Šéf tajných služeb USA: Ruské zásahy do voleb v roce 2016 byly agresivnější než za studené války

Nahrávám video

Rusko je kvůli jeho „vysoce sofistikovanému programu pro kybernetické útoky“ velkou hrozbou pro americké zájmy, varují zástupci tajných služeb USA ve společném prohlášení. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange přímo ohrozil životy amerických občanů, prohlásil šéf tajných služeb James Clapper. Zpravodajské služby prý získaly po listopadových volbách nezvratný důkaz o tom, že Rusko poskytlo elektronické dokumenty Demokratické strany portálu WikiLeaks. Ten je poté zveřejnil.

Povolení k zásahu prý mohlo dát jen Rusko

Clapper je odhodlán kvůli kybernetickým útokům svědčit v Kongresu ještě nejméně čtyřikrát. Rozhodnutí současného prezidenta vyhostit desítky ruských diplomatů v odvetě za tyto ruské zásahy bylo podle něj uděláno na základě „konsenzuálního pohledu napříč (zpravodajskými) úřady“.

K hackerským akcím prý existovalo mnoho motivů. „Rusko je plnohodnotný hráč v kybernetickém prostoru, který představuje závažnou hrozbu pro americkou vládu, vojenskou, diplomatickou a obchodní infrastrukturu. Domníváme se, že jedině nejvyšší ruští představitelé mohli povolit krádeže a zveřejnění údajů spjatých s americkými volbami,“ sdělili ředitel Clapper, ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) Michael Rogers a náměstek ministra obrany pro tajné služby Marcel Lettre.

Rusové mají dlouhou historii vměšování do voleb. Jejich a jiných lidí. To sahá až do 60. let, do dob rozkvětu studené války. Nemyslím si ale, že bychom se někdy setkali s agresivnější a přímější kampaní zásahů do našeho volebního procesu, než jsme viděli v tomto případě.
James Clapper
šéf amerických zpravodajských služeb
Nahrávám video

Americké tajné služby jsou o tom, že Rusko stojí za hackerským útokem, který uškodil demokratické kandidátce Hillary Clintonové před volbami, přesvědčeny již delší dobu. Zatím ale nemohly prokázat, jak Rusové postupovali dál. 

Wikileaks se mělo dostat k materiálům přes „třetí stranu“

Nyní však jejich představitelé hovoří o nových důkazech, které přímo propojují Moskvou organizované kybernetické zločince se skupinou, jež i v minulosti stála za zveřejněním řady tajných informací amerických úřadů.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange popřel, že by získané informace pocházely od ruské vlády. Nepopřel však, že se k nim dostala jeho organizace přes zprostředkovatele. „Naším zdrojem není ruská vláda. Není to úřad žádného státu,“ řekl v úterý v rozhovoru s televizí Fox News Assange, jenž se kvůli obavám z možného vydání do USA dlouhodobě ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Nastupující americký prezident Donald Trump zprávy tajných služeb o údajných ruských hackerských útocích opět zpochybnil a postavil se za Assange. „Nečestná média ráda tvrdí, že mám dohodu s Assangem – špatně. Lžou, aby to vypadalo, že jsem proti zpravodajcům, i když jsem ve skutečnosti jejich velkým fanouškem!“ konstatoval Trump na Twitteru.

Trumpův mluvčí: Restrukturalizaci zpravodajských agentur nechystáme

Trump opakovaně polemizuje s představiteli CIA a dalších amerických bezpečnostních složek, podle nichž se hackeři organizovaní ruskými rozvědkami pokoušeli ovlivnit volby v jeho prospěch. Několikrát prohlásil, že pachatele nelze přesně vystopovat a že za útoky na počítače Demokratické strany mohl stát kdokoli. 

Trumpův mluvčí Sean Spicer ve čtvrtek popřel mediální zprávy o tom, že nově zvolený prezident má v plánu restrukturalizovat národní zpravodajské agentury. Tyto zvěsti označil za „stoprocentně nepravdivé“. „Všechny přechodové aktivity jsou pro účely shromažďování informací a všechny diskuse jsou orientační,“ konstatoval.

Šéf tajných služeb Clapper v této souvislosti uvedl, že obdržel „řadu znepokojivých reakcí“ ze strany zahraničních vlád kvůli hanění zpravodajské komunity. V pátek čeká Trumpa setkání se zástupci zpravodajců, kteří s ním kauzu proberou.

McCain: Ruské hackerské útoky jsou válečným činem

Americký republikánský senátor John McCain, který je znám svou krajní nedůvěrou vůči Rusku, znovu označil údajné ruské hackerské útoky před prezidentskými volbami v USA jako válečný čin.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to válečný akt,“ řekl McCain, jenž podle agentury AFP často nazývá ruského prezidenta Vladimira Putina násilníkem a vrahem. McCain, který je od roku 2014 na seznamu osob pod ruskými sankcemi v reakci na stejný seznam sestavený Američany po ruské anexi ukrajinského Krymu, obvinil Moskvu ze snahy podkopat americkou demokracii.

„Když se někdo pokouší zničit základy demokracie, pak ničí zemi,“ upozornil 80letý senátor. „Neříkám, že se jedná o jaderný útok. Já jen říkám, že když někdo útočí na základní struktury země, tak se jedná o válečný akt,“ dodal. 

McCain hovořil o hackerských útocích jako o válečném činu naposledy koncem loňského roku. Řekl přitom, že Rusko musí být připraveno zaplatit cenu za kybernetické útoky na USA. Upozornil také, že na Rusko je možné uvalit mnoho sankcí, včetně restrikcí týkajících se finančních institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 12 mminutami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 1 hhodinou

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 4 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.