Odpůrce války Naděždin se nemůže ucházet o ruské prezidentství. Volební komise ho nezaregistruje

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 tisíc, které Naděždin předložil.

„Nesouhlasím s rozhodnutím ústřední volební komise. Po celém Rusku jsem nasbíral více než dvě stě tisíc podpisů. Sběr jsme prováděli otevřeně a poctivě – celý svět sledoval fronty v našich štábech a na místech sběrů,“ napsal Naděždin a podotkl, že kandidatura do letošních voleb je nejdůležitějším politickým rozhodnutím v jeho životě a od záměru neustoupí.

Ústřední volební komise podle serveru Meduza oznámila, že od Naděždina přijala 104 734 podpisů Rusů na podporu jeho kandidatury. Po kontrole šedesáti tisíc z nich prohlásila 9147 podpisů za neplatné a dalších 95 587 podpisů uznala za platné. Komise tvrdí, že v podpisových arších našla podpisy jedenácti zesnulých lidí, jako důvody pro neuznání dalších uvádí různé nesrovnalosti.

Naděždinův volební štáb oznámil již v pondělí, že pracovní skupina ruské ústřední volební komise nechce uznat patnáct procent podpisů podporujících uchazečovu kandidaturu. Zmíněné procento je třikrát vyšší, než je přípustná míra chyb. Agentura Reuters tehdy poznamenala, že pro komisi to může být důvodem k vyloučení Naděždina z prezidentských voleb.

Rusové budou v březnu vybírat prezidenta

Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně sto tisíc podpisů podporujících jeho kandidaturu. Z jednoho regionu může mít nejvýše 2500 podpisů, aby jeho jméno mohlo figurovat na volebních lístcích. Minulý týden Naděždin předal volební komisi podpisy 105 tisíc lidí, přičemž ho podle jeho slov podpořilo 208 tisíc Rusů.

Rusové budou prezidenta volit příští měsíc. Všeobecně se očekává, že třídenní hlasování od 15. do 17. března vyhraje současný ruský vůdce Vladimir Putin, který si tak zajistí další šestiletý mandát. Nikdo nečeká, že by šedesátiletý Naděždin mohl uspět – i kdyby mu úřady umožnily se zúčastnit – vzhledem k Putinově dominanci a kontrole státu, podotkla Reuters. Jeho kampaň však upoutala pozornost lidí jeho vyjádřeným odporem vůči ruské válce na Ukrajině, kterou se zavázal ukončit pomocí vyjednávání.

Agentura TASS mezitím informovala, že ústřední volební komise ve čtvrtek nezaregistrovala ani vůdce neparlamentní strany Komunisté Ruska Sergeje Malinkoviče kvůli vysokému procentu vad v podpisových seznamech. V jeho případě volební orgán uznal 96 019 z celkově dodaných 104 998 podpisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 52 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 6 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 7 hhodinami
Načítání...