Řada odborníků si od samořízených automobilů slibuje pohodlnější dopravu a snížení počtu nehod na silnicích. Konstruktéři a programátoři ale musejí řešit, jak zabránit tomu, aby se do těchto vozů-robotů nenabourali hackeři, kteří by z nich teoreticky mohli udělat zbraň. Experti varují, že jde o reálný scénář. Pomoci má firma, která dříve vyvíjela počítačové hry.
Autonomní auta jsou chytřejší i díky stálému připojení k internetu, což je ovšem také jejich slabina. Konstruktéři centrální mozek vozu programují tak, aby auto na základě informací z čidel před překážkou nebo člověkem zastavilo.
Díky tomu by se z podobného stroje nemohla stát zbraň – třebaže teroristé v posledních letech právě útoky automobily využívají stále častěji. Hackeři ale dokážou systém prolomit. „Můžeme si snadno představit takový útok na auto, který by jeho počítačový systém zničil, nebo zneužil pro napadení dalších systémů,“ podotkl odborník na počítačovou bezpečnost Bruce Schneier.
Postavit zeď
Vytvořit co nejodolnější ochrannou zeď má nyní firma, která začínala jako tvůrce počítačových her a v současnosti vyvíjí čipy pro samořízená auta. Právě na nich bude záviset úroveň bezpečnosti autonomních vozů.
„Stavíme nejdřív počítač a teprve kolem něj auto. Počítačový systém je zajištěný. Využíváme osvědčených prvků z datových úložen nebo lékařských zařízení,“ vysvětluje ředitel automobilového programu Nvidia Danny Shapiro.
Pro dokonalé fungování vozu je klíčový sběr rozmanitých dat z okolí. Ochránci lidských práv přitom upozorňují na to, že osobní údaje o poloze, pravidelných zastávkách nebo místech nákupu půjde zneužít.
„Je důležité, aby lidé uvažovali o autě stejně jako o chytrém telefonu nebo počítači. Aby přemýšleli o tom, jaké údaje do systému dávají a jestli chtějí, aby byly ukládány,“ upozornila poradkyně pro ochranu osobních dat Lauren Smithová.
Západní vlády zatím nepřijaly v tomto ohledu dostatečné zákony k ochraně spotřebitelů. Internet se totiž rychle rozvíjel právě díky minimálním omezením. Samotný výrobce čipů přiznává, že v poslední době zaznamenali mnoho úspěšných pokusů o nabourání počítačového systému.
Hudbou budoucnosti mají být samořízená vozidla městské hromadné dopravy. Autobus bez řidiče vozí cestující třeba v centru Las Vegas na trase dlouhé zhruba jeden kilometr – nedávno měl ale nehodu.
Nehody jsou zatím časté
Vývoji samořízených aut a příslušných technologií se věnuje řada firem včetně Googlu či Tesly, jejíž autonomní vozy měly rovněž už několik nehod. V srpnu 2016 řidič Tesly naboural na pekingské dálnici. Vůz se nedokázal vyhnout vozidlu stojícímu na levé straně a zasahujícímu do vozovky. K žádným zraněním nedošlo, na obou vozech ale vznikla škoda.
V USA předloni v květnu narazil automobil Tesla se zapnutým systémem samořízení do nákladního vozu. Řidič nehodu nepřežil. Americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) poté uvedl, že elektrický vůz jel nedovolenou rychlostí.
Pokud jde o autobusy, jeden autonomní jménem Olli testují třeba v Berlíně. V září 2016 začaly zkušební jízdy mikrobusů bez řidiče v Lyonu, loni v lednu pak Paříž odstartovala v reálném městském provozu testy pokročilého elektrického minibusu.
Vývojáři se mohou inspirovat i v jiných druzích městské dopravy. Na podobné technologii už funguje provoz na dvou linkách pařížského metra nebo u nadzemky v Londýně.
Existují i „robotaxi“
Alternativní taxislužba Uber provozuje samořízená Volva v Pittsburghu a bostonský start-up nuTonomy nabízí jízdu v samořízených vozech taxi v Singapuru a Bostonu. Ve všech těchto vozech sedí za volantem záložní řidič.
Loni v listopadu ohlásila novinku společnost Waymo ze skupiny Alphabet, která hodlá v příštích měsících nabídnout veřejnosti sdílenou taxislužbu v samořízených vozech, kde bude zákazník sedět sám. Jízdy testuje v arizonském Phoenixu od loňského dubna.
