Rusko přemisťuje civilisty z Chersonské oblasti. Podle některých expertů má zřejmě obavy z ukrajinské protiofenzivy. Americký Institut pro studium války ale upozorňuje, že Moskva na Ukrajině může také provádět etnické čistky a vysídlené ukrajinské obyvatelstvo nahrazovat Rusy.
Šéf loutkové okupační správy v Chersonské oblasti Volodymyr Saldo minulý týden vyzval Moskvu, aby „pomohla s evakuací civilistů do Ruska“. Žádost zdůvodnil tím, že města v oblasti čelí prakticky každodennímu ostřelování ze strany postupujících ukrajinských vojsk. Ruské vedení požádal, aby pomohlo civilistům „odejít do jiných oblastí Ruské federace za odpočinkem a studiem“.
Ruský vicepremiér Marat Chusnullin následně oznámil, že země obyvatelům Chersonské oblasti zajistí „vše potřebné“ v „jiných ruských regionech“. Podle ruského nezávislého webu Meduza tato prohlášení budí zdání, že se úřady pokoušejí přemístit místní obyvatele na ruské území.
Podle velení ukrajinské armády navíc okupační úřady z Chersonu začaly přemisťovat na poloostrov Krym majetek a zaměstnance bank. Někteří západní vojenští analytici tyto kroky interpretují jako obavy Kremlu z ukrajinské protiofenzivy.
„Neevakuujete lidi z regionu, který jste nedávno anektovali, pokud jste si jisti, že jej udržíte,“ vysvětluje Phillips O'Brien, profesor strategických studií z Univerzity v St. Andrews ve Skotsku. „Myslím, že to můžeme číst jako znamení – mají velké obavy a nejsou si jisti, zda budou schopni západní břeh řeky Dněpr udržet,“ dodává.
Okupanti jsou v těžké situaci, může jít ale o past
S tím souhlasí i Neil Melvin z think tanku Royal United Services Institute. Rusko má v této oblasti jedny z nejlépe vycvičených vojáků, takže by podle něj mohlo být v obraně úspěšné po delší dobu. Zároveň lze ale podle něj „vidět známky toho, že tamní ruské síly mají skutečné potíže“. Ukrajina by proto prý mohla Cherson dobýt již v následujících týdnech.
Vojenský expert a bývalý zaměstnanec ukrajinské kontrarozvědky Ivan Stupak ale nadšení mírní. Události posledních dní podle něj můžou být přípravou na stažení ruských jednotek, zároveň je ale možné, že jde o pouhý taktický manévr, který má vyprovokovat ukrajinskou armádu k rozhodnějšímu postupu a vlákat ji do pasti.
Situace ruské armády v oblasti je ale i podle něj velmi složitá. Jedním z důvodů je i partyzánské hnutí, které je v Chersonské oblasti daleko silnější než třeba v Doněckém či Luhanském regionu. „Rusové se kvůli tomu nemohou jen tak klidně procházet kolem, musí být neustále na pozoru,“ říká.
Kromě toho jsou také ruští vojáci v neustálém ohrožení dělostřelecké palby, a to především díky salvovým raketometům HIMARS, které ukrajinské armádě poskytly v létě Spojené státy a jejichž dostřel umožňuje útok i na vzdálené oblasti na jihu země.
Podle britského ministerstva obrany se ruská armáda se potýká také s logistickými obtížemi způsobenými poškozením Kerčského mostu vedoucího na Krym. V okolí mostu se tvoří dlouhé dopravní zácpy, přestože provoz na něm byl již částečně obnoven.
Rusové se tak výpadky v zásobování snaží kompenzovat zvýšením dodávek materiálu přes ukrajinský Mariupol. Na důležitosti nabývá také pozemní zásobovací linie přes Záporožskou oblast.
ISW: Může jít o etnické čistky
Podle prohlášení některých ukrajinských představitelů Rusko na jihu země neorganizuje „evakuaci“, ale nucenou deportaci místních obyvatel. „Nemůže dojít k evakuaci, není to nic jiného než deportace, po které Saldo volá,“ zdůraznil v reakci na prohlášení okupantů šéf chersonské regionální rady Serhij Chlaň.
Ruský vicepremiér Chusnullin uvedl, že z Chersonské oblasti již okupanti do Ruska nebo do jiných obsazených oblastí přemístili několik tisíc ukrajinských dětí. Jeden z ruských úřadů také dříve přiznal, že děti z Ruskem ovládaných oblastí Ukrajiny, které se podle něj staly sirotky, skončily v rámci adopce v ruských rodinách. Později toto sdělení stáhl. BBC upozornila, že takové jednání by mohlo naplňovat charakteristiky genocidy podle mezinárodních úmluv.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) mohou být zase kroky Moskvy součástí plánu etnických čistek v oblasti a snahou o nahrazení místního ukrajinského obyvatelstva ruskými občany.
„Podle definice OSN mohou být etnické čistky mimo jiné prováděny násilným přemístěním obyvatel. Tato definice etnických čistek je v souladu se zprávami o násilné deportaci a adopci ukrajinských dětí,“ píše ISW ve své analýze. Připomíná také zprávy z ukrajinských zdrojů, které informují o plánu Ruska ubytovat v obnoveném Mariupolu desítky tisíc svých občanů.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken již v červenci uvedl, že většina ukrajinských občanů násilně deportovaných ze svých domovů do Ruska je často posílána do izolovaných oblastí na východě země. Blinken tehdy vyčíslil, že zadrženo a deportováno do Ruska bylo odhadem 900 tisíc až 1,6 milionu ukrajinských občanů, včetně více než čtvrt milionu dětí.
Ukrajinská armáda navíc obvinila proruské bojovníky, že z okupovaných teritorií vyhánějí civilní obyvatele, aby v jejich domovech mohli být ubytováni ruští důstojníci.
