Ruský odvolací soud zmírnil trest ruskému herci Pavlu Ustinovovi. Ten byl původně odsouzen na 3,5 roku do vězení za napadení policisty při protivládní demonstraci, nově dostal roční podmínku s odkladem na dva roky. Případ vyvolal v ruské společnosti velké rozhořčení, protože situace je zaznamenaná na videích, která prvoinstanční soud nepřipustil jako důkaz. Ustinov byl už několik dnů po prvním rozsudku podmínečně propuštěn a trest se mu snížil na jeden rok.
Ruský odvolací soud zmírnil trest pro Ustinova za napadení policisty. Připustil videa události
Moskevský odvolací soud zmírnil kvalifikaci obvinění z těžkého ublížení na středně těžké. Vina Ustinova zpochybněna nebyla. „S rozhodnutím soudu nesouhlasím, budu dál bojovat. Žádného přečinu jsem se nedopustil,“ prohlásil Ustinov.
Byť je nynější verdikt pravomocný, jeho advokát Anatolij Kučerena řekl, že se proti rozsudku bude právní cestou dál bránit. Rozsudky nepodmíněného trestu vězení proti dalším dvěma demonstrantům, Sergeji Fominovi a Nikitovi Čircovovi, moskevský odvolací soud potvrdil.
Osudná demonstrace z 3. srpna byla namířena proti vyřazení opozice z komunálních voleb v Moskvě. Herec tvrdí, že se na místě jejího konání ocitl náhodou.
Široce sdílené video ze zatýkání ukazuje, že Ustinov v době zatčení stál s telefonem v ruce a odpor strážcům pořádku nekladl. Soud první instance při vynesení rozsudku odmítl video připustit jako důkaz.
Odvolací soud už toto video i některá další připustil. „Posoudit jeho vinu mohli všichni. Každý, kdo to viděl na internetu, pochopil, že je nevinný, kromě soudu,“ podotkl režisér Michail Městěckij.
Široký ohlas
On-line petici žádající propuštění Ustinova podepsaly statisíce lidí. Za „velmi tvrdý trest“ dokonce verdikt prvoinstančního soudu označil policista, jehož prý Ustinov na demonstraci napadl.
Šéfredaktoři nezávislých médií rádia Echo Moskvy, deníku Novaja Gazeta a televize Dožď v této souvislosti vyzvali generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil rozhodování soudu v případech odsouzených účastníků protivládních demonstrací.
Na podporu Ustinova a dalších odsouzených za údajné napadení policistů při protestech vystoupili církevní představitelé, řada herců a televizních osobností.
Výzva k přehodnocení rozsudku posléze přišla i ze strany některých prokremelských činitelů. Šéfredaktorka státem financované ruské televize RT Margarita Simoňjanová na Twitteru napsala: „Pokud se společnosti zdá, že se stalo nehorázné bezpráví, pak musí být okamžitě zastaveno, nebo se musí dokázat, že vše je spravedlivé. A dokázat to tak, aby tomu nebylo možné nevěřit.“
O „nehorázné nespravedlnosti“, kterou „nelze ignorovat“, psal na sociálních sítích vysoce postavený představitel vládnoucí strany Jednotné Rusko Andrej Turčak.
Je to během tří měsíců už podruhé, kdy tlak ruské veřejnosti pomohl. V létě byl osvobozen novinář Golunov, který se zajímal o korupci na moskevské radnici. „Kdyby ale propustili i ostatní, byla by to veřejně přiznaná porážka moci, nejdříve zatknout a potom pustit, a to není v zájmu (prezidenta) Putina,“ poznamenal politolog Dmitrij Oreškin.
Dva tisíce zatčených a tvrdé tresty
Protestní akce v Moskvě vyvolalo rozhodnutí městských a po odvolání i ústřední volební komise zamítnout kandidaturu více než padesáti opozičních politiků pro komunální volby konané 8. září. Důvodem byly údajné formální nedostatky při shromažďování podpisů potřebných k registraci.
Na prvních dvou nepovolených akcích 27. července a 3. srpna policisté zatkli přes dva tisíce lidí. Účast na povolené demonstraci z 10. srpna, považované za největší zhruba za osm let, dosáhla kolem 50 tisíc lidí.
Při potlačování převážně nepovolených protestů policisté, prokurátoři a soudci vynesli řadu trestů v podobě pokut nebo několikadenních pobytů ve vězení za porušení pravidel pro pořádání veřejných shromáždění.
Několik demonstrantů úřady také obvinily z trestného činu vyvolávání masových nepokojů. Moskevské soudy je odsoudily k přísným, několikaletým trestům, vesměs za napadení policistů.