Šéf tajných služeb USA: Ruské zásahy do voleb v roce 2016 byly agresivnější než za studené války

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Tajné služby zatím nepřinesly konkrétní důkazy
Zdroj: ČT24

Rusko je kvůli jeho „vysoce sofistikovanému programu pro kybernetické útoky“ velkou hrozbou pro americké zájmy, varují zástupci tajných služeb USA ve společném prohlášení. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange přímo ohrozil životy amerických občanů, prohlásil šéf tajných služeb James Clapper. Zpravodajské služby prý získaly po listopadových volbách nezvratný důkaz o tom, že Rusko poskytlo elektronické dokumenty Demokratické strany portálu WikiLeaks. Ten je poté zveřejnil.

Povolení k zásahu prý mohlo dát jen Rusko

Clapper je odhodlán kvůli kybernetickým útokům svědčit v Kongresu ještě nejméně čtyřikrát. Rozhodnutí současného prezidenta vyhostit desítky ruských diplomatů v odvetě za tyto ruské zásahy bylo podle něj uděláno na základě „konsenzuálního pohledu napříč (zpravodajskými) úřady“.

K hackerským akcím prý existovalo mnoho motivů. „Rusko je plnohodnotný hráč v kybernetickém prostoru, který představuje závažnou hrozbu pro americkou vládu, vojenskou, diplomatickou a obchodní infrastrukturu. Domníváme se, že jedině nejvyšší ruští představitelé mohli povolit krádeže a zveřejnění údajů spjatých s americkými volbami,“ sdělili ředitel Clapper, ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) Michael Rogers a náměstek ministra obrany pro tajné služby Marcel Lettre.

Rusové mají dlouhou historii vměšování do voleb. Jejich a jiných lidí. To sahá až do 60. let, do dob rozkvětu studené války. Nemyslím si ale, že bychom se někdy setkali s agresivnější a přímější kampaní zásahů do našeho volebního procesu, než jsme viděli v tomto případě.
James Clapper
šéf amerických zpravodajských služeb
Nahrávám video
Ruské počítačové programy ohrožují USA, tvrdí tajné služby
Zdroj: ČT24

Americké tajné služby jsou o tom, že Rusko stojí za hackerským útokem, který uškodil demokratické kandidátce Hillary Clintonové před volbami, přesvědčeny již delší dobu. Zatím ale nemohly prokázat, jak Rusové postupovali dál. 

Wikileaks se mělo dostat k materiálům přes „třetí stranu“

Nyní však jejich představitelé hovoří o nových důkazech, které přímo propojují Moskvou organizované kybernetické zločince se skupinou, jež i v minulosti stála za zveřejněním řady tajných informací amerických úřadů.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange popřel, že by získané informace pocházely od ruské vlády. Nepopřel však, že se k nim dostala jeho organizace přes zprostředkovatele. „Naším zdrojem není ruská vláda. Není to úřad žádného státu,“ řekl v úterý v rozhovoru s televizí Fox News Assange, jenž se kvůli obavám z možného vydání do USA dlouhodobě ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Nastupující americký prezident Donald Trump zprávy tajných služeb o údajných ruských hackerských útocích opět zpochybnil a postavil se za Assange. „Nečestná média ráda tvrdí, že mám dohodu s Assangem – špatně. Lžou, aby to vypadalo, že jsem proti zpravodajcům, i když jsem ve skutečnosti jejich velkým fanouškem!“ konstatoval Trump na Twitteru.

Trumpův mluvčí: Restrukturalizaci zpravodajských agentur nechystáme

Trump opakovaně polemizuje s představiteli CIA a dalších amerických bezpečnostních složek, podle nichž se hackeři organizovaní ruskými rozvědkami pokoušeli ovlivnit volby v jeho prospěch. Několikrát prohlásil, že pachatele nelze přesně vystopovat a že za útoky na počítače Demokratické strany mohl stát kdokoli. 

Trumpův mluvčí Sean Spicer ve čtvrtek popřel mediální zprávy o tom, že nově zvolený prezident má v plánu restrukturalizovat národní zpravodajské agentury. Tyto zvěsti označil za „stoprocentně nepravdivé“. „Všechny přechodové aktivity jsou pro účely shromažďování informací a všechny diskuse jsou orientační,“ konstatoval.

Šéf tajných služeb Clapper v této souvislosti uvedl, že obdržel „řadu znepokojivých reakcí“ ze strany zahraničních vlád kvůli hanění zpravodajské komunity. V pátek čeká Trumpa setkání se zástupci zpravodajců, kteří s ním kauzu proberou.

McCain: Ruské hackerské útoky jsou válečným činem

Americký republikánský senátor John McCain, který je znám svou krajní nedůvěrou vůči Rusku, znovu označil údajné ruské hackerské útoky před prezidentskými volbami v USA jako válečný čin.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to válečný akt,“ řekl McCain, jenž podle agentury AFP často nazývá ruského prezidenta Vladimira Putina násilníkem a vrahem. McCain, který je od roku 2014 na seznamu osob pod ruskými sankcemi v reakci na stejný seznam sestavený Američany po ruské anexi ukrajinského Krymu, obvinil Moskvu ze snahy podkopat americkou demokracii.

„Když se někdo pokouší zničit základy demokracie, pak ničí zemi,“ upozornil 80letý senátor. „Neříkám, že se jedná o jaderný útok. Já jen říkám, že když někdo útočí na základní struktury země, tak se jedná o válečný akt,“ dodal. 

McCain hovořil o hackerských útocích jako o válečném činu naposledy koncem loňského roku. Řekl přitom, že Rusko musí být připraveno zaplatit cenu za kybernetické útoky na USA. Upozornil také, že na Rusko je možné uvalit mnoho sankcí, včetně restrikcí týkajících se finančních institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 21 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...