Ruský soud prodloužil Safronovovi vazbu do jara. Bývalý novinář se chce odvolat

Moskevský soud v pondělí prodloužil do 7. března vazbu bývalému novináři Ivanu Safronovovi, který čelí obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Safronov vinu popírá, informuje ruská agentura TASS. Právní obhájce obviněného uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá. Soud zasedal za zavřenými dveřmi, novináři do sálu neměli přístup, uvedl server listu Kommersant s tím, že rozhodnutí soudu si mohly vyslechnout přítelkyně a sestra Ivana Safronova.

Agentura TASS už na začátku září u předchozího prodloužení vazby napsala, že soud tehdy jednal za zavřenými dveřmi, protože na případ se vztahuje utajení.

„Jak se může cítit člověk, který je obviněný ze spáchání obzvláště závažného zločinu, když je nevinný? A navíc, který nechápe, z čeho je obviněn?“ odpověděl v pondělí Safronovův advokát Ivan Pavlov na dotazy novinářů, v jakém stavu je jeho klient.

Obhájce upozornil, že vyšetřovatelé stále neuvedli, jaké mají proti Safronovovi důkazy, a na pondělním soudním jednání podle něj nepředložili žádné nové informace. Kommersant připomněl, že vyšetřovatelé dosud nevysvětlili podrobnosti obvinění. Podle Pavlova se za Safronova zaručilo 388 lidí, aby nemusel být ve vazbě, mimo jiné šéfredaktoři listů Vedomosti či Kommersant.

Bývalého novináře Safronova, který se letos v květnu stal poradcem šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos, zatkla v červenci ruská tajná služba FSB a obvinila ho z vlastizrady.

Tajná služba tvrdí, že muže v roce 2012 zverbovala česká rozvědka. V roce 2017 údajně splnil zadaný úkol shromažďovat a předávat informace o dodávkách ruských zbraní do Afriky a o působení ruských vojáků na Blízkém východě, přičemž konečným příjemcem těchto informací byly podle FSB Spojené státy.

Safronovův údajný kontakt spolupráci s rozvědkou popřel

Agentury TASS a RIA Novosti v červenci uvedly, že v ruských médiích se objevilo jméno Safronovova českého známého Martina Laryše, který v Moskvě působil jako dopisovatel Lidových novin v letech 2010 až 2012. Později vedl analytické středisko zaměřené na bezpečnost ve východní Evropě a Africe.

Údajný kontakt nicméně důrazně popřel, že by kdy pro nějakou rozvědku pracoval. „Je to naprostá hloupost. Dezinformační podvrh,“ odmítl uvedenou zprávu Laryš v dopise zaslaném ruské sekci BBC, která o něm letos v červenci informovala.

Laryš uvedl, že se skutečně se Safronovem seznámil v roce 2012, když v Rusku pracoval jako zpravodaj deníku Lidové noviny. Spolupracovali však na profesionální úrovni čistě jako kolegové „na tématech souvisejících s politikou, ekonomikou a bezpečností“.

„Stále nechápu, proč byl zadržen. Také jsem nerozuměl oficiálnímu důvodu, protože Ivan byl novinář – to znamená, že neměl a nemohl mít přístup k utajovaným materiálům, protože v žurnalistice se nepracuje s utajovanými materiály,“ citovala BBC z dopisu, který Laryš rovněž zaslal Safronovovým advokátům.

Proti Safronovově zadržení protestovali ruští novináři

FSB dále tvrdí, že případ nesouvisí s novinářskou prací obviněného. Kommersant v pondělí připomněl, že vyšetřovatelé nevysvětlili podrobnosti obvinění. Safronov, který před svým působením v Roskosmosu pracoval v denících Kommersant a Vedomosti, vinu odmítá a tvrdí, že je pronásledován za svou dřívější práci novináře.

Proti zadržení Safronova v létě rovněž protestovali ruští žurnalisté. Objevily se i úvahy, že nynější stíhání může být pomstou za dřívější Safronovovy články, kritické vůči ruské armádě. Pod petici na novinářovu obranu se podepsaly desítky tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...