Svobodný svět se nepoučil z mnoha lekcí, které mu daly teroristické útoky z 11. září 2001, domnívá se diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Západní civilizaci podle něj ohrožují – více než vnější hrozby – tužby po jistotách a klidu. Je proto třeba se soustředit především na sebe, například na odolnost vůči nepřátelům, kteří chtějí zničit svobodnou společnost a demokracii, řekl Kolář v Interview ČT24.
Jedenáctého září 2001 byl Kolář v Irsku, kde působil jako velvyslanec. Vzpomíná na recepci na ambasádě, kterou navzdory dění za oceánem nezrušil. „Na začátku jsme měli minutu ticha a pak jsme samozřejmě mluvili jenom o tom, co se stalo, co to znamená, co to bude znamenat. Původní strach vystřídala obrovská energie, touha se nepoddat,“ vybavuje si.
V takovém duchu se podle Koláře nesla i komunikace kolem reakce na teroristické útoky: „Byla plná emocí, strašně vyjadřovala sílu, odhodlání ukázat, že ať už za tím stojí kdokoliv, takhle si na nás nepřijde.“ Vlnu solidarity diplomat přirovnává k pocitům z listopadu 1989. „Potom samozřejmě život přinášel spoustu zkušeností, které ukazovaly, že tu lekci jsme trošku prošustrovali,“ domnívá se Kolář.
Projevuje se to prý i nyní v situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu. „Ukrajinci se oprávněně, myslím si, obávají toho, že ne že oni nevydrží, ale že my nevydržíme je podporovat. Únava z konfliktu a z války, touha po jistotách, klidu, abychom už zase měli ten svůj pohodlný svět, kde nás nic neohrožuje a kde si můžeme už jenom užívat trvalý růst, je prostě něco, co západní civilizaci ohrožuje mnohem víc než hrozby vnější,“ je přesvědčen bývalý velvyslanec v USA.
Právě Rusko se po 11. září zdálo být spojencem Západu v boji proti terorismu. Vladimir Putin tehdy prohlásil, že jde i o útok na Rusko. „Já jsem za to byl tehdy hrozně rád, překvapilo mě to, ale dobře a mile, na druhou stranu (…) jsem velké iluze o těchto postsovětských ‚demokratech' neměl,“ říká Kolář i s připomenutím výroku amerického prezidenta George Bushe mladšího o tom, že v Putinových očích viděl jeho duši.
„Můžu snad dnes říct, že zesnulá kamarádka Madeleine Albrightová říkala: ‚Já, když se podívám Putinovi do očí, tak tam vidím chladnokrevného kágébáka a nic jiného.' Ona měla pravdu, nicméně v té době jsme všichni doufali, že se s Ruskem skutečně podaří nastavit vztahy a spolupráci tak, abychom mohli být i partnery,“ podotýká diplomat s tím, že se „situace bohužel vyvinula jinak“.
Kolář: Jsme náš největší nepřítel
Atmosféra v USA po 11. září nahrála také americké invazi do Iráku. Bílý dům k ní přistoupil na základě informací tajných služeb o tom, že režim Saddáma Husajna údajně disponuje zbraněmi hromadného ničení. Tyto informace Kolář zpětně označuje za „ne úplně dokonalé“ a připomíná, že rozštěpily světovou demokratickou scénu. Zatímco například Česko spojence s dalšími zeměmi podpořilo, Francie se stavěla odmítavě.
Dle Koláře se tehdy „děly divné věci“. Panika podle něj způsobila, že se Západ choval neuváženě a nikoliv racionálně. Místo, aby se soustředil na vlastní kondici a schopnost se ubránit nepřátelům liberální demokracie, začaly se svobodné země hašteřit mezi sebou. „Těžko můžeme ovlivnit třeba to, co se děje v Rusku nebo ve světě islámu, kde naštěstí ne všichni jsou militantní islamisté. Musíme se soustředit na to, co můžeme ovlivnit – naši schopnost a odolnost připravit se na to, že svět kolem nás nám není příznivě nakloněn,“ zdůrazňuje bývalý velvyslanec mimo jiné v Rusku.
V současnosti – po obnoveném ruském útoku na Ukrajinu – je podle něj Západ připraven lépe, ale ještě pořád to není ono. „Náš největší nepřítel je vlastně naše kverulanství, naše hodnotová relativizace a neschopnost si říct, co je náš fatální existenciální zájem a že za to stojí, abychom si třeba utáhli opasky, abychom si řekli, že se třeba teď nebudeme mít chvíli úplně báječně a skvěle a trvalý růst není mantra, ke které se všichni musíme modlit,“ míní Kolář.
Dodává také, že Západ se musí soustředit na semknutí celého demokratického světa, například zemí, jako jsou Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael nebo Jižní Korea. „Mají stejný existenciální zájem jako my a nepřátelé liberální demokracie je nenávidí stejně jako nás.“
Americké instituce mohou být paralyzovány, varuje Kolář
Pozornost liberálního světa se upírá i k americkým prezidentským volbám, které se uskuteční příští rok na podzim. Kolář věří, že nerozhodnutí voliči se v případě kandidatury Donalda Trumpa přikloní většinově ke komukoliv jinému.
I kdyby se Trump do Bílého domu vrátil, americký prezident není vladař a nemůže dělat cokoliv, říká Kolář, protože v USA fungují demokratické instituce. „Samozřejmě je to ale paralýza, protože místo toho, aby energie byla napnutá na něco pozitivního, konstruktivního, tak je vyčerpávána obranou demokracie, principů a hodnot, na kterých stojí,“ uvažuje poradce prezidenta Petra Pavla.
Upozorňuje také na to, že zatímco v prvním období byl Trump obklopen lidmi, kteří se jej mnohdy snažili usměrňovat, tentokrát má po boku naprosto loajální skupinu, která už nyní přemýšlí o tom, jak co nejvíce omezit kontrolní úlohu demokratických institucí ve Spojených státech. „To je nebezpečí, které, doufám, před volbami dojde i řadě lidí, kteří se normálně politikou nezabývají, že tady už jde o samotnou podstatu demokracie.“
