Rusko přemisťuje civilisty z Chersonu. Může mít obavy, experti ale varují před čistkami

Rusko přemisťuje civilisty z Chersonské oblasti. Podle některých expertů má zřejmě obavy z ukrajinské protiofenzivy. Americký Institut pro studium války ale upozorňuje, že Moskva na Ukrajině může také provádět etnické čistky a vysídlené ukrajinské obyvatelstvo nahrazovat Rusy.

Šéf loutkové okupační správy v Chersonské oblasti Volodymyr Saldo minulý týden vyzval Moskvu, aby „pomohla s evakuací civilistů do Ruska“. Žádost zdůvodnil tím, že města v oblasti čelí prakticky každodennímu ostřelování ze strany postupujících ukrajinských vojsk. Ruské vedení požádal, aby pomohlo civilistům „odejít do jiných oblastí Ruské federace za odpočinkem a studiem“.

Ruský vicepremiér Marat Chusnullin následně oznámil, že země obyvatelům Chersonské oblasti zajistí „vše potřebné“ v „jiných ruských regionech“. Podle ruského nezávislého webu Meduza tato prohlášení budí zdání, že se úřady pokoušejí přemístit místní obyvatele na ruské území.

Podle velení ukrajinské armády navíc okupační úřady z Chersonu začaly přemisťovat na poloostrov Krym majetek a zaměstnance bank. Někteří západní vojenští analytici tyto kroky interpretují jako obavy Kremlu z ukrajinské protiofenzivy. 

„Neevakuujete lidi z regionu, který jste nedávno anektovali, pokud jste si jisti, že jej udržíte,“ vysvětluje Phillips O'Brien, profesor strategických studií z Univerzity v St. Andrews ve Skotsku. „Myslím, že to můžeme číst jako znamení – mají velké obavy a nejsou si jisti, zda budou schopni západní břeh řeky Dněpr udržet,“ dodává.

Okupanti jsou v těžké situaci, může jít ale o past

S tím souhlasí i Neil Melvin z think tanku Royal United Services Institute. Rusko má v této oblasti jedny z nejlépe vycvičených vojáků, takže by podle něj mohlo být v obraně úspěšné po delší dobu. Zároveň lze ale podle něj „vidět známky toho, že tamní ruské síly mají skutečné potíže“. Ukrajina by proto prý mohla Cherson dobýt již v následujících týdnech.

Vojenský expert a bývalý zaměstnanec ukrajinské kontrarozvědky Ivan Stupak ale nadšení mírní. Události posledních dní podle něj můžou být přípravou na stažení ruských jednotek, zároveň je ale možné, že jde o pouhý taktický manévr, který má vyprovokovat ukrajinskou armádu k rozhodnějšímu postupu a vlákat ji do pasti.

Situace ruské armády v oblasti je ale i podle něj velmi složitá. Jedním z důvodů je i partyzánské hnutí, které je v Chersonské oblasti daleko silnější než třeba v Doněckém či Luhanském regionu. „Rusové se kvůli tomu nemohou jen tak klidně procházet kolem, musí být neustále na pozoru,“ říká. 

Kromě toho jsou také ruští vojáci v neustálém ohrožení dělostřelecké palby, a to především díky salvovým raketometům HIMARS, které ukrajinské armádě poskytly v létě Spojené státy a jejichž dostřel umožňuje útok i na vzdálené oblasti na jihu země.

Podle britského ministerstva obrany se ruská armáda se potýká také s logistickými obtížemi způsobenými poškozením Kerčského mostu vedoucího na Krym. V okolí mostu se tvoří dlouhé dopravní zácpy, přestože provoz na něm byl již částečně obnoven.

Rusové se tak výpadky v zásobování snaží kompenzovat zvýšením dodávek materiálu přes ukrajinský Mariupol. Na důležitosti nabývá také pozemní zásobovací linie přes Záporožskou oblast.

ISW: Může jít o etnické čistky

Podle prohlášení některých ukrajinských představitelů Rusko na jihu země neorganizuje „evakuaci“, ale nucenou deportaci místních obyvatel. „Nemůže dojít k evakuaci, není to nic jiného než deportace, po které Saldo volá,“ zdůraznil v reakci na prohlášení okupantů šéf chersonské regionální rady Serhij Chlaň.

Ruský vicepremiér Chusnullin uvedl, že z Chersonské oblasti již okupanti do Ruska nebo do jiných obsazených oblastí přemístili několik tisíc ukrajinských dětí. Jeden z ruských úřadů také dříve přiznal, že děti z Ruskem ovládaných oblastí Ukrajiny, které se podle něj staly sirotky, skončily v rámci adopce v ruských rodinách. Později toto sdělení stáhl. BBC upozornila, že takové jednání by mohlo naplňovat charakteristiky genocidy podle mezinárodních úmluv.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) mohou být zase kroky Moskvy součástí plánu etnických čistek v oblasti a snahou o nahrazení místního ukrajinského obyvatelstva ruskými občany.

„Podle definice OSN mohou být etnické čistky mimo jiné prováděny násilným přemístěním obyvatel. Tato definice etnických čistek je v souladu se zprávami o násilné deportaci a adopci ukrajinských dětí,“ píše ISW ve své analýze. Připomíná také zprávy z ukrajinských zdrojů, které informují o plánu Ruska ubytovat v obnoveném Mariupolu desítky tisíc svých občanů.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken již v červenci uvedl, že většina ukrajinských občanů násilně deportovaných ze svých domovů do Ruska je často posílána do izolovaných oblastí na východě země. Blinken tehdy vyčíslil, že zadrženo a deportováno do Ruska bylo odhadem 900 tisíc až 1,6 milionu ukrajinských občanů, včetně více než čtvrt milionu dětí.

Ukrajinská armáda navíc obvinila proruské bojovníky, že z okupovaných teritorií vyhánějí civilní obyvatele, aby v jejich domovech mohli být ubytováni ruští důstojníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 8 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 8 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 9 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 12 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...