Ruské úřady propustily z vězení americkou basketbalistku Brittney Grinerovou, informuje agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Basketbalistku převzali američtí úředníci. Spojené státy Grinerovou vyměnily za vězněného ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.
Rusko propustilo americkou basketbalistku Grinerovou výměnou za obchodníka se zbraněmi Buta
Události: Rusko propustilo Američanku Grinerovou výměnou za Buta (zdroj: ČT24)
Americký prezident Joe Biden uvedl, že s Grinerovou mluvil. „Je v bezpečí. Je v letadle. Je na cestě domů,“ napsal na Twitteru. Příspěvek doplnil fotografií z Oválné pracovny, na které je také viceprezidentka Kamala Harrisová, šéf americké diplomacie Antony Blinken a manželka Grinerové Cherelle.
„Uplynulé měsíce byly pro Brittney peklo a jsem rád, že můžu říci, že je v dobrém rozpoložení,“ řekl podle stanice CNN Biden. Dodal, že Grinerová byla podle něj zadržovaná neprávem a že si zaslouží soukromí a prostor, aby se v kruhu svých blízkých mohla zotavit.
Basketbalistčina manželka sdělila, že cítí velkou vděčnost. „Posledních devět měsíců pro mě byly jedny z nejhorších v mém životě. Dnes tu stojím naprosto zaplavená emocemi,“ popsala Cherelle Grinerová.
Výměna byla završena ve čtvrtek na letišti v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Ministerstva zahraničí Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie ve společném prohlášení uvedla, že jednání a následnou výměnu vězňů zprostředkovali jejich zástupci a že „úspěch těchto snah je odrazem vzájemných a pevných přátelství, která obě země pojí se Spojenými státy i Ruskem“, píše web stanice CNN.
Bílý dům uvedl, že oběma arabským vládám je vděčný za jejich roli, ale že „jednání bylo vedeno s Ruskem“ a že Spojené státy, aby dosáhly propuštění Grinerové, „nemusely udělat žádné další ústupky“.
Bývalý voják Whelan zůstává v ruském vězení
Biden podle stanice CNN dříve výměnu Grinerové za Buta schválil. Výměna se nevztahovala na bývalého vojáka Paula Whelana, dalšího Američana, který je podle Washingtonu v Rusku neprávem vězněn. Whelan, odsouzený v Rusku k šestnácti rokům vězení za údajné zapojení do špionáže, řekl ve čtvrtek stanici CNN, že je zklamaný z administrativy prezidenta Joea Bidena.
Americké úřady podle něj měly udělat víc pro jeho propuštění, případně zapojení do výměny. „Nechápu, proč tady pořád sedím,“ řekl Whelan novinářům v telefonickém rozhovoru z vězeňského zařízení v Mordvinsku.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby ve čtvrtek sdělil, že ruská strana při vyjednávání dala jasně najevo, že obchodník se zbraněmi But vyměněný za Grinerovou nebyl pro Rusy dostatečně hodnotným, aby za něj vydali Whelana. „To ale neznamená, že bychom byli v jednáních zpátky na začátku. Budeme pracovat dnes, zítra i každý další den, abychom pana Whelana dostali domů,“ dodal Kirby.
„Mám zabalené kufry. Jsem připravený jet domů. Potřebuju jen letadlo, které mě odveze,“ řekl Whelan. Bílý dům do Moskvy vzkázal, že nikdy nevzdá snahu o jeho vydání.
Basketbalistka skončila ve vězení kvůli konopnému oleji
Grinerovou zadrželi na moskevském letišti Šeremeťjevo těsně před útokem ruské armády na Ukrajinu, tedy v době stupňujícího se napětí mezi Ruskem a USA. Basketbalistku ruské úřady obvinily z pašování drog kvůli tomu, že u sebe měla náplně do elektronických cigaret s hašišovým olejem. Basketbalistka se hájila tvrzením, že má látku na lékařský předpis a užívá ji proti bolesti. Dvojnásobná olympijská vítězka a sportovní ikona byla v srpnu odsouzena k devítiletému vězení za pašování drog.
V USA bylo odsouzení Grinerové považováno za politické rozhodnutí a případem se začali zabývat diplomaté obou zemí. Osvobození Grinerové ale nevítají všichni Američané. U konzervativní části americké populace má tato hráčka tmavé pleti a homosexuální orientace kontroverzní pověst. Před dvěma lety odmítala nastoupit při zápasech WNBA na palubovku před zápasem, když se hrála americká hymna, protože byla napsána v době, kdy lidé tmavé pleti nebyli rovnoprávní.
Americká basketbalistka Grinerová je dvojnásobnou olympijskou vítězkou a mistryní světa. V USA patří mezi hvězdy zámořské ligy WNBA jako hráčka Phoenixu Mercury, kde působí od roku 2013. V Rusku hrála od roku 2014 za Jekatěrinburg a čtyřikrát s ním ovládla Evropskou ligu.
