Rusové ostřelovali vojenskou základnu u polských hranic. Na východě se bojuje o Lysyčansk

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.

Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly. Kromě Javorivu, který leží asi dvacet kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu v sobotu časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.

Donbas

Podle generálního štábu ukrajinské armády boje pokračovaly v pátek večer také v některých oblastech Severodoněcku, v sobotu se ale ukrajinské jednotky kompletně stáhly z týdny obléhaného města, oznámil jeho starosta Oleksandr Strjuk. „Bohužel už město téměř zcela opustili,“ řekl Strjuk ukrajinské televizi ohledně pohybu ukrajinských obránců.

Odpoledne pak uvedl, že město je zcela pod kontrolou Rusů a nelze jej opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. „Město nyní zcela okupuje Rusko. Snaží se tam teď nastolit svou vlastní správu, pokud vím, jmenovali už i nějaké vedení,“ řekl Strjuk v ukrajinské televizi.

Už v pátek hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz město opustit. Podle Hajdaje v sobotu pokračují dělostřelecké i letecké útoky na Severodoněck, přičemž míří i na továrnu Azot, kde se skrývají stovky civilistů. Podle serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu sdělil, že Azot opustilo asi osm set civilistů a že areál je pod kontrolou ruských jednotek. Stejný počet lidí, kteří opustili továrnu Azot, uvedl i představitel proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Ivan Filiponěnko, jehož citovala agentura Interfax. 

Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním sobotním projevu řekl, že země  získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných ozbrojenců. Po únorové invazi pak Moskva z větších měst dobyla také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny. Zemi podle Zelenského za poslední den zasáhlo 45 ruských raket a střel.

Útoky na Lysyčansk

Pod dělostřeleckými i leteckými útoky se nachází i nedaleký Lysyčansk, který se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na proruského činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Další představitel separatistů z Luhansku Andrej Maročko na síti Telegram napsal, že jednotky ruské armády Lysyčansk obsazují. „Už jsou obsazené některé podniky. Bojuje se v ulicích,“ uvedl. Tvrzení ruských ani ukrajinských představitelů nelze nezávisle ověřit.

Ruské ostřelování v sobotu poškodilo jaderné výzkumné zařízení v Charkově. Úder v místě poničil některé budovy a infrastrukturu, neovlivnil ale oblast, v níž se nachází jaderné palivo. Úroveň radiace je v normálu. S odkazem na ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.

Rusko se snaží unavit nejen Ukrajinu, ale i Západ, míní generálporučík ve výslužbě

Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou útoky na Javoriv velmi nebezpečné, protože dokazují to, že Rusku jde o ovládnutí celé Ukrajiny. Rusko podle něj vede opotřebovávací válku nejen na linii dotyku, tedy v Severodoněcku, Lysyčansku, Chersonu a podobně, ale vede útok na celou zemi, snaží se zlomit vůli obyvatelstva a minimalizovat možnosti Ukrajiny regenerovat svoje vojenské schopnosti.

„Javoriv je známé výcvikové středisko, kdysi sloužilo pro jednotky ukrajinských sil, které byly nasazovány v misích OSN a předpokládá se, že se tam teď školí i legionáři, kteří se odhodlali jít bojovat za Ukrajinu. Nebezpečné je to v tom, že takovéto útoky jsou příliš blízko teritoria NATO, takže se může stát, že i náhodně by nějaký z nich mohl překročit hranici Aliance, což by byl mimořádně vážný incident,“ míní Macko.

Rusko jde podle něj na maximální doraz v eskalaci napětí a Rusové mají snahu nejen unavit nepřátelské vojáky, ale i ostatní země. „Vidíme, že to je válka v moderní éře, vidíme mohutná diplomatická úsilí, vidíme, že probíhá i v informačním prostředí. A součástí toho je i bombardování oblastí blízko našich hranic, což je následně podporováno vyhrožováním o použití jaderných zbraní, propagandy, která má odradit nás jako Západ od podpory Ukrajiny.“

„Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zlomit Ukrajinu náhlým přepadem, tak je teď snaha zničit vůli Ukrajiny, zničit naši vůli jim pomáhat a zároveň pomaličku takticky postupovat na území a vytvořit celkový obraz, že Ukrajina prohrává a že jakýkoliv boj je marný. To samozřejmě není pravda, je však třeba tomu i účinně čelit,“ vysvětlil generálporučík ve vysílání ČT24.

15 minut
Studio ČT24: Generálporučík Pavel Macko k bojům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Macko: „Rusové využijí Bělorusko jako lsti“

Macko se rovněž domnívá, že Rusové se i pod falešnou vlajkou budou snažit zatáhnout Bělorusko do tohoto konfliktu, protože se dostal do fáze, kdy je spíše statický. „Ani Ukrajinci nepřekvapují nějakými protiútoky, protože drží obranné linie. Ustupují ze Severodoněcka, což podle mého mohli udělat už před měsícem a půl, posunou se do Lysyčansku… ale to je všechno takové vypočitatelné a předvídatelné a ten konflikt nemá rozhodnutí.“

Rusové i Ukrajinci se podle Macka budou snažit využít nějaké lsti, nebo překvapení, přinést nějaký aktualizační moment. V opačném případě to bude statický konflikt velice dlouho, a s velkými oběťmi, protože boje v linii dotyku jsou stále hodně intenzivní.

„Spíše bych tedy očekával, že Rusové se budou snažit dělat nějaké klamné operace na běloruských hranicích a pokusí se zatáhnout Bělorusko aspoň částečně do nějakého konfliktu, do nějaké vojenské reakce proti Ukrajincům,“ myslí si generálporučík. To by znamenalo uvázat část ukrajinských sil na novém úseku fronty, což by Rusům mohlo pomoci někde získat lokální převahu.

Rusové podle něj nemají eso v rukávu a snaží se ho najít i v podobě Běloruska. To však nemá až tak velké ozbrojené síly. „Má de facto čtyři bojové brigády a umělo by maximálně přinést zhruba dvanáct praporových skupin na bojiště, přičemž Rusové mají sami momentálně nasazených kolem 106 až 110 takových skupin,“ zhodnotil Macko.

Johnsonovy obavy

Britské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné.

„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná, (…) takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl v sobotu Johnson ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.

Moskva tvrdí, že zabila až osmdesát polských žoldnéřů

Ruská armáda tvrdí, že zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až osmdesát polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Neuvedl ale, kdy se to stalo, ani další podrobnosti. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.

„Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až osmdesát polských žoldnéřů,“ řekl podle agentury TASS Konašenkov. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také dvacet bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov řekl, že od pátku Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch osmdesát Poláků. Konašenkov také řekl, že přes tři stovky ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila pětatřicet kusů těžké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po srážce vysokorychlostních vlaků ve Španělsku stoupl podle veřejnoprávní televize RTVE na 39. V nemocnici skončilo přes sedmdesát lidí, část z nich je v kritickém stavu. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
07:43Aktualizovánopřed 17 mminutami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 5 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 7 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...