Odpůrce války Naděždin se nemůže ucházet o ruské prezidentství. Volební komise ho nezaregistruje

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 tisíc, které Naděždin předložil.

„Nesouhlasím s rozhodnutím ústřední volební komise. Po celém Rusku jsem nasbíral více než dvě stě tisíc podpisů. Sběr jsme prováděli otevřeně a poctivě – celý svět sledoval fronty v našich štábech a na místech sběrů,“ napsal Naděždin a podotkl, že kandidatura do letošních voleb je nejdůležitějším politickým rozhodnutím v jeho životě a od záměru neustoupí.

Ústřední volební komise podle serveru Meduza oznámila, že od Naděždina přijala 104 734 podpisů Rusů na podporu jeho kandidatury. Po kontrole šedesáti tisíc z nich prohlásila 9147 podpisů za neplatné a dalších 95 587 podpisů uznala za platné. Komise tvrdí, že v podpisových arších našla podpisy jedenácti zesnulých lidí, jako důvody pro neuznání dalších uvádí různé nesrovnalosti.

Naděždinův volební štáb oznámil již v pondělí, že pracovní skupina ruské ústřední volební komise nechce uznat patnáct procent podpisů podporujících uchazečovu kandidaturu. Zmíněné procento je třikrát vyšší, než je přípustná míra chyb. Agentura Reuters tehdy poznamenala, že pro komisi to může být důvodem k vyloučení Naděždina z prezidentských voleb.

Rusové budou v březnu vybírat prezidenta

Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně sto tisíc podpisů podporujících jeho kandidaturu. Z jednoho regionu může mít nejvýše 2500 podpisů, aby jeho jméno mohlo figurovat na volebních lístcích. Minulý týden Naděždin předal volební komisi podpisy 105 tisíc lidí, přičemž ho podle jeho slov podpořilo 208 tisíc Rusů.

Rusové budou prezidenta volit příští měsíc. Všeobecně se očekává, že třídenní hlasování od 15. do 17. března vyhraje současný ruský vůdce Vladimir Putin, který si tak zajistí další šestiletý mandát. Nikdo nečeká, že by šedesátiletý Naděždin mohl uspět – i kdyby mu úřady umožnily se zúčastnit – vzhledem k Putinově dominanci a kontrole státu, podotkla Reuters. Jeho kampaň však upoutala pozornost lidí jeho vyjádřeným odporem vůči ruské válce na Ukrajině, kterou se zavázal ukončit pomocí vyjednávání.

Agentura TASS mezitím informovala, že ústřední volební komise ve čtvrtek nezaregistrovala ani vůdce neparlamentní strany Komunisté Ruska Sergeje Malinkoviče kvůli vysokému procentu vad v podpisových seznamech. V jeho případě volební orgán uznal 96 019 z celkově dodaných 104 998 podpisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...