Ruská volební komise sečetla sto procent hlasů, výsledky oznámí v pátek

Ústřední volební komise oznámila, že zpracovala všechny hlasovací lístky odevzdané ve volbách do dolní komory ruského parlamentu. Vládní strana Jednotné Rusko, spojená s prezidentem Vladimirem Putinem, uhájila dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě. Komise hodlá výsledky oficiálně zveřejnit v pátek. Hlasování předcházely měsíce represí úřadů vůči opozici, která zároveň kritizuje samotný průběh voleb a upozorňuje na volební podvody.

Vládní strana Jednotné Rusko získala 49,82 procenta hlasů v případě stranických kandidátek. V jednomandátových obvodech získá 198 mandátů. Ve 450členné Státní dumě bude mít více než tři sta křesel, tedy dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změnám ústavy.

Na druhém místě skončili komunisté s 18,93 procenta, třetí se umístila Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského se 7,55 procenta, čtvrté je Spravedlivé Rusko se 7,46 procenta a pátá je loni založená strana Noví lidé s 5,32 procenta. Všechny tyto subjekty se podle agentury AFP dají z velké části považovat za spojence Kremlu.

Kromě proporčních mandátů na základě stranických kandidátek získávají některá politická uskupení křesla v jednomandátových obvodech – v případě komunistů to bude devět mandátů, Spravedlivé Rusko jich bude mít osm, LDPR dva. Po jednom křesle obsadí další tři strany – Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Kromě toho uspělo pět nezávislých kandidátů, dodává web Meduza.

Oficiální výsledky ruských parlamentních voleb 2021
Zdroj: Ústřední volební komise

Rusové volili poslance od pátku do neděle a volební účast činila 51,58 procenta. Obyvatelé řady ruských regionů vybírali souběžně s novým složením dolní komory parlamentu také nové oblastní sněmy a gubernátory. Volby do ruské dolní komory parlamentu jsou smíšené – polovina mandátů v dumě je rozdělena podle stranických kandidátních listin a dalších 225 poslaneckých míst je obsazeno většinovým hlasováním v jednomandátových okruzích.

Datoví experti: Falšování dosáhlo strašlivých rozměrů

Ruští datoví experti odhadují, že Jednotnému Rusku byly připočteny miliony falešných hlasů. Fyzik Sergej Špilkin, který je znám analýzami volebních dat zaměřenými na podvody, odhadl, že Jednotnému Rusku odevzdalo ve skutečnosti hlas pouze jednatřicet až třiatřicet procent voličů, a ne téměř polovina, jak tvrdí ústřední volební komise.

Skutečná volební účast podle Špilkina byla pravděpodobně osmatřicet procent, tady citelně nižší než uváděných dvaapadesát procent. To by znamenalo, že asi čtrnáct milionů hlasů pro Jednotné Rusko bylo nepravých.

Špilkin své závěry opírá o analýzu dat z 97 tisíc volebních místností, v nichž se snaží najít anomálie, které mohou naznačovat falšování. Pokud některé okrsky hlásily rekordně vysokou účast a podporu pro Jednotné Rusko, může to znamenat, že právě tam bylo do uren vloženo množství nepravých lístků. Špilkin vychází z přesvědčení, že k falšování nedocházelo všude. Díky „čestným volebním místnostem“ mohl odhalit takzvané jádro, tedy skutečnou úroveň podpory vládní straně a míru volební účasti.

K podobným závěrům došli také další statistici. Biolog a datový odborník Alexej Kuprijanov se domnívá, že Jednotnému Rusku při volbách projevilo důvěru okolo třiceti procent voličů. „Falšování v letošním roce dosáhlo strašlivých rozměrů,“ napsal na Facebooku.

Podezřelé elektronické hlasování

O řadě nesrovnalostí během voleb píše na svém webu také ruská mutace BBC. Nejpodezřelejší pro pozorovatele a opozici je relativně nové distanční elektronické hlasování, které se v případě voleb do Státní dumy použilo poprvé, uvedla. Ačkoliv se podle tohoto serveru očekávalo rychlé zveřejnění výsledků, v případě Moskvy je úřady odkládaly a oznámily až následující den. V ruské metropoli mívá vládní strana tradičně nízkou podporu.

Ještě předtím byly známy výsledky z volebních místností a v několika moskevských obvodech vedli opoziční kandidáti. Po zveřejnění úplných výsledků, včetně elektronického hlasování, ale žádný z opozičníků v Moskvě nezvítězil, píše ruský servis BBC, podle nějž se elektronicky hlasovalo ještě v další šesti regionech, ovšem používal se jiný systém sčítání a nedošlo tam ke zpoždění ani k nečekaným výsledkům. Ruské úřady tvrdí, že nový elektronický systém je transparentní a bezpečný.

Volby provázely četné zprávy o porušování pravidel, včetně falšování hlasů. Některá videa na sociálních sítích ukazovala, jak se lidé snaží vhazovat do volebních uren množství hlasovacích lístků. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová nicméně podle agentury Reuters uvedla, že volby byly výjimečně transparentní.

Komise anulovala 25 830 volebních lístků v pětatřiceti regionech, upozornila. Ruskému prezidentovi šéfka komise sdělila, že prověří všechny stížnosti před tím, než v tento pátek vyhlásí konečné výsledky.

Úřady před volbami prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidovali, a zároveň vystupňovaly tlak na nezávislá média či obránce lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 25 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 7 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.