Ruský útok u hranic NATO. Přístav Izmajil, odkud mělo proudit ukrajinské obilí do světa, je vážně poškozen

Ukrajinský přístav Izmajil ležící na Dunaji u hranic s Rumunskem podle agentury Reuters přerušil provoz. Stalo se tak po nočním ruském útoku íránskými drony, který poničil výtah na obilí a administrativní budovu. U přístavu čekají desítky lodí. Po útoku nakrátko stouply ceny pšenice na světových trzích. Ukrajina chce přístav Izmajil využívat pro vývoz obilí poté, co Moskva v půlce července odstoupila od obilné dohody a blokuje ukrajinské černomořské přístavy. Analytici uvedli, že vývoz obilí z Ukrajiny se za měsíc snížil o 40 procent.

Ruské drony ve středu brzy ráno opět napadly a poškodily přístav a sklady obilí v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské představitele. Dosud nebyly hlášeny žádné oběti, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého v důsledku náletu vypukly požáry v přístavních zařízeních.

Vážné škody drony podle zdroje agentury Reuters napáchaly i v ukrajinském přístavu Izmajil na Dunaji u hranic s Rumunskem, které je součástí NATO. Drony poškodily silo, sklady, nákladní terminál i administrativní budovy, sdělila podle stanice BBC ukrajinská generální prokuratura.

U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí. Mnohé z nich se zaregistrovaly na vplutí do Izmajilu z Černého moře, kde se podle Reuters chystají naložit obilí.

Ohrožení potravinové bezpečnosti

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov podle agentury AFP upozornil, že ke škodám se přičítá také téměř 40 tisíc tun pšenice, která měla být vyvezena do afrických zemí, Číny a Izraele. „Ruští teroristé znovu zaútočili na přístavy, obilí a globální potravinovou bezpečnost,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Svět musí reagovat“ na ničení přístavů, apeloval.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že během noci protivzdušná obrana sestřelila 23 ruských dronů íránské výroby Šáhed, většinu u Kyjeva a Oděsy.

Rusko vystupňovalo útoky na ukrajinskou zemědělskou a přístavní infrastrukturu poté, co Moskva v polovině července odmítla souhlasit s dalším prodloužením dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, kterou se před rokem podařilo vyjednat za zprostředkování Turecka a OSN. Dohoda umožnila zmírnit globální potravinovou krizi.

Rusko odstoupení od obilné dohody vysvětluje tím, že nebyly splněny jeho požadavky ohledně zmírnění sankcí na vývoz ruského obilí a hnojiv. Moskva varovala, že lodě plující do ukrajinských přístavů se mohou stát vojenskými cíli.

Kvůli zhroucení obilné dohody ukrajinský vývoz obilí v červenci poklesl o 40 procent oproti červnu, upozornila agentura Reuters s odvoláním na analytiky. „(Moskva) nedělá nic jiného, než že zvyšuje ceny potravin a na úkor těch nejzranitelnějších skupin lidí ve světě se snaží bránit svému hlavnímu konkurentovi, Ukrajině, ve vývozu jeho produkce,“ reagovalo francouzské ministerstvo.

Ruský vládce Vladimir Putin v telefonátu řekl svému tureckému protějšku Recepovi Tayyipu Erdoganovi, že Moskva je připravená o návratu k dohodám jednat, jakmile západní země začnou naplňovat závazky ohledně usnadnění vývozu ruských zemědělských komodit a hnojiv.

Turecko hrálo společně s OSN klíčovou roli ve zprostředkování jednání a podpisu černomořských dohod. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová v úterý uvedla, že „vidí náznaky“, že by se ruská diplomacie mohla k jednáním o prodloužení vrátit. „Budeme muset vidět, zda se to opravdu stane,“ uvedla diplomatka podle agentury Reuters.

Moskva viní Kyjev z útoku na ruskou válečnou loď

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ukrajinský námořní dron se ve středu ráno pokusil zaútočit na ruskou válečnou loď v Černém moři, která doprovázela civilní plavidlo. Ruská loď útočící člun zneškodnila, dodalo ministerstvo. Žádný jiný zdroj však informaci Moskvy nepotvrdil, upozornila ruskojazyčná verze BBC.

Dvě jiné lodě ruského námořnictva v Černém moři už předchozí noci podle Moskvy odrazily útok tří ukrajinských hladinových plavidel bez posádky. Mluvčí ruského ministerstva obrany pak v úterý uvedl, že ukrajinské drony se pokusily zasáhnout také ruská civilní plavidla, ale i tyto stroje zničil vojenský doprovod konvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při íránských protestech zemřelo 2571 lidí, režim zadržel další tisíce demonstrantů

Rozsáhlé protivládní protesty v Íránu si vyžádaly 2571 mrtvých. Z toho bylo 2403 protestujících, 147 obětí spojených s režimem a 12 mrtvých dětí a devět civilistů, kteří se demonstrací neúčastnili. Podle agentury AP to uvedla íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech. Více než 18 100 lidí bylo zadrženo. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za oběti protestů.
03:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...