Ruský útok u hranic NATO. Přístav Izmajil, odkud mělo proudit ukrajinské obilí do světa, je vážně poškozen

Ukrajinský přístav Izmajil ležící na Dunaji u hranic s Rumunskem podle agentury Reuters přerušil provoz. Stalo se tak po nočním ruském útoku íránskými drony, který poničil výtah na obilí a administrativní budovu. U přístavu čekají desítky lodí. Po útoku nakrátko stouply ceny pšenice na světových trzích. Ukrajina chce přístav Izmajil využívat pro vývoz obilí poté, co Moskva v půlce července odstoupila od obilné dohody a blokuje ukrajinské černomořské přístavy. Analytici uvedli, že vývoz obilí z Ukrajiny se za měsíc snížil o 40 procent.

Ruské drony ve středu brzy ráno opět napadly a poškodily přístav a sklady obilí v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské představitele. Dosud nebyly hlášeny žádné oběti, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého v důsledku náletu vypukly požáry v přístavních zařízeních.

Vážné škody drony podle zdroje agentury Reuters napáchaly i v ukrajinském přístavu Izmajil na Dunaji u hranic s Rumunskem, které je součástí NATO. Drony poškodily silo, sklady, nákladní terminál i administrativní budovy, sdělila podle stanice BBC ukrajinská generální prokuratura.

U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí. Mnohé z nich se zaregistrovaly na vplutí do Izmajilu z Černého moře, kde se podle Reuters chystají naložit obilí.

Ohrožení potravinové bezpečnosti

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov podle agentury AFP upozornil, že ke škodám se přičítá také téměř 40 tisíc tun pšenice, která měla být vyvezena do afrických zemí, Číny a Izraele. „Ruští teroristé znovu zaútočili na přístavy, obilí a globální potravinovou bezpečnost,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Svět musí reagovat“ na ničení přístavů, apeloval.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že během noci protivzdušná obrana sestřelila 23 ruských dronů íránské výroby Šáhed, většinu u Kyjeva a Oděsy.

Rusko vystupňovalo útoky na ukrajinskou zemědělskou a přístavní infrastrukturu poté, co Moskva v polovině července odmítla souhlasit s dalším prodloužením dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, kterou se před rokem podařilo vyjednat za zprostředkování Turecka a OSN. Dohoda umožnila zmírnit globální potravinovou krizi.

Rusko odstoupení od obilné dohody vysvětluje tím, že nebyly splněny jeho požadavky ohledně zmírnění sankcí na vývoz ruského obilí a hnojiv. Moskva varovala, že lodě plující do ukrajinských přístavů se mohou stát vojenskými cíli.

Kvůli zhroucení obilné dohody ukrajinský vývoz obilí v červenci poklesl o 40 procent oproti červnu, upozornila agentura Reuters s odvoláním na analytiky. „(Moskva) nedělá nic jiného, než že zvyšuje ceny potravin a na úkor těch nejzranitelnějších skupin lidí ve světě se snaží bránit svému hlavnímu konkurentovi, Ukrajině, ve vývozu jeho produkce,“ reagovalo francouzské ministerstvo.

Ruský vládce Vladimir Putin v telefonátu řekl svému tureckému protějšku Recepovi Tayyipu Erdoganovi, že Moskva je připravená o návratu k dohodám jednat, jakmile západní země začnou naplňovat závazky ohledně usnadnění vývozu ruských zemědělských komodit a hnojiv.

Turecko hrálo společně s OSN klíčovou roli ve zprostředkování jednání a podpisu černomořských dohod. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová v úterý uvedla, že „vidí náznaky“, že by se ruská diplomacie mohla k jednáním o prodloužení vrátit. „Budeme muset vidět, zda se to opravdu stane,“ uvedla diplomatka podle agentury Reuters.

Moskva viní Kyjev z útoku na ruskou válečnou loď

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ukrajinský námořní dron se ve středu ráno pokusil zaútočit na ruskou válečnou loď v Černém moři, která doprovázela civilní plavidlo. Ruská loď útočící člun zneškodnila, dodalo ministerstvo. Žádný jiný zdroj však informaci Moskvy nepotvrdil, upozornila ruskojazyčná verze BBC.

Dvě jiné lodě ruského námořnictva v Černém moři už předchozí noci podle Moskvy odrazily útok tří ukrajinských hladinových plavidel bez posádky. Mluvčí ruského ministerstva obrany pak v úterý uvedl, že ukrajinské drony se pokusily zasáhnout také ruská civilní plavidla, ale i tyto stroje zničil vojenský doprovod konvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...