsících opakovaně hlásily, že dovoz ropy „mnohokrát“ překročil povolené množství.
Sankce OSN sice nemají poškozovat severokorejské civilisty, nicméně zpráva připustila, že „nepochybně měly nezamýšlený dopad na humanitární situaci a poskytování pomoci, ačkoli přístup k údajům a důkazům je omezený a neexistuje žádná spolehlivá metoda, která by oddělila sankce OSN od jiných faktorů“.
Rusko a Čína vyjádřily obavy, že sankce poškozují severokorejské civilisty, a vyjádřily naději, že uvolnění některých omezení by mohlo pomoci prolomit patovou situaci v jednáních o jaderných zbraních mezi Washingtonem a Pchjongjangem.
Další stálí členové RB OSN – Spojené státy, Francie a Británie – ale usoudili, že ještě nenastal čas o zrušení sankcí uvažovat.
Severokorejský vůdce koncem loňského roku prohlásil, že KLDR už není vázána jednostranným závazkem zastavit jaderné a raketové zkoušky. Vytkl Spojeným státům, že nevyužily lhůty k pokroku v jednáních o jaderném odzbrojení 2019, a kritizoval je za „brutální a nelidské“ sankce.
KLDR podle zprávy OSN v loňském roce provedla třináct raketových zkoušek a vypustila nejméně pětadvacet raket, včetně nových typů krátkého doletu a raket odpalovaných z ponorek.
Zpráva vytýká KLDR také hackerské útoky na finanční instituce a kryptoměny ve světě. „Tyto útoky vedly k peněžním ztrátám a poskytly KLDR nedovolené příjmy, které porušovaly finanční sankce,“ uvedla zpráva. Pro tyto útoky je příznačné malé riziko, vysoké výnosy a obtížná zjistitelnost.
