Ruská ústřední volební komise oznámila jména čtyř kandidátů, kteří se v březnu mohou účastnit prezidentských voleb. Vedle stávajícího šéfa Kremlu Vladimira Putina komise připustila představitele tří parlamentních stran v Dumě. Většina opozičních osobností buď sedí ve vězení, nebo žije v exilu, podotkla agentura AP. Volby v Rusku bývají kritizované opozicí zevnitř země i různými institucemi ze zahraničí jako nedemokratické.
Putin je v Rusku u moci z pozice prezidenta nebo premiéra již přes 23 let. V čele země plánuje i nadále setrvat, umožnila mu to změna ústavy, která mu v současném stavu povoluje další dvě šestiletá období.
Agentura AP uvedla, že jeho zvolení je téměř jisté, a to zejména díky přísné státní kontrole, kterou během desetiletí u moci vytvořil. Putinovi příznivci i odpůrci podle ČTK očekávají, že se chopí nového šestiletého funkčního období, které – pokud jej dokončí – z něj udělá nejdéle sloužícího vládce Ruska od 18. století, napsala agentura Reuters. Nový mandát by měl trvat do roku 2030.
AP zároveň připomněla, že Putin od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině zesílil zásahy státu proti opozici. Významní kritici, kteří by se ruskému vládci mohli v prezidentské volbě potenciálně postavit, jsou ve vězení, nebo žijí v zahraničí.
Naděždina odmítla ústřední volební komise
Ruských voleb se chtěl jako uchazeč zúčastnit také Boris Naděždin, který proslul především svým odmítavým postojem k ruské invazi na Ukrajině, kterou se zavázal ukončit pomocí vyjednávání. Kandidaturu mu ale ústřední volební komise nepovolila.
Komise podle serveru Meduza oznámila, že od Naděždina přijala 104 734 podpisů Rusů na podporu jeho kandidatury. Po kontrole šedesáti tisíc z nich ale prohlásila 9147 podpisů za neplatné a dalších 95 587 podpisů uznala za platné. Komise tvrdí, že v podpisových arších našla podpisy jedenácti zesnulých lidí, jako důvody pro neuznání dalších uvádí různé nesrovnalosti.
Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek s odkazem na předvolební průzkum agentury Russian Field uvedl, že pro Naděždina „chtělo hlasovat deset procent voličů, i když je podle průzkumů Putinova převaha stále obrovská. Pro něho by hlasovalo zhruba osmdesát procent Rusů. O jeho dalším mandátu ve volbách nikdo nepochybuje,“ podotkl Rožánek.
Vyřazení opozičníci
Naděždin přitom nebyl jediným uchazečem, který neuspěl u ústřední volební komise. Orgán zamítl kandidaturu také Jekatěrině Duncovové, a to údajně kvůli chybám v předložených dokumentech, včetně těch pravopisných. Někdejší regionální politička ve své kampani podle agentury AP prosazovala vizi „humánního Ruska“, které je „mírumilovné, přátelské a připravené spolupracovat se všemi na principu respektu“.
Duncovová proti rozhodnutí komise později podala odvolání, nejvyšší soud jej ale zamítl. Opozičnice následně oznámila, že hodlá vytvořit vlastní politickou stranu, která bude prosazovat „mír, svobodu a demokracii“. „Získáme právo žít beze strachu, svobodně mluvit a cítit se jistě v budoucnosti,“ prohlásila podle AP.
Ústřední volební komise nezaregistrovala k volbě ani lídra neparlamentní strany Komunisté Ruska Sergeje Malinkoviče kvůli údajně vysokému procentu vad v podpisových seznamech. V jeho případě volební orgán uznal 96 019 z celkově dodaných 104 998 podpisů. Malinkovič se podle serveru The Moscow Times odvolávat nebude.
Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová během čtvrtku oznámila, že na volebních lístcích budou čtyři kandidáti. Úřad už dříve zaregistroval současného prezidenta a tři představitele parlamentních stran: předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonida Sluckého, Vladislava Davankova ze strany Noví lidé a Nikolaje Charitonova za Komunistickou stranu Ruské federace.
Úřady chtějí na druhém místě Sluckého, tvrdí opoziční list
Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP i významným podporovatelem protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.
Opoziční list Meduza v lednu přišel se zprávou, že politický blok Putinovy administrativy chce, aby druhé místo v březnových prezidentských volbách získal právě Sluckij. Deník to napsal s odvoláním na své zdroje z ruských regionálních úřadů, kanceláře prezidentova vyslance a dvou zdrojů z vedení LDPR.
