Odpůrce války Naděždin se nemůže ucházet o ruské prezidentství. Volební komise ho nezaregistruje

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 tisíc, které Naděždin předložil.

„Nesouhlasím s rozhodnutím ústřední volební komise. Po celém Rusku jsem nasbíral více než dvě stě tisíc podpisů. Sběr jsme prováděli otevřeně a poctivě – celý svět sledoval fronty v našich štábech a na místech sběrů,“ napsal Naděždin a podotkl, že kandidatura do letošních voleb je nejdůležitějším politickým rozhodnutím v jeho životě a od záměru neustoupí.

Ústřední volební komise podle serveru Meduza oznámila, že od Naděždina přijala 104 734 podpisů Rusů na podporu jeho kandidatury. Po kontrole šedesáti tisíc z nich prohlásila 9147 podpisů za neplatné a dalších 95 587 podpisů uznala za platné. Komise tvrdí, že v podpisových arších našla podpisy jedenácti zesnulých lidí, jako důvody pro neuznání dalších uvádí různé nesrovnalosti.

Naděždinův volební štáb oznámil již v pondělí, že pracovní skupina ruské ústřední volební komise nechce uznat patnáct procent podpisů podporujících uchazečovu kandidaturu. Zmíněné procento je třikrát vyšší, než je přípustná míra chyb. Agentura Reuters tehdy poznamenala, že pro komisi to může být důvodem k vyloučení Naděždina z prezidentských voleb.

Rusové budou v březnu vybírat prezidenta

Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně sto tisíc podpisů podporujících jeho kandidaturu. Z jednoho regionu může mít nejvýše 2500 podpisů, aby jeho jméno mohlo figurovat na volebních lístcích. Minulý týden Naděždin předal volební komisi podpisy 105 tisíc lidí, přičemž ho podle jeho slov podpořilo 208 tisíc Rusů.

Rusové budou prezidenta volit příští měsíc. Všeobecně se očekává, že třídenní hlasování od 15. do 17. března vyhraje současný ruský vůdce Vladimir Putin, který si tak zajistí další šestiletý mandát. Nikdo nečeká, že by šedesátiletý Naděždin mohl uspět – i kdyby mu úřady umožnily se zúčastnit – vzhledem k Putinově dominanci a kontrole státu, podotkla Reuters. Jeho kampaň však upoutala pozornost lidí jeho vyjádřeným odporem vůči ruské válce na Ukrajině, kterou se zavázal ukončit pomocí vyjednávání.

Agentura TASS mezitím informovala, že ústřední volební komise ve čtvrtek nezaregistrovala ani vůdce neparlamentní strany Komunisté Ruska Sergeje Malinkoviče kvůli vysokému procentu vad v podpisových seznamech. V jeho případě volební orgán uznal 96 019 z celkově dodaných 104 998 podpisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 59 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...