Šéf tajných služeb USA: Ruské zásahy do voleb v roce 2016 byly agresivnější než za studené války

Nahrávám video

Rusko je kvůli jeho „vysoce sofistikovanému programu pro kybernetické útoky“ velkou hrozbou pro americké zájmy, varují zástupci tajných služeb USA ve společném prohlášení. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange přímo ohrozil životy amerických občanů, prohlásil šéf tajných služeb James Clapper. Zpravodajské služby prý získaly po listopadových volbách nezvratný důkaz o tom, že Rusko poskytlo elektronické dokumenty Demokratické strany portálu WikiLeaks. Ten je poté zveřejnil.

Povolení k zásahu prý mohlo dát jen Rusko

Clapper je odhodlán kvůli kybernetickým útokům svědčit v Kongresu ještě nejméně čtyřikrát. Rozhodnutí současného prezidenta vyhostit desítky ruských diplomatů v odvetě za tyto ruské zásahy bylo podle něj uděláno na základě „konsenzuálního pohledu napříč (zpravodajskými) úřady“.

K hackerským akcím prý existovalo mnoho motivů. „Rusko je plnohodnotný hráč v kybernetickém prostoru, který představuje závažnou hrozbu pro americkou vládu, vojenskou, diplomatickou a obchodní infrastrukturu. Domníváme se, že jedině nejvyšší ruští představitelé mohli povolit krádeže a zveřejnění údajů spjatých s americkými volbami,“ sdělili ředitel Clapper, ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) Michael Rogers a náměstek ministra obrany pro tajné služby Marcel Lettre.

Rusové mají dlouhou historii vměšování do voleb. Jejich a jiných lidí. To sahá až do 60. let, do dob rozkvětu studené války. Nemyslím si ale, že bychom se někdy setkali s agresivnější a přímější kampaní zásahů do našeho volebního procesu, než jsme viděli v tomto případě.
James Clapper
šéf amerických zpravodajských služeb
Nahrávám video

Americké tajné služby jsou o tom, že Rusko stojí za hackerským útokem, který uškodil demokratické kandidátce Hillary Clintonové před volbami, přesvědčeny již delší dobu. Zatím ale nemohly prokázat, jak Rusové postupovali dál. 

Wikileaks se mělo dostat k materiálům přes „třetí stranu“

Nyní však jejich představitelé hovoří o nových důkazech, které přímo propojují Moskvou organizované kybernetické zločince se skupinou, jež i v minulosti stála za zveřejněním řady tajných informací amerických úřadů.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange popřel, že by získané informace pocházely od ruské vlády. Nepopřel však, že se k nim dostala jeho organizace přes zprostředkovatele. „Naším zdrojem není ruská vláda. Není to úřad žádného státu,“ řekl v úterý v rozhovoru s televizí Fox News Assange, jenž se kvůli obavám z možného vydání do USA dlouhodobě ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Nastupující americký prezident Donald Trump zprávy tajných služeb o údajných ruských hackerských útocích opět zpochybnil a postavil se za Assange. „Nečestná média ráda tvrdí, že mám dohodu s Assangem – špatně. Lžou, aby to vypadalo, že jsem proti zpravodajcům, i když jsem ve skutečnosti jejich velkým fanouškem!“ konstatoval Trump na Twitteru.

Trumpův mluvčí: Restrukturalizaci zpravodajských agentur nechystáme

Trump opakovaně polemizuje s představiteli CIA a dalších amerických bezpečnostních složek, podle nichž se hackeři organizovaní ruskými rozvědkami pokoušeli ovlivnit volby v jeho prospěch. Několikrát prohlásil, že pachatele nelze přesně vystopovat a že za útoky na počítače Demokratické strany mohl stát kdokoli. 

Trumpův mluvčí Sean Spicer ve čtvrtek popřel mediální zprávy o tom, že nově zvolený prezident má v plánu restrukturalizovat národní zpravodajské agentury. Tyto zvěsti označil za „stoprocentně nepravdivé“. „Všechny přechodové aktivity jsou pro účely shromažďování informací a všechny diskuse jsou orientační,“ konstatoval.

Šéf tajných služeb Clapper v této souvislosti uvedl, že obdržel „řadu znepokojivých reakcí“ ze strany zahraničních vlád kvůli hanění zpravodajské komunity. V pátek čeká Trumpa setkání se zástupci zpravodajců, kteří s ním kauzu proberou.

McCain: Ruské hackerské útoky jsou válečným činem

Americký republikánský senátor John McCain, který je znám svou krajní nedůvěrou vůči Rusku, znovu označil údajné ruské hackerské útoky před prezidentskými volbami v USA jako válečný čin.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to válečný akt,“ řekl McCain, jenž podle agentury AFP často nazývá ruského prezidenta Vladimira Putina násilníkem a vrahem. McCain, který je od roku 2014 na seznamu osob pod ruskými sankcemi v reakci na stejný seznam sestavený Američany po ruské anexi ukrajinského Krymu, obvinil Moskvu ze snahy podkopat americkou demokracii.

„Když se někdo pokouší zničit základy demokracie, pak ničí zemi,“ upozornil 80letý senátor. „Neříkám, že se jedná o jaderný útok. Já jen říkám, že když někdo útočí na základní struktury země, tak se jedná o válečný akt,“ dodal. 

McCain hovořil o hackerských útocích jako o válečném činu naposledy koncem loňského roku. Řekl přitom, že Rusko musí být připraveno zaplatit cenu za kybernetické útoky na USA. Upozornil také, že na Rusko je možné uvalit mnoho sankcí, včetně restrikcí týkajících se finančních institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 1 hhodinou

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 3 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 7 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 9 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 16 hhodinami
Načítání...