„Nejdůležitější je, aby prezident dostal asi osmdesát procent. Zbytek jsou jen variace. V tuto chvíli jsou ostatní kandidáti pro voliče nepopsaným listem. To, kolik hlasů získají, závisí do značné míry na nich samotných. Ale politický blok Putinovy administrativy nám poradil, že musíme pomoci Sluckému,“ řekl Meduze zdroj z vedení jednoho z ruských regionů.
Kreml údajně poručil médiím, aby propagovala Sluckého
Dva zdroje z LDPR listu řekly, že sám Sluckij velmi touží po druhém místě kvůli současné roztržce v jeho straně. Politik se v rámci své kampaně rovněž setkal s gubernátory ruských regionů a vystoupil i v celostátní televizi.
„Kreml pověřil provládní a státem kontrolované zpravodajské kanály, aby o lídrovi LDPR hovořily jako o zkušeném ruském politikovi a poslanci Státní dumy, který byl šestkrát zvolen, a také aby zdůrazňovaly, že základními principy platformy LDPR jsou konzervatismus, vlastenectví, ochrana ruského světa a mírový návrat celého území bývalého SSSR k Rusku prostřednictvím referend,“ napsala Meduza.
Podle webu Rádia Svobodná Evropa patřil Sluckij k zákonodárcům, kterých se v roce 2014 po okupaci ukrajinského Krymu ruskými vojsky dotkly sankce západních zemí. V únoru a březnu 2018 obvinily Sluckého ze sexuálního obtěžování a nechtěných dotyků čtyři ruské novinářky, které informovaly o dění v Dumě.
Charitonov se s Putinem již utkal
Současný poslanec Charitonov se jako kandidát staví proti některým aspektům Putinovy domácí politiky, nikoli však vůči ruské invazi na Ukrajinu. Deník The Moscow Times označil Charitonova za fanouška bojových umění, který byl dříve členem Agrární strany. „Charitonov na stranické konferenci ocenil sovětskou násilnou kolektivizaci zemědělství jako ‚správnou reformu, která nám umožnila vyřešit potravinový problém v předvečer Velké války‘,“ napsal v prosinci list.
Přestože uchazeč komunistické strany v Rusku obvykle získává druhý nejvyšší počet hlasů v prezidentských volbách, Charitonov pro současného ruského vládce nepředstavuje významnou výzvu, napsala agentura AP. Politik již dříve proti Putinovi kandidoval, a to v roce 2004. Tehdy skončil jako druhý s téměř čtrnácti procenty hlasů.
Davankovův věk by mohl představovat problém
Bezmála 39letý místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov v Rusku zastupuje stranu Noví lidé, která sama sebe označuje jako liberální nebo středopravicovou. Server Meduza během loňského srpna s odkazem na tvrzení svých zdrojů informoval, že by politik mohl pro 71letého Putina představovat problém kvůli svému mladšímu věku.
List citoval jeden ze svých zdrojů, podle něhož by Davankov během prezidentské volby „samozřejmě nezískal velká procenta, ale energický mladý kandidát by mohl přimět voliče přemýšlet o věku prezidenta“. Podle průzkumu, který v květnu 2023 provedla organizace Russian Field, je „věk“ třetí nejčastější odpovědí respondentů na otázku, co se jim na současném prezidentovi nelíbí.
„Nejde ani tak o bezprostřední výsledky voleb, jako spíše o vyhlídku, co se může stát za dva nebo tři roky. Tehdy si lidé možná začnou říkat, že Putin je sice skvělý chlapík, ale je čas, aby nastoupil někdo mladší. Mladší kandidáti by mohli takové myšlenky katalyzovat,“ řekl zdroj serveru Meduza.
Podle informací deníku by byl Kreml raději, kdyby v prezidentských volbách kandidoval předseda strany Noví lidé Alexej Něčajev. K tomu však nakonec nedošlo, lídr totiž již dříve o kandidaturu v prezidentské volbě neprojevil zájem a nominoval místo sebe Davankova, uvedl deník.
Putin kandiduje pošesté
Putin byl zvolen ruským prezidentem v letech 2000, 2004, 2012 a 2018. První dvě období byla čtyřletá, a protože tehdejší ústava zakazovala setrvat v čele státu déle než dvě volební období za sebou, Putin se odebral do čela vlády, zatímco v Kremlu jej na jedno období vystřídal Dmitrij Medvěděv.
Na jaře 2012 si funkce zase prohodili poté, co byl Putin zvolen prezidentem, kvůli změnám v ústavě už na šestileté období. Tyto volby vyvolaly kvůli obviněním z masivního falšování největší protesty v zemi od pádu Sovětského svazu, které policie tvrdě rozehnala a soudy tvrdě potrestaly.
V roce 2020 Rusko změnilo ústavu a nový základní zákon dovolil konkrétně Putinovi strávit v prezidentském úřadě čtyři období za sebou.