Proces s Grinerovou začal v červenci a 4. srpna ji soud poslal za pašování drog na devět let do vězení. Prokuratura požadovala ještě o půl roku delší trest. „Byla to chyba. A doufám, že vaše rozhodnutí pro mne nebude znamenat konec života,“ řekla Grinerová se slzami v očích soudkyni před vynesením verdiktu. Dostala také pokutu milion rublů, zhruba 400 tisíc korun.
Na konci října soud v Moskvě zamítl odvolání Grinerové a současně oznámil, že za každý den strávený ve vazbě se z jejího trestu odečte den a půl. Ve vězení tak měla strávit ještě asi osm let.
Kvůli případu Grinerové a ruské invazi na Ukrajinu americké basketbalistky v září oznámily, že nebudou na rozdíl od minulých let hrát v evropské části sezony za ruské kluby. Rusko bylo v minulých dekádách oblíbenou destinací hráček z WNBA, jež si tam mohly vydělat miliony dolarů. Z více než deseti basketbalistek WNBA, které hrály v Rusku v minulé sezoně, se tam nyní nevrátila ani jedna.
Brittney Grinerová
„Obchodník se smrtí“ se již vrátil do Ruska
But, který strávil v americké věznici téměř patnáct let, se již vrátil do vlasti, sdělilo podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí. But byl svého času jako pašerák zbraní jedním z nejhledanějších mužů.
Proslul ochotou vyzbrojit téměř kohokoliv, včetně obou proti sobě válčících stran. Zbraněmi měl zásobovat například Taliban, Hizballáh a povstalecké skupiny na několika kontinentech. V březnu 2008 byl zatčen v Bangkoku po setkání s americkými agenty. Do USA byl But vydán v listopadu 2010 a o dva roky později byl odsouzen k odnětí svobody na 25 let.
Moskva tvrdí, že se snažila o Butův návrat do vlasti už delší dobu, ale Washington to podle ruského ministerstva zahraničí dlouho odmítal, po opakovaných diplomatických jednáních se nakonec dohodli.
Viktor Anatoljevič But se narodil 13. ledna 1967 v Dušanbe. Vystudoval jazyky na vojenském institutu a poté sloužil u sovětského letectva jako překladatel. Tehdy se také poprvé dostal služebně do Afriky. Údajně hovoří minimálně šesti jazyky. But nejdříve vozil bohaté Rusy na nákupy do Dubaje, poté dovážel mražená kuřata do Afriky a nejvíce mu údajně vynesl obchod s květinami.
Po rozpadu Sovětského svazu odešel z armády (v hodnosti poručíka), levně zakoupil u armády čtyři vojenská dopravní letadla Antonov a začal podnikat v letecké přepravě. Butova letecká společnost Air Cess, která zbankrotovala, vlastnila v dobách svého největšího rozmachu kolem padesátky letounů.
But během své činnosti používal nejméně sedm přezdívek či jmen. Kvůli své ochotě vyzbrojit téměř kohokoli včetně států nebo povstaleckých skupin v Africe, Asii i Jižní Americe si vysloužil přezdívku „obchodník se smrtí“.
Mezi další zákazníky Buta patřili údajně kromě jiných bývalý liberijský prezident Charles Taylor, afghánské radikální hnutí Taliban, libanonské hnutí Hizballáh a Butovy zbraně živily údajně také konflikty v Angole, Kongu, Rwandě, Sieře Leone či Súdánu. But prý často dodával zbraně oběma stranám zapojeným do příslušných válek. Současně ale dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítaných konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.
But byl zatčen v březnu 2008 v Bangkoku po setkání s agenty americké Agentury pro potírání narkotik (DEA), kteří se vydávali za příslušníky levicové povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Jednal s nimi o prodeji sedmi set raket typu země-vzduch, tisíců pušek, kvalitních vrtulníků a letadel vybavených granátomety a raketami.
Obviněn byl ze „spiknutí s cílem prodat zbraně v hodnotě milionů dolarů teroristické organizaci, která je chtěla použít k zabíjení Američanů“. Také OSN Buta obvinilo z porušení zbrojního embarga uvaleného Spojenými národy na několik států. Proti jeho vydání do USA protestovala Moskva, která požadovala, aby byl vydán do Ruska. V roce 2012 byl v USA odsouzen k odnětí svobody na 25 let. But všechna obvinění popřel a tvrdil, že zcela legálně provozoval nákladní leteckou dopravu.
Události z Butova života inspirovaly příběh amerického filmu Obchodník se smrtí z roku 2005, ve kterém hlavního hrdinu ztvárnil Nicholas Cage.
Viktor But