Rusové ostřelovali vojenskou základnu u polských hranic. Na východě se bojuje o Lysyčansk

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.

Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly. Kromě Javorivu, který leží asi dvacet kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu v sobotu časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.

Donbas

Podle generálního štábu ukrajinské armády boje pokračovaly v pátek večer také v některých oblastech Severodoněcku, v sobotu se ale ukrajinské jednotky kompletně stáhly z týdny obléhaného města, oznámil jeho starosta Oleksandr Strjuk. „Bohužel už město téměř zcela opustili,“ řekl Strjuk ukrajinské televizi ohledně pohybu ukrajinských obránců.

Odpoledne pak uvedl, že město je zcela pod kontrolou Rusů a nelze jej opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. „Město nyní zcela okupuje Rusko. Snaží se tam teď nastolit svou vlastní správu, pokud vím, jmenovali už i nějaké vedení,“ řekl Strjuk v ukrajinské televizi.

Už v pátek hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz město opustit. Podle Hajdaje v sobotu pokračují dělostřelecké i letecké útoky na Severodoněck, přičemž míří i na továrnu Azot, kde se skrývají stovky civilistů. Podle serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu sdělil, že Azot opustilo asi osm set civilistů a že areál je pod kontrolou ruských jednotek. Stejný počet lidí, kteří opustili továrnu Azot, uvedl i představitel proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Ivan Filiponěnko, jehož citovala agentura Interfax. 

Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním sobotním projevu řekl, že země  získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných ozbrojenců. Po únorové invazi pak Moskva z větších měst dobyla také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny. Zemi podle Zelenského za poslední den zasáhlo 45 ruských raket a střel.

Útoky na Lysyčansk

Pod dělostřeleckými i leteckými útoky se nachází i nedaleký Lysyčansk, který se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na proruského činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Další představitel separatistů z Luhansku Andrej Maročko na síti Telegram napsal, že jednotky ruské armády Lysyčansk obsazují. „Už jsou obsazené některé podniky. Bojuje se v ulicích,“ uvedl. Tvrzení ruských ani ukrajinských představitelů nelze nezávisle ověřit.

Ruské ostřelování v sobotu poškodilo jaderné výzkumné zařízení v Charkově. Úder v místě poničil některé budovy a infrastrukturu, neovlivnil ale oblast, v níž se nachází jaderné palivo. Úroveň radiace je v normálu. S odkazem na ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.

Rusko se snaží unavit nejen Ukrajinu, ale i Západ, míní generálporučík ve výslužbě

Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou útoky na Javoriv velmi nebezpečné, protože dokazují to, že Rusku jde o ovládnutí celé Ukrajiny. Rusko podle něj vede opotřebovávací válku nejen na linii dotyku, tedy v Severodoněcku, Lysyčansku, Chersonu a podobně, ale vede útok na celou zemi, snaží se zlomit vůli obyvatelstva a minimalizovat možnosti Ukrajiny regenerovat svoje vojenské schopnosti.

„Javoriv je známé výcvikové středisko, kdysi sloužilo pro jednotky ukrajinských sil, které byly nasazovány v misích OSN a předpokládá se, že se tam teď školí i legionáři, kteří se odhodlali jít bojovat za Ukrajinu. Nebezpečné je to v tom, že takovéto útoky jsou příliš blízko teritoria NATO, takže se může stát, že i náhodně by nějaký z nich mohl překročit hranici Aliance, což by byl mimořádně vážný incident,“ míní Macko.

Rusko jde podle něj na maximální doraz v eskalaci napětí a Rusové mají snahu nejen unavit nepřátelské vojáky, ale i ostatní země. „Vidíme, že to je válka v moderní éře, vidíme mohutná diplomatická úsilí, vidíme, že probíhá i v informačním prostředí. A součástí toho je i bombardování oblastí blízko našich hranic, což je následně podporováno vyhrožováním o použití jaderných zbraní, propagandy, která má odradit nás jako Západ od podpory Ukrajiny.“

„Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zlomit Ukrajinu náhlým přepadem, tak je teď snaha zničit vůli Ukrajiny, zničit naši vůli jim pomáhat a zároveň pomaličku takticky postupovat na území a vytvořit celkový obraz, že Ukrajina prohrává a že jakýkoliv boj je marný. To samozřejmě není pravda, je však třeba tomu i účinně čelit,“ vysvětlil generálporučík ve vysílání ČT24.

Nahrávám video
Studio ČT24: Generálporučík Pavel Macko k bojům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Macko: „Rusové využijí Bělorusko jako lsti“

Macko se rovněž domnívá, že Rusové se i pod falešnou vlajkou budou snažit zatáhnout Bělorusko do tohoto konfliktu, protože se dostal do fáze, kdy je spíše statický. „Ani Ukrajinci nepřekvapují nějakými protiútoky, protože drží obranné linie. Ustupují ze Severodoněcka, což podle mého mohli udělat už před měsícem a půl, posunou se do Lysyčansku… ale to je všechno takové vypočitatelné a předvídatelné a ten konflikt nemá rozhodnutí.“

Rusové i Ukrajinci se podle Macka budou snažit využít nějaké lsti, nebo překvapení, přinést nějaký aktualizační moment. V opačném případě to bude statický konflikt velice dlouho, a s velkými oběťmi, protože boje v linii dotyku jsou stále hodně intenzivní.

„Spíše bych tedy očekával, že Rusové se budou snažit dělat nějaké klamné operace na běloruských hranicích a pokusí se zatáhnout Bělorusko aspoň částečně do nějakého konfliktu, do nějaké vojenské reakce proti Ukrajincům,“ myslí si generálporučík. To by znamenalo uvázat část ukrajinských sil na novém úseku fronty, což by Rusům mohlo pomoci někde získat lokální převahu.

Rusové podle něj nemají eso v rukávu a snaží se ho najít i v podobě Běloruska. To však nemá až tak velké ozbrojené síly. „Má de facto čtyři bojové brigády a umělo by maximálně přinést zhruba dvanáct praporových skupin na bojiště, přičemž Rusové mají sami momentálně nasazených kolem 106 až 110 takových skupin,“ zhodnotil Macko.

Johnsonovy obavy

Britské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné.

„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná, (…) takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl v sobotu Johnson ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.

Moskva tvrdí, že zabila až osmdesát polských žoldnéřů

Ruská armáda tvrdí, že zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až osmdesát polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Neuvedl ale, kdy se to stalo, ani další podrobnosti. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.

„Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až osmdesát polských žoldnéřů,“ řekl podle agentury TASS Konašenkov. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také dvacet bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov řekl, že od pátku Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch osmdesát Poláků. Konašenkov také řekl, že přes tři stovky ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila pětatřicet kusů těžké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...