Ruská prokuratura (FSIN) podle tamní státní agentury TASS oznámila, že podpoří návrh vězeňské služby změnit opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému jeho podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný. Známý kritik Kremlu je ve vazbě od svého lednového návratu do Ruska z Německa, kde se zotavoval z pokusu o otravu nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok.
Prokuratura uvedla, že od 1. ledna do 17. srpna loňského roku se Navalnyj v rozporu s pravidly podmíněného trestu několikrát nedostavil na kontrolu a poté, co byl v září propuštěn z německé nemocnice Charité, nepřišel na kontrolu ani jednou.
O změnu podmíněného trestu na nepodmíněný požádala soud FSIN před Navalného návratem do vlasti. Právní zástupce politika agentuře Reuters sdělil, že jeho klientovi by v takovém případě hrozilo 3,5 roku vězení.
FSIN dříve agentuře TASS sdělila, že Navalnyj měl povinnost chodit na kontroly nejméně dvakrát za měsíc ve dny stanovené úřadem, který dohlíží na splnění podmínek trestů.
Rusové opět žádali svobodu
Proti uvěznění Navalného demonstrovaly v neděli za mrazu a masivní mobilizace bezpečnostních složek v Rusku desetitisíce lidí. Policie proti demonstrantům znovu tvrdě zasáhla a podle ruského webu OVD-Info, který policejní aktivity monitoruje, jich zatkla přes pět tisíc.
Podle novinářky Deníku N Petry Procházkové, která se děním v zemi dlouhodobě zabývá, se zdá, že demonstrovalo méně lidí než minulý týden, především v Moskvě. „Nejvyšší brutalita byla v Petrohradu. Ten počet zatčení je obrovské číslo, vzhledem i k menšímu počtu demonstrujících. Myslím, že je to taková ukázková demonstrace síly, která má zastrašit lidi před budoucími akcemi, které se na podporu Navalného plánují,“ řekla.
Kreml v pondělí označil demonstranty za výtržníky a provokatéry, s nimiž nehodlá vést dialog. Přítomnost „velkého množství výtržníků a provokatérů“ také vysvětluje tvrdou reakci pořádkových sil, uvedl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov s tím, že namísto dialogu je v tomto případě nutné „konat se vší přísností zákona“.
V Rusku je podle Putinova mluvčího možné vyjadřovat své názory v souladu se zákonem a je nepřípustné využívat k tomu nezákonné akce. Podle mluvčího se nemají „primitivně hodnotit“ záběry zachycující brutální zákroky pořádkových sil bez uvědomění si, co byl důvod k tvrdým opatřením a jaké chování zákrokům předcházelo. Existuje podle něj i velké množství záběrů dokládajících „naprosto nepřípustné“ útoky na těžkooděnce a policisty. Sám Putin ovšemže nemůže zhlédnout „každé video natočené během nezákonných akcí“, dodal mluvčí podle Kommersantu.
Západ včetně šéfů diplomacií Spojených států a Evropské unie hromadné zatýkání odsoudil, podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) Rusko porušuje své závazky o dodržování lidských práv.
Před soudem v pondělí stanula i Navalného žena Julia, která byla zatčena během nedělních demonstrací. Jako trest jí byla udělena pokuta 20 tisíc rublů (asi sedm tisíc korun). Soud pokutu odůvodnil tím, že se Navalná zúčastnila nepovolené akce, vytvářející překážky v dopravě.
Pokutu soud uložil Navalné za přestupek. Prokuratura však hrozí organizátorům a účastníkům protestů i trestním stíháním, hrozícím i dlouholetým pobytem za mřížemi.
Navalnyj byl v Rusku dvakrát podmíněně odsouzen. Kritik Kremlu tvrdí, že ho politici pronásledují a že byl odsouzen jen proto, aby nesměl kandidovat proti Putinovi na prezidenta. Evropský soud pro lidská práva ho v jednom případě očistil.
Otravu opozičník připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Rozsáhlé vyšetřování novinářů ze skupiny Bellingcat přineslo o zapojení agentů FSB do otravy řadu důkazů. Jeden z agentů ho dokonce potvrdil samotnému Navalnému v domnění, že hovoří s někým ze svých nadřízených.
Impulzů je víc
Procházková se domnívá, že není jen jeden impulz, který by vyhnal protestující do ulic. K dalším faktorům dle ní patří také snižování životní úrovně, které v Rusku už nějakou dobu trvá. Teď je ale i kvůli pandemii spíše prudší než pomalější. Lidem vadí rovněž izolace, mezinárodní sankce a jsou také unaveni Putinem. „Prezident už je u moci strašně dlouho, řada těch mladých lidí ani jiného prezidenta nezažila,“ dodala.
Na demonstracích se objevují podle sociologických dat převážně mladí lidé, většina z nich je mezi dvaceti a pětatřiceti lety. Starší generace není dle novinářky Navalným oslovena a ani často nemá přístup k internetu, takže se o akcích nedozví.
Události se podle Procházkové dají přirovnat k situaci v Bělorusku. „Oba prezidenti jsou u moci už velmi dlouho, Lukašenko ještě déle než Putin. Běloruská společnost je také unavena. Oba spoléhají ve své moci na silový aparát. Nesnaží se lidi přesvědčit o tom, že by je měli podpořit, nějakými reformami či zlepšením životní úrovně. Používají sílu vůči občanům, opozice je zatlačena, parlament neplní funkci, kterou má,“ popsala.
Mluví se také o tom, že se prezident Putin již několik měsíců neobjevil na veřejnosti na větších akcích. Na webu Kremlu se ale dá zjistit, že minulou sobotu navštívil muzeum, pouze ale v doprovodu asi čtyř lidí. Pro Procházkovou je záhadou, proč se prezident ještě nenechal očkovat ruskou vakcínou, o které prohlašuje, že je velmi bezpečná. Očkování by mu umožnilo účast v davech.
Borrell se chce stále setkat s Navalným
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se chystá do Moskvy navzdory nedělnímu tvrdému zásahu ruské policie proti demonstrantům. Podle svého mluvčího by se chtěl s Navalným setkat.
Od třídenní návštěvy Moskvy, kam má přiletět ve čtvrtek, Borell neupustil navzdory nelibosti některých evropských zemí, které se obávají, že Kreml této cesty využije k vlastní propagandě. Agentura DPA podotkla, že ministři zahraničí pobaltských zemí již dříve Borrella vyzvali, aby zvážil odložení návštěvy.
Borrell už v neděli odsoudil policejní represe vůči protestujícím v Rusku a vybídl Moskvu k respektování mezinárodních závazků. Mluvčí šéfa unijní diplomacie v pondělí zásah ruských bezpečnostních složek, zatýkání protestujících Rusů a zacházení s Navalným označil za „nepřijatelné“. „Pan Borrell si přeje při setkání s ruskými protějšky tato témata nastolit,“ uvedl podle AFP mluvčí Peter Stano.